Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina

Jednou tak cestou z Volgogradu se pustil tento film, o kterém jsem neměl ani páru. Ač unavený cestou jsem dokázal tu stopáž bez problému vydržet. Čonkin mě totiž uchvátil řízným socialistickým humorem, který místami přetékal v záchvaty smíchu a slzení. Pro někoho sračka na téma jak nejlépe vést válku po komunisticku, pro mě oddechová komedie, která stojí za vidění. Humorných scén je tam totiž hafo. (07.09.2013)

Jak by to asi dopadlo, kdyby Rusové natočili film o Švejkovi? Možná ještě hůř. Vodka, sex a komunismus! Ale když člověk bere život s humorem, dá se přežít i tady. Zdeněk Svěrák a jeho humor v silně východním hávu. Režie spíš rutinní. Vyzdvihuji ovšem dabing, hlavně Abrhám v roli předsedy je vynikající "kolchozy možná budou rozpouštět, ale lágry ne". (16.01.2012)

Český komediální výlet do SSSR 40. let. Našroubovat švejkovský humor do totalitního válečného státu v zapomenuté vesnici byl zajímavý experiment, i když šance na úspěch byla malá. Náš specifický humor vyžaduje své jedinečné mikroklima. Znázornění sovětského chaosu, bordelářství, paranoie, marnosti nebylo úplně špatné. 50%. (03.08.2016)

Výborný film... Atmosféra zaostalého ruského předválečného venkova je v něm úžasně vystižena, a to zejména: a) natáčením v prostorách, které se evidentně od druhé světové nezměnily (možná i od první světové či spíše už od Napoleóna) b) použitím herců, kteří fyzicky naprosto odpovídají archetypům ruských lidí tak, jak si je představuju (široké slovanské (nejen)tváře hlavního hrdiny a hlavní hrdinky). Ve filmu se podařilo něco, co v leckterých ostatních filmech skřípe (např. v Obecné škole, ve Vratných láhvích, když jmenuji ty svěrákovské), totiž: spojení velmi vtipných situací s velmi mrazivými. Např. závěrečný útok na Čonkina - na jedné straně geniální dialogy ohledně barvy maskovacích uniforem, na druhé straně těsně předtím je hrdina, co obstaral jazyka, i přes své dvě děti odsouzen k zastřelení... Zkrátka tento film považuji za jeden z nejlepších, divím se, jak je tady nedoceněn. Je pravda, že mu poněkud ubližuje sterilní dabing, kvůli kterému má člověk pocit, že se veškerý děj odehrává někde ve sklepě, protože úplně chybějí zvuky prostředí. Mimochodem, ten Čonkin mi furt někoho připomínal... Švejka rozhodně né, to jsou úplně jiné typy... ale Pavla Lišku. Jakmile začal mžourat, byli od sebe k nerozeznání. (22.04.2012)

Mnoho jsem si toho od tohoto filmu neslibovala. Vlastně jsem se mu docela dlouho vyhýbala. Možná i proto mně nakonec příjemně překvapil. Řekla bych, že Čonkin patří k tomu zajímavějšímu s české porevoluční filmové tvorby. Ve vesnici Rudá se splétá mnoho absorudních a zároveň velmi charakteristických příběhů, - od vojína Čonkina zapomenutého na stráži, - přes místního "Mičurina" snažícího se využít potenciál hoven, - předsedu kolchozu, který vzorně poslouchá, co mu radí shora a bojí se, že ho právě proto zatknou (mezi příkazi patří i zasít obilí v době sněhu) - až po členy KGB, krátící si volný čas čtením komických udání. Vše vyvrcholí závěrečnou bitvou, v níž se střetnou Rusové s Rusi a obě strany předpokládají, že ti druzí jsou Němci. Všude je plno nesmyslných nařízení, ale nikdo se raději na nic neptá ... Nakonec je přece třeba jednat spontáně, ale při tom organizovaně. :) PS: Ruské znění by k tomu sedlo mnohem víc než český dabing, se kterým jsem to musela vidět. (27.02.2008)