Československo,
1985, 98 min
Režie:
Jiří MenzelScénář:
Zdeněk SvěrákKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrají:
János Bán, Marián Labuda st., Rudolf Hrušínský, Rudolf Hrušínský ml., Rudolf Hrušínský nejml., Petr Čepek, Libuše Šafránková, Jan Hartl, Miloslav Štibich (více)Obsahy(1)
Úsměvný film vypráví ne jeden, ale hned několik příběhů. Ústředním dějovým motivem je konflikt mezi otcovsky rozvážným řidičem družstevního náklaďáku Pávkem a jeho mladým, mentálně zaostalým závozníkem Otíkem. Neméně důležité jsou však i další dějové prvky, vykreslující střediskovou obec a její obyvatele s humorným nadhledem a přitom s mimořádnou plastičností a autenticitou. Snímek je naplněn typickým svěrákovským inteligentním humorem, někdy trochu drsnějším, avšak nikdy vulgárním, umocněným Menzelovým smyslem pro "poezii a prózu" všedního života. (Ateliéry Bonton Zlín)
(více)Zajímavosti (116)
- Maďarský herec János Bán si musel na své vlastní náklady v Maďarsku na požádání režiséra Jiřího Menzela nechat sám vyrobit umělé zuby, které nosil ve filmu kvůli své roli zaostalého Otíka. Režisér Jiří Menzel totiž neměl v té době k dispozici žádné, které by mu mohl kvůli jeho roli do filmu půjčit. (Lynette)
- Ve scéně, kdy Ryba (Zdeněk Svěrak) maluje dům, jistý pán zakřičí na ženu, co jej kritizuje: „Nemluvte do toho! Hrabětová!“ Muže, který na ženu křičí, ztvárnil právě Jan Hraběta. (Panfilmex)
- Při psaní scénáře se nechal Zdeněk Svěrák inspirovat událostí, kdy mu na chatu přivezli písek řidič z místního JZD a jeho závozník, který si po složení nákladu sedl na kládu a začal se klacíkem šťourat v písku. Svěrák je pozval na oběd a zeptal se řidiče, proč nejde závozník také. Ten mu však odpověděl: “Jen ho nechte on je spokojený takhle. S ním je to hrozný, my jedeme sto kilometrů a on neřekne ani slovo.” (Ruuzha)
- Americký film „Harpuna“, který se v komedii objevil a který má nastavovat nemilosrdně zrcadlo měšťácké společnosti, v níž je dolar alfou a omegou života, ve skutečnosti neexistuje. Smyšlené je i jméno režiséra Francise S. Jonese. (HONXX)
- Doktor Skružný (Rudolf Hrušínský) ve filmu doporučuje návštěvu Pelhřimovského krematoria. Ve skutečnosti v Pelhřimově žádné krematorium není. Teprve po pětadvaceti letech se město, údajně unavené vysvětlováním turistům, že zde žádné krematorium nikdy nebylo, rozhodlo budovu z recese vystavět a při prvním zkušebním žehu nechat shořet, zatímco hasiči s historickou stříkačkou a lidé tvořící živý řetěz s kbelíky se oheň snažili "uhasit". Požár se však rozhořel skutečně, takže museli zasáhnout opravdoví hasiči, aby plameny nepřeskočily na blízký Kulturní dům. Na místě dnes stojí pamětní deska, na kterou se dá doptat na informacích jako na pelhřimovskou "pamětihodnost". (Kroup4)
- Rudolfa Hrušínského ml. (Drápalíka) při tvorbě sádrového odlitku odlévali do sádry celého, trvalo to několik hodin a několikrát se to nepovedlo. Po skončení natáčení mu sochu na památku režisér Jiří Menzel nechal přivézt. Hrušínský jí pak odvezl do své galerie v Plané nad Lužnicí, kde se při potopách v roce 2002 bohužel zničila. (BLStryker)
- Místo, kde si pan Pávek (Marián Labuda) v Praze na konci filmu vyzvedne Otíka (János Bán), je sídliště u stanice metra Háje (tehdy Kosmonautů) v ulici Opatovská. (navabaca)
- Maskérna i kostymérna byla umístěna do křečovické hospůdky. (dimaggio)
- Slavná slina Zdeňka Svěráka byl ve skutečnosti vaječný bílek. Zdeněk Svěrák později zmínil, že držet bílek v puse bylo hrozné. (dimaggio)
- Turek (Petr Čepek) se koupe v Panském rybníku blízko Neveklova. (M.B)
- Pan doktor (Rudolf Hrušínský) doporučí pacientovi (Jiřímu Lírovi) návštěvu Pelhřimova. Jiří Lír se v Pelhřimově narodil. (Vojcl)
- Jediný film, ve kterém si zahráli tři Rudolfové z rodu Hrušínských. Kromě Rudolfa Hrušínského, jenž hrál pana doktora, se tu objeví i jeho syn Rudolf Hrušínský ml. jako Drápalík a vnuk Rudolf Hrušínský nejml. v roli mladíka, který se půjde dívat na televizi "až nastaví zrcadlo". Zároveň se jednalo o první filmovou roli tehdy teprve patnáctiletého Rudolfa nejmladšího. (Vojcl)
- Film vznikl v podstatě náhodou. Při revizi archivu bylo zjištěno, že námět k filmu Na samotě u lesa byl Zdeňku Svěrákovi proplacen omylem dvakrát. Z Barrandova tedy Svěrákovi navrhli, aby do druhého dne napsal na několik stran námět, který by se odložil mezi zamítnuté a proplacená částka by našla svůj cíl. O několik týdnů později se dostal onen námět do rukou Jiřího Menzela... a o realizaci filmu bylo rozhodnuto. (-bad-mad-wolf-)
- Televizní premiéru v lednu roku 1992 sledovalo přes sedm milionů lidí. (-bad-mad-wolf-)
- Ve vesničce Křečovice se natáčely i jiné filmy. Mj. zde vznikly některé scény z filmů Farářův konec či Není sirotek jako sirotek. (Stocki)
- Natáčelo se v obci Křečovice v okrese Benešov a Osečanech nedaleko Příbrami. (Tygrys)
- Zootechnik ing. Václav Kašpar (Jan Hartl) zaplatil šiestim ľudom vstupné do kina na film, aby mohol v Otíkovom (János Bán) dome byť sám so sekretárkou Turkovou (Libuše Šafránková). Otíkovi predtým povie, že je to senzačný rumunský film, trochu cestopisný a trochu erotický. Podľa nástenky pred Křečovickým kinom Mier, kde si Otík prezerá filmový plagát a fotky z filmu, išlo v skutočnosti o rumunský film Zbojnícka česť (1981). Ale nebol to ani jeden zo žánrov, o ktorom Otíkovi hovoril Zootechnik Kašpar. Išlo o dobrodružno-historický film. (Raccoon.city)