Lék pro Lorenza

George Miller nám po 6 rokoch oddychu predviedol pôsobivú, veľkolepú a zároveň dojemnú med. drámu. Bolestivý, ohromujúci film o strašnej chorobe a o nesmiernej sile lásky. Scény s trpiacim Lorenzom a chlapcami diagnostikovaných na ALD boli ťažko stráviteľné a pre slabšie povahy ani neodporúčam tento film. (28.12.2008)

Jemně a vkusně namíchané indegrience činí z tohoto filmu emocionální zážitek. A o to více platí známé heslo, že když něco chceš, dokážeš to...V tomto případě opravdu zoufalí rodiče smrtelně nemocného dítěte, výborně ztvárnění Susan Sarandon a Nickem Noltem, pomohli nejenom vlastnímu synovi ale spoustě dalším nemocným lidem! (24.07.2008)

Těžko se mi hledají slova, když onemocní malé dítě a diagnózou je nevyléčitelná nemoc, podlomí se mi kolena, útroby se obrátí, dech se úží.. Velice si cením toho, jak George Miller daný námět uchopil a zpracoval, zaslouží obrovskou poklonu.. Susan Sarandonová tu září jako opravdová hvězda, v roli matky Lorenza je úchvatná, odzbrojující, pochopitelná i uvěřitelná, prostě nádherná.. Za mě plná palba, silný příběh, nadčasové sdělení, no a samozřejmě přiznávám slzy jako hrachy.. (07.01.2022)

Velmi dobré herecké výkony a vcelku vkusná filmařská práce. Nebýt přestřelené stopáže (tato tématika je na 129 min opravdu až moc dlouhá) a o malinko méně sentimentu, dal bych plné hodnocení. Rozhodně se ovšem jedná o koukatelný a zajímavý počin, který vyobrazuje a člověku ukáže něco nového, což je založené na skutečnosti. 75% (18.07.2010)

Zcela neobvykle místo komentáře k tomuto po všech stránkách vynikajícímu filmu přináším kopii článku z Lidových novin z 30. 09. 2002: NEW YORK - V roce 1992 se díky filmu Lorenzův olej (Lék pro Lorenza) obrátila pozornost veřejnosti k onemocnění nazývanému adrenoleukodystrofie (ALD). Jedná se o genetickou poruchu, která postihuje zejména chlapce. Nemocný postupně ztrácí schopnost pohybu, projevují se u něj poruchy paměti, apatie a dochází také k ohluchnutí a oslepnutí. Snímek režiséra George Millera natočený na základě skutečné události pojednával o snaze rodičů zachránit svého pětiletého syna Lorenza Odona, u něhož se symptomy ALD začaly projevovat. Lékaři byli bezradní a chlapci dali dva roky života. Zoufalí rodiče však prognózu odmítli přijmout a rozhodli se Lorenzovi pomoci sami. Studovali knihy o neurologii a biochemii a přišli s vlastním lékem směsí olivového a řepkového oleje. Vědci však tvrdili, že tato podomácku vyrobená medicína je zcela bez účinku. Přesto v roce 1989 odstartoval program, v jehož rámci odborníci z baltimorského institutu Kennedyho Kriegera zkoumali účinky přípravku. V sobotu uveřejnil vedoucí projektu Hugo Moser závěry dlouholetého bádání: Lorenzův olej má léčivé účinky. Odborníci začali svůj výzkum se 104 méně než šestiletými chlapci. U všech byla diagnostikována ALD, ale nebyly u nich ještě zjištěny žádné symptomy jejich motorika, sluch i snímky mozku byly normální. Osmašedesáti chlapcům vědci pravidelně podávali Lorenzův olej, 36 chlapců olej dostávalo nepravidelně. Po deseti letech zůstalo zdravých 76 procent dětí z první skupiny, zatímco ve druhé to byl jen každý třetí. Lidé postižení ALD mají porušenou oxidaci mastných kyselin s dlouhými řetězci. Kyseliny se hromadí v nervové tkáni, a dochází tak k poruchám. Lorenzův olej navrací hladinu mastných kyselin do normálu. "Začněte dítěti podávat olej co nejdříve. Nečekejte, až se projeví symptomy. Nejsme si jistí, zda olej pomáhá i dětem, u nichž se již příznaky nemoci projevily," citoval New Scientist vzkaz Lorenzova otce Augusta Odonea rodičům postižených dětí. Moser, který byl dříve vůči Lorenzovu oleji skeptický, nyní doporučuje, aby byl běžně předepisován pro léčbu ALD. Lorenzovi však olej již nepomohl. Začal ho pravidelně užívat až potom, co se u něj projevily příznaky nemoci. Lorenzo stále žije, ale dnes již 24letý muž nemůže chodit ani příliš komunikovat. (Klára Tylová) (25.06.2018)