Reklama

Reklama

VOD (1)

Tragédie fukušimské jaderné elektrárny v roce 2011, která byla poškozena těžkým zemětřesením a následným tsunami, změnila život obrovskému množství lidí. Jak ji ale skutečně prožívali ti, kdo s radioaktivní katastrofou bojovali... 11. března 2011 ve 14:46 udeří na japonské pobřeží obrovské zemětřesení. Směna v jaderné elektrárně Fukušima otřesy zvládne doslova na jedničku. I když tentokrát zemětřesení dosáhlo devátého stupně, elektrárna pracuje tak, jak má. Vedoucím směny na velíně je Toshio Izaki. Izaki dostává vzápětí po zemětřesení zprávu od samotného ředitele elektrárny, Masaa Yoshidy, že se k pobřeží blíží obří tsunami. Vlna skutečně udeří a elektrárnu, která stojí na mořském pobřeží, zaplaví desetimetrovou masou vody. Jelikož elektrárna na takovouto výšku vlny není konstruována, voda zalije část, ve které se nacházejí elektrické generátory potřebné pro chladicí systémy. Generátory zkolabují a elektrárna se rázem ocitá bez zdroje elektřiny. Ředitel ihned v elektrárně organizuje krizové centrum, ze kterého se snaží koordinovat záchranné práce. V ještě horší situaci se však ocitá Izaki. Ten ví, že pokud nezajistí chlazení jaderných reaktorů, může dojít k výbuchu. Proto Izaki organizuje mezi svými pracovníky šestici mužů, kteří osobně dojdou k reaktorům, aby ručně otevřeli vodní ventily. Hodinu a padesát minut po zemětřesení se o situaci dozvídá japonský premiér. Je mu také sděleno, že dva z nejvyšších představitelů firmy TEPCO, která elektrárnu provozuje, se nenacházejí v zemi. Americký velvyslanec v té době informuje prezidenta USA o katastrofě, která probíhá v elektrárně. I přes obrovskou radiaci se dvěma z šestice pracovníků Izakiho skupiny podaří jeden z ventilů otevřít. Další z ventilů se podaří Yoshidovým pracovníkům profouknout tlakovým vzduchem z venku budovy. To je však jediný úspěch, který se Yoshidovu týmu podaří dosáhnout. Náhradní dovezené pojízdné generátory jsou nízkonapěťové, takže nepoužitelné. Šest hodin po začátku katastrofy vláda zahajuje evakuaci okolního obyvatelstva. Yoshida je v děsivé situaci. Státní Agentura pro jadernou bezpečnost svými nařízeními doslova sabotuje jeho úsilí o záchranu jaderných reaktorů a odvrácení jejich výbuchu. Tlak v reaktorech stoupá takovým způsobem, že zoufalý Izaki nechává otevřít přetlakové ventily. První dávka radiace se tak dostává do okolního ovzduší. Yoshida teď ví, že pokud reaktory vybuchnou, dojde k zamoření celého východního Japonska. Situaci komplikují další zemětřesné otřesy. Patnáct hodin po začátku katastrofy začíná evakuace desetikilometrového pásma okolo elektrárny. Do elektrárny přilétá sám premiér. Je doslova otřesený, když se dozvídá, že Yoshida situaci řeší pomocí sebevražedného týmu pracovníků. Sami pracovníci elektrárny se začínají mezi sebou hádat. Izaki však dokáže situaci zachránit. Den po katastrofě vybuchne první blok elektrárny, naštěstí nedochází k výbuchu samotného reaktoru. V této situaci žádá americký velvyslanec prezidenta USA o pomoc. Zoufalý Yoshida rozkazuje napouštět do reaktorů slanou mořskou vodu... (TV Prima)

(více)

Videa (6)

Trailer 2

Recenze (74)

Ceberus 

všechny recenze uživatele

Když brutálně přehrává i největší dostupná asijská herecká kapacita Ken Watanabe, tak jsem pochopil, že nejde o ochotnické pseudoherectví všech zúčastněných, ale že jde prostě o japonskou kulturu a jejich styl vyjadřování. Bohužel - při vší úctě k padesátce statečných zaměstnanců - mi tento styl neumožnil ponořit se do děje a celou dobu to na mě působilo, že koukám na amatérský film. Černobyl byl natočen poevropsku, takže se mi více vryl pod kůži. ()

Aniki odpad!

