Režie:
Bruce BeresfordScénář:
Akiva GoldsmanKamera:
Peter JamesHudba:
Stewart CopelandHrají:
Richard Dreyfuss, Linda Hamilton, John Lithgow, J. T. Walsh, Ben Faulkner, Liv Tyler, Jane Beard, Zahn McClarnonObsahy(1)
Jake Rainer patří ke špičkovým psychiatrům ve službách zákona. Přesto je v jeho minulosti stín, který ho nutí se předčasně uchýlit do ústraní a předstírat spokojený rodinný život po boku milované ženy Karen. Když ho šerif Mitch požádá o pomoc ve zvláště komplikovaném případě, Jake dlouho váhá. Ve hře je chlapec, autistické dítě, které se stalo doma pravděpodobně svědkem brutální vraždy vlastních rodičů. Nikdo z vyšetřovatelů s ním neumí jednat a malý Tim propadá záchvatům zuřivosti. Uklidnit ho umí pouze jeho sestra Sylvie. Jake se snaží proniknout za Timovo mlčení a postupně se začíná do případu citově angažovat, tak jako za starých časů. Myslí si, že má k Timovi blíž a blíž, ale svědek stále mlčí a nedá ani nejmenší znamení. Anebo znamení dává, ale okolí je neumí přečíst. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (28)
70%.. Příjemné překvapení. Pro mě naprosto neznámý film, kterému však nechybí dobrá zápletka a napínavý děj až do samotného konce. Navíc potěší zajímavé herecké obsazení. Z něho bych rozhodně pochválil Bena Faulknera, který je v roli autistického chlapce naprosto úžasný. Rovněž ostatní herci se činí, Linda Hamilton a John Lithgow mají však pouze dekorativní role. U podobných filmů mám rád, když už je po všem, nějakou hezkou tečku a ta tentokrát přišla v podobě duetu "Healing" (Michael English & Wynonna)..)) ()
Možná mi paměť nabízí neobjektivně pozitivní vzpomínky, ale když jsem před lety viděla tohle psychodrama říznuté thrillerem, byla jsem velmi příjemně překvapená. Richarda Dreyfusse bych chtěla za psychiatra, malý Ben Faulkner je přesvědčivě zabržděný, na půvabu Liv Tyler bych mohla oči nechat, kdybych měla chromozómy XY. Jedinou výraznější slabinu si vybavuju až v závěru - a to ještě diskutabilní, leckdo mohl spokojeně posmrkávat. Nicméně mám slabost pro snímky s podobnou tématikou, nehodlám tedy pátrat, co dalšího mohlo být na "Silent Fall" špatného, že se hrabe v průměrných číslech, dám na své někdejší kladné dojmy a prásknu sem 75%. V původním znění si to jistě zaslouží... ()
Pointu můžeme tušit, ale to nevadí, protože v Němém svědkovi nejde jen o rozzuzlení zápletky. Mnohem zajímavější je pohled na autistického chlapce, což se myslím zdařilo (snad kromě konce, to je snad přehnané, ne? Ale je to americký film pro širokou veřejnost, vím). Herecké výkony jsou také dobré a celkově je to velmi kompaktní snímek, který mne víc než zaujal. ()
Po nálezu brutálně zavražděných manželů, kdy svědkem vraždy je malý autistický chlapec Tim (Ben Faulkner), šerif Mitch Rivers neváhá, a povolává na pomoc známého psychiatra Jaka Reniera (Richard Dreyfuss). Ten se sice případu brání, neboť si kdysi podobný malý chlapec v jeho péči utopil, ale když na něj naléhá i Timova sestra Sylvie (Liv Tyler), pouští se do práce. Musí si nejdřív získat Timovu důvěru, ale bohužel nemá moc času, neboť si na Tima brousí zuby jeho kolega doktor Harlinger, který z něj chce vše dostat za použití nešetrných medikamentů ... Po závěrečných titulcích jsem si byl jistý, že film chválit rozhodně nebudu. Jenže po čase se mi vše rozleželo, a já zjistil, že nemám ani moc co filmu vytknout - snad jen jména na plakátu, neboť kromě Richarda Dreyffuse jsou jak Linda Hamilton tak i John Lithgow spíše do počtu - hlavní díl práce dělá Liv Tyler ale především malý Ben Faulkner (je možné, že to všechno jen hrál?). Na Liv Tyler se zase docela dobře dívá - ať hraje hodnou dívku nebo mrchu, že ano. A Richard Dreyfuss je prostě Richard Dreyfuss.. ()
Ve skrze průměrný thriller. Pný klišé. Hlavní hrdina má povinný mindrák z minulosti. Zápletka celkem průhledná. Započítáte-li předpoklad, že je ve filmu docela nuda, když je jako vrah odhalen někdo koho neznáte, pak se dá rozřešení vytušit v podstatě hned na začátku. I v důsledku toho působí pan psychiatr zejména ke konci jako těžce nedovtipnej. Autismus je tu použit v podstatě jako atrakce, v souladu s tím jsou jeho projevy minimálně přehnané, ale spíš jsou přímo zkreslené. Třeba tomu, že mají autisti víc síly než zbytek populace nevěřím ani za mák. :) Nicméně přehánění k thrilleru vlastně patří. Tu trochu potřebné temné a tajuplné atmosféry, co k tomuhle žánru patří, to prostě mělo, takže ... bavilo. ()
Galerie (36)
Photo © Warner Bros. Pictures
Reklama