Reklama

Reklama

"Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným..." V poněkud zpustlých říčních lázních na břehu řeky Orše se denně setkávají tři postarší pánové: majitel lázní Antonín Důra, sečtělý abbé Roch a major ve výslužbě Hugo. Počasí je nestálé, většinou poprchává a tak má pan Důra nouzi o zákazníky. Většinu času tudíž tráví v rozmluvách a drobných půtkách se svými přáteli. Žádná hádka ovšem není tak vážná, aby ji nespravila sklenice vína a pár utopenců s cibulí. Rozruch do jejich života však přinese potulný kouzelník Arnoštek a především jeho půvabná schovanka Anna. Ta totiž hned při prvním večerním vystoupení okouzlí každého ze tří svérázných filosofů. A ti se o ni začnou každý po svém ucházet... Vladislav Vančura za své nejlepší dílo považoval právě útlou knížku rozprav tří přátel, v nichž se zabývali smyslem existence, krásou a věrností žen a nepostižitelností rozmarů letního počasí. Ovšem hlubokomyslná věta jednoho z nich "Tento způsob léta..." se stala známou až díky filmu, který v roce 1967 natočil režisér Jiří Menzel. S naprostou jistotou a velkou uměleckou erudicí zvládl problém adaptace Vančurovy prózy do řeči filmových obrazů. Vytěžil z ní obrazy plné krásy, poezie a životní moudrosti. A přesně věděl, kdo se do postav, promlouvajících krásným, ale přece jen literárním jazykem, převtělí - Rudolf Hrušínský, Vlastimil Brodský a František Řehák. Půvabnou Annu ztvárnila Jana Preissová, tehdy ovšem pod svým dívčím jménem Drchalová. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

TV spot 2

Recenze (370)

Radek99 

všechny recenze uživatele

Když se ze svébytného literárního uměleckého textu vyklube dobrý scénář, je to zázrak. A když se tenhle dobrý scénář ještě navíc podaří kongeniálně natočit jako v případě Menzelově, je to zázrak o to větší, o co méně takovýchto počinů můžeme v dějinách nejenom české kinematografie najít. Problémem je, že Vančurově náročnému textu mnoho lidí patrně vůbec neporozumí a v případě filmu je to ještě horší ... vědomá rezignace na dějovou složku je z dnešního pohledu téměř hřích. Ale ve Vančurově Rozmarném létě jde přeci spíše o paradox souboje hyperumělecké formy s nicotným a malicherným obsahem, z čehož pramení komika textu. Text je navíc poklonou a ódou na krásu bratrské (biblokralické) češtiny, o ni a poetiku jde v knize především. Jak tohle všechno převést do světa obrazu a pohybu, když je to naprosto nepřenositelné? Jiří Menzel to kupodivu malinkou odbočkou dokázal. Hlavně všichni zúčastnění herci podali obdivuhodný výkon a zvláště ústřední trojice ctihodných (a tak různorodých) občanů vystihla ducha Rozmarného léta kongeniálně. Každý z nich reprezentuje ve filmu jeden svět - plavčík Důra svět materiálna, touhy a chtíče, ctihodný Abbé svět duchovna a ctností a světaznalý Major svět kosmopolitní, svět zkušenosti a rozumu. Do jejich poklidného místa plného pseudofilosofických pří o nicotnosti, byť tak překrásně a poeticky podávané, vtrhne jako průtrž mračen cizorodý element, jenž přinese i dějový impuls - příjezd kouzelníka Arnoštka a zvláště jeho nádherné pomocnice Anny rozjitří postupně ve všech třech pánech erotický žár a následky jsou ...tragikomické:-) V celém tak konverzačně poeticky laděném příběhu jde vlastně jen a jen o věci nejpokleslejší - o jídlo, pití a sex... Jiří Menzel za tenhle svůj bravurně ledabylý režijní (i herecký - i když on sám své tehdejší herectví dnes kritizuje...viz bonusové rozhovory na DVD) počin sice nemohl dostat Oskara, jelikož tenhle film je přes své silné jazykové zakotvení do cizí řeči nepřenosný, ale zasloužil by si bezpočet Českých lvů, kdyby tehdy takovéto ocenění existovalo. Takhle mu alespoň někteří jeho diváci prostřednictvím csfd mohou poděkovat... ()

