Babí léto

SMRT. STÁŘÍ. ČEKÁNÍ NA SMRT. To vše dohromady je velmi "ožehavé". Filmařsky ani tak ne, jako komerčně. Ovšem V.Michálek zvolil způsob pojetí, před kterým je třeba smeknout. Staří, lze prožít různě, ale pokud se toho dožiju (moc tomu díky usilovné péči šéfa, partnerky, tchýně a dětí nevěřím), tak tenhle film dává naprosto nádherný vzor, jak jej prožít... S noblesou, humorem a nadhledem! Bravo Pane Brodský! Bravo Pane Zindulko! Bravo Paní Stello! .......... slovy klasika:"raději chcípnout, jen neztratit GLANC!" .... Krásný, opravdu krásný film (25.11.2004)

Málokdy cítím po nějakým filmu tolik deprese, jako po Babím létu. Jak tady někdo píše, že by se to mělo povinně pouštět v domově důchodců, tak s tím nesouhlasím, pokud ovšem autor této myšlenky nechtěl, aby se domovy důchodců rychle vylidnily, aby tam mohl šoupnout někoho od sebe. Boj se stářím a odstraněním do starého železa společností je tu ukázán krásně, ale problém je, že já tady viděl tu hroznou bezvýchodnost stáří, kdy už člověk prostě nemůže skoro nic, a když se o to snaží, tak ho všichni ostatní považují za cvoka a podivína, případně mu to zatrhnou. Jak někdo někde řekl, na stáří a staré lidi se už nikdo nerad dívá (a kdo ano, je považován za cvoka). Atmosférou neutěšenosti, samoty a beznaděje stáří mi tenhle film hrozně připomínal báseň Františka Halase, Staré ženy, ze kterých tu uvedu malou ukázku (následuje): Smutná odpoledne nedělní smutná starými paními, které se belhají k oknům starou cestou vyšlapanou v koberci, starou cestou, mezi stolem a lůžkem, mezi zrcadlem a fotografiemi, mezi židlí a falešnou palmou. Opřeny potom o rám okenní dívají se dolů do ulic, odtud ta bezútěšnost odpolední nedělních. [...] Staré paní kulhají ke smrti, a těch několik zastavení na známé vyšlapané cestě, to je jen smítko na výšivce, to je jen skrčený roh povlaku, to je jen spadlý drobínek, nic jiného ta zastavení neznamenají. [...] Staré paní v koutku svém, shrbené a světem zapomenuté, staré paní jimž děti odešly a zemřely, staré paní nečekající na vrznutí dveří, plačící jen ze slabosti očí. [...] Staré paní plné tmy a odcházení, ruce spadlé v klín dvé mrtvých věcí zkřížených, v klíně v paláci života bývalém, ó domove života domove rozpadlém, krov kolem je zřícen jen siroa tam hnízdí, mé staré ženy klímající pod světem. [...] Mrtvá odpoledne nedělní, smutná tvářemi starých žen v nichž se již neobráží, jenom skomírání jenom nemoc, není vzpomínky není zasnění, není toužení ani naděje, jenom stáří jenom červ ještě spící. Vy tváře starých žen, s clonou minula tak těžce visící, jen kůži odhrňte a je to smrt, vy tváře starých žen, osiky bezlisté, monstrance nepozdvihované, mozaiky strastí, delty slzí, masky pošinuté, pohřebiště úsměvů, heraldiko bez vysvětlení, scvrklá jablka poznání, plástve vybrané, zápisy pomíjejícnosti. [...] Ó smutná odpoledne nedělní, na kříži starých žen. (19.12.2005)

Herecký koncert dvou hvězd : Vlastimila Brodského a Stelly Zázvorkové. Ublížila bych panu Stanislavu Zindulkovi, kdybych nekomentovala jeho nádherný herecký výkon ve vedlejší roli. Po zásluze bylo všichni tři umělci oceněni "Českým lvem", scénář je vynikající (jako vše co Jiří Hubač kdy napsal), a proto ten 4. lev patří i jemu. Je to okouzlující příběh tří seniorů, kteří se nemohou smířit se skutečností, že stáří přichází a že se, bohužel, s tím nedá absolutně nic dělat. Mládí tohle nemůže pochopit.... dejme jim čas.... však to poznají. Nádherný film ! (28.02.2013)

Na pána Brodského by som sa dokázal dívať a pozerať stále. Neskutočne ukľudňujúci a príjemne stráviteľný výkon, ktorý akoby išiel priamo z jeho osoby. Krásna bodka v hereckom aj ozajstnom živote. Film je skutočne očarujúci, mal som z neho úžasne hrejivý pocit pri srdci. Jednoducho podaný dej s obrovským príbehom priamo zo života. Ničím nesfalšovaný, trpko usmievavý, vtipne dramatický ale dojemný. Dávno som hercom tak neveril ako v tomto prípade hlavným hviezdičkám, ktoré sú na veľkú škodu už tam hore. 100%. (08.10.2007)

Vlastimil Brodský se Stellou Zázvorkovou vytvořili v tomto filmu nezapomenutelnou dvojici. Jako by se snažili divákům předat něco z té moudrosti a zkušenosti, kterou nabyli během svého bohatého života. Jedná se o důkaz, že se dá natočit krásný film i o lásce dvou starých lidí, aniž by to působilo trapně, nebo kýčovitě, jak to často dopadá u USA-made lovestories. Přesto si myslím, že se dalo z příběhu vytřískat mnohem víc, co se týče emocí, protože jsem se sice po celou délku filmu usmíval a bavil, ale hlubší prožitek, abych třeba měl slzy na krajíčku, nebo mravenčí dálnici na zádech, tam scházel. Proto "jen" 4*. "Jaké jsou důvody vašeho rozvodu?" - "Dělá si z parte vlaštovky... " :) (21.06.2005)