všechny recenze uživatele

Tady musím být při hodnocení maximálně přísný. Americká série "Černobyl" totiž nasadila laťku filmařských kvalit do výšin skutečně hodných 21. století. V tomto světle je pak výkon, který zde předvedli Japonci a na jehož výsledné kvalitě se nemalou měrou podílel i příšerný český dabing, opravdová katastrofa, nikoliv však jaderná nýbrž filmová. Ve snímku mne iritovaly především nesmysly faktické. Vsechno okolo tlaků v reaktorech, jejich následná a až nestoudná záměna při dalším vypravování, radost zaměstnanců z událostí a dějů, které byly naopak spíše tragické, to všechno mne opravdu děsně štvalo. A přitom kucí japonský v minulosti prokázali, že kloudný film natočit umí a to dokonce s minimálním rozpočtem viz Kitánův snímek "Brother" alias "Ve spárech yakuzy". Nevím tedy jak jiní diváci, ale já jsem byl tímto filmem dokonale rozladěn, nenalezl jsem v něm vůbec nic, co bych mohl alespoň náznakem pochválit. Konečný verdikt tedy zní - radioaktivní odpad! ()

Reklama

mira007 

všechny recenze uživatele

Havárii v jaderné elektrárně ve Fukušimě v roce 2011 jsem zaznamenal jen jako, že tsunami poškodila něco v elektrárně a pak vytekla radioaktivní voda do okolí. Na nějaký filmový trhák jsem to neviděl, ale tahle filmová rekonstrukce mi ukázala, že se tam odehrával boj o život milionů, protože tam byl lautr stejný problém jako v Černobylu - hrozilo přehřátí reaktoru a výbuch. Takže se jede strhující záchrana za riskování sebeobětování jako v seriálu Černobyl, který byl ale filmově daleko vymazlenější a poutavější. Tento japonský film má strhující námět, solidní rozpočet a technicky je velmi přehledný, ale sráží ho, že to nemá moc akčního drajvu a asi dvacet minut jsem si musel zvykat na tu japonskou kulturu, protože jsem nevěděl jestli to jsou parodické herecké výkony, nebo to tak je doopravdy v Japonsku ( samé omlouvání nevím za co a uklánění se ) . PS: člověk se musí opravdu zamyslet nad zabezpečením jaderných elektráren, protože si člověk řekne tsunami je jedna ku bilionu ( hlavně u nás ), ale ten základní problém, který může způsobit katastrofu gigantických rozměrů bylo to, že prostě nešla elektrika z bodu A do bodu B. ()

Eric.Kosar 

všechny recenze uživatele

Díky filmu jsem se něco málo zajímavého dozvěděl, ale tím, že se ještě všichni vzpamatovávaj z Černobylu a film nijak zazráčně neohromil se to moc nepovedlo. Watanabe a Sato byly výborné, sympatické a zajímavé postavy, zbytek postav bylo buď nezajímavé, nesympatické, né-moc-dobře zahrané a nebo úplně vylízané. Některé scénky byly výborné (asi jen 2), některé dobré, některé špatné a některé až ponižující. Logika a chování některých postav byla tak divná a praštěná, ale nevim, asi to fakt takhle probíhalo, nebyl jsem tam, když se to dělo, takže nevim, neposoudim. Film jsem zjuknul jen příležitostně kvůli oné premiéře na MAXu a už teď si nepamatuju půlku z filmu, a to jsem ho viděl včera. Vím, že bych psal jinak, kdyby ve Fukušimě došlo na nejhorší, díkybohu nedošlo, takže jsme místo příšerné katastrofy dostali jen příšerný film, ikdyž zas tolik příšerný nebyl, řekněme, že byl hodně podprůměrný. Jestli do toho stejně chcete jít, připravte se na dávku několik nudných scének, pár dobrých, docela průměrnou atmosféru, válnou většinu šáhlých postav a prapodivné dialogy. ()

Lyli 

všechny recenze uživatele

Tak jsem se dvě hodiny dívala, jak se lidé klaní a omlouvají. Ano, nerozumím téhle kultuře a nelíbí se mi filmy z Asie. Prostě čekáte akci a emoce, jenže dostanete nudu bez emocí. XY lidí jen sedí, přechází a mluví. Elektrárna se opraví sama, nikdo neví proč. Já si myslím, že chtěla ukončit tohle utrpení, tak si radši ufoukla a tlak klesnul. Tadá. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (6)

  • Jaderná havárie ve Fukušimě je spolu s jadernou havárií v Černobylu označena na Mezinárodní stupnici jaderných události nejvyšším stupněm 7. (Matej.Krajci)
  • S výstavbou jadrovej elektrárne Fukushima sa začalo v roku 1966 a prvý reaktor bol spustený v roku 1970. Reaktory 1, 2 a 6 dodala americká firma General Electric, reaktory 3 a 5 firma Toshiba a reaktor 4 firma Hitachi. Reaktory poskytovali dohromady výkon 4,7 GW, čo z nej robilo jednu z 25 najvýkonnejších na svete. (Raccoon.city)
  • Natáčení začalo v Listopadu 2018 a do post-produkce se film dostal v květnu 2019. (Swrozs)

Reklama

Reklama