SOLOM. 

všechny recenze uživatele

Občas si rád odskočím od svého nejoblíbenějšího hororového žánru a mrknu i na nějaký jiný...Popravdě já moc rád české (ty novodobé) filmy nemám, ale na starou československou klasiku nedám dopustit. Vančurovu knihu jsem nikdy nečetl, ale Menzelův film se mi líbil. Jazyk tu používali vskutku zajímavý, ale já si nejvíc užíval herecké výkony všech zúčastněných. Nepřekonatelný R. Hrušínský nikdy nezklame – stejně jako pan Brodský. Ale zde mě nejvíc okouzlila mladá Jana Preissová (zde ještě Drchalová) jak svým vzhledem, tak i výkonem. ()

Reklama

Dzeyna 

všechny recenze uživatele

Tento způsob léta zdá s mi poněkud nešťastným .... to vyjadřuje celý děj, ale rozhodně ne jeho provedení, to nešťastné rozhodně není. Je zde vtip, nevěra, láska, kouzla a léto, co víc si přát. Navíc výborní herci a skvělé texty, které zaujmou. Ale musím uznat, že divadelní představení je ještě o stupeň lepší než to filmové. ()

Nuala 

všechny recenze uživatele

Umělecká hodnota tohoto slavného českého filmu je jistě nedocenitelná, přesto pro mě bylo problémem se nechat příběhem unést a okouzlit, jelikož jsem nebyla schopná se vžít do žádné z postav a ani jim nějak hlouběji porozumět. Navíc jazyk, kterým postavy mluví, měl pro mě spíše rušivou funkci. V knize mi tento styl mluvy nevadí, naopak někdy je opravdu přínosem, ale k filmu se mi nehodí a nelíbí. Snad nejsympatičtější postavou pro mě byl kouzelník Arnoštek v podání Jiřího Menzela. Takže zhruba 3,5 * zaokrouhleno nahoru. :) ()

sud 

všechny recenze uživatele

Slunce pálí, komáři štípou, voda má ideální teplotu ke koupání a tři pánové středního věku si užívají života a sladkého nicnedělání. Ovšem tuto idylku nezčeří jen náhlý déšť, ale i příjezd komedianta a především jeho krásné asistentky. A těmto třem chlapíkům se začnou zapalovat lýtka a probouzet obyčejný lidský chtíč. Jenomže věk a čas nezastavíš! Je až neuvěřitelné, s jakou lehkostí a bravurou se povedlo Jiřímu Menzelovi převést Vančurovu předlohu na plátno. Postavy mluví archaickým básnickým jazykem, přičemž to působí naprosto normálně a přirozeně. Hvězdné herecké obsazení je pak už jen třešinkou na dortu. 95%. ()

Galerie (15)

Zajímavosti (25)

  • Rudolf Hrušínský se v době natáčení filmu zotavoval z těžké nemoci, proto se režisér Menzel snažil, aby se co nejvíc scén točilo blízko Hrušínského chalupě, kde herec odpočíval. (raininface)
  • Jiří Menzel po prvýkrát scenár Václavovi Nývltovi odmietol, ten ho zoškrtal a upravil, ale Menzel ho znovu odmietol, lebo sa mu zdalo, že by film peknú knižku iba pokazil. Napokon ho prijal na žiadosť kameramana Jaromíra Šofra, ktorý bol čerstvo ženatý, mal malé dieťa, nemal prácu a sťažoval sa, že nemá dosť peňazí ani na sunar pre kojenca. (Zdroj: instinkt.tyden.cz) (Raccoon.city)
  • Shodou okolností bylo počasí v době natáčení velmi slunečné, a takfilmaři trávili mnoho času čekáním na oblaka. Některé deštivé scény bylo pak nutno natočit s pomocí hasičů. (ČSFD)

Související novinky

Zemřel Jiří Menzel

Zemřel Jiří Menzel

07.09.2020

Ve věku 82 let zemřel v sobotu večer český oscarový režisér Jiří Menzel, informaci v neděli prostřednictvím sociální sítě zveřejnila jeho manželka Olga. Světoznámý tvůrce, jenž se v posledních letech… (více)

Reklama

Reklama