Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina

"A holčičko, máš radši tatínka nebo maminku? - Já mám nejradši Stalina!" Zřejmě tenhle film skvěle odráží ruskou povahu, absurditu doby a vše tak trošku zlehčuje, ale na mě to osobně teda vůbec nepůsobilo. První dvě třetiny se kroutím nudou, aby to alespoň v části "otce Stalina" nabralo teprve finále a pak zase nic. Oceňuju Menzlův koncept s ruskými herci, který jsou opravdu správně vesničtí a neherečtí. Neoceňuju dabing, který teda opravdu tahal za uši. Zejména Abrhám, poprvé jsem si uvědomil, že jeho hlas vůbec v dabingu nefunguje, stejně tak i někteří další. Troufám si říct, že Svěrákův scénář do filmu vkládá "český" smysl pro humor a trošku filmu ubližuje. Tvaří se to kolikrát více jako český pohled na ruský. Myslím, že ruský humor je drsnější a daleko černější. (25.11.2008)

Výborný film... Atmosféra zaostalého ruského předválečného venkova je v něm úžasně vystižena, a to zejména: a) natáčením v prostorách, které se evidentně od druhé světové nezměnily (možná i od první světové či spíše už od Napoleóna) b) použitím herců, kteří fyzicky naprosto odpovídají archetypům ruských lidí tak, jak si je představuju (široké slovanské (nejen)tváře hlavního hrdiny a hlavní hrdinky). Ve filmu se podařilo něco, co v leckterých ostatních filmech skřípe (např. v Obecné škole, ve Vratných láhvích, když jmenuji ty svěrákovské), totiž: spojení velmi vtipných situací s velmi mrazivými. Např. závěrečný útok na Čonkina - na jedné straně geniální dialogy ohledně barvy maskovacích uniforem, na druhé straně těsně předtím je hrdina, co obstaral jazyka, i přes své dvě děti odsouzen k zastřelení... Zkrátka tento film považuji za jeden z nejlepších, divím se, jak je tady nedoceněn. Je pravda, že mu poněkud ubližuje sterilní dabing, kvůli kterému má člověk pocit, že se veškerý děj odehrává někde ve sklepě, protože úplně chybějí zvuky prostředí. Mimochodem, ten Čonkin mi furt někoho připomínal... Švejka rozhodně né, to jsou úplně jiné typy... ale Pavla Lišku. Jakmile začal mžourat, byli od sebe k nerozeznání. (22.04.2012)

Dýchá z toho na mě hodně tendenční závan. Je po revoluci a tak se musíme vypořádat s minulým režimem. Ne že by to bylo špatně, jen je to tak nějak celé mdlé. Nefunguje nadhled a humor v kombinaci s s vážným podtextem odporného chování Nkvd. Nechytne to, vyšumí to do ztracena a "komická" figurka souseda s hovnama je dementní a zbytečná. Zato jeho manželka s děckem je teda něco:-) (25.11.2008)

O tomto málo známém snímku Jiřího Menzela (scénář dle knihy Vladimíra Vojnoviče výborně stvořil Zdeněk Svěrák) jsem kdysi dávno slyšel, a když se teď po dlouhé době objevil na DVD, rád jsem ho i zhlédl. A byl jsem překvapen. Čonkin v podání Gennadi Nazarova je svkělý a celková absurdita příběhu připomíná Švejka či Catch XXII. Dokonce bych ho nazval kultovním a dosti se divím, proč tomu tak není - i kdybych vydestiloval pouze hlášky, směle by mohl konkurovat Samotářům či Kouři. Rozhodoval jsem se mezi 3-4*, ale když vidím, jak je zde film podhodnocen, dávám bez rozmyšlení vyšší variantu. (09.02.2010)

Mnoho jsem si toho od tohoto filmu neslibovala. Vlastně jsem se mu docela dlouho vyhýbala. Možná i proto mně nakonec příjemně překvapil. Řekla bych, že Čonkin patří k tomu zajímavějšímu s české porevoluční filmové tvorby. Ve vesnici Rudá se splétá mnoho absorudních a zároveň velmi charakteristických příběhů, - od vojína Čonkina zapomenutého na stráži, - přes místního "Mičurina" snažícího se využít potenciál hoven, - předsedu kolchozu, který vzorně poslouchá, co mu radí shora a bojí se, že ho právě proto zatknou (mezi příkazi patří i zasít obilí v době sněhu) - až po členy KGB, krátící si volný čas čtením komických udání. Vše vyvrcholí závěrečnou bitvou, v níž se střetnou Rusové s Rusi a obě strany předpokládají, že ti druzí jsou Němci. Všude je plno nesmyslných nařízení, ale nikdo se raději na nic neptá ... Nakonec je přece třeba jednat spontáně, ale při tom organizovaně. :) PS: Ruské znění by k tomu sedlo mnohem víc než český dabing, se kterým jsem to musela vidět. (27.02.2008)