Kukačka v temném lese

Výborné herecké výkony M. Součkovej alebo A. Jachiewiczovej, avšak Oleg Tabakov mi pri postave SS-mana neprišiel veľmi dôveryhodný. Asi bolo zámerom režiséra, aby raz pôsobil ako milujúci "otec" a inokedy ako sadista, ale proste jeho slovanské črty a v jednom mometne plytké reakcie (bombardovanie, znásilnenie) a v druhom hlboká "citovosť a úprimnosť" (starostlivosť o dcéru, pohľad na betlehemské hviezdy) mi neprišla veľmi dôveryhodná. Niektoré scény však boli doslova desivé (rozhovory s učiteľom, bezvládna manželka v špajze) a dodávajú filmu potrebnú hĺbku a šokovým pôsobením navodzujú požadovanú atmosféru. Posolstvo filmu je viac než jasné, pre tých váhavých je ono posolstvo zdôrazené v záverečnej scéne. V každom prípade neprávom zabudnutý film o jednej výraznej kapitole (aj) našich dejín. (30.01.2014)

Ten nacista je přímo ukázkovou ilustrací pravé pruské povahy. Její poslušnosti k hodnotám, které jí byly vtlučeny, o kterých samostatně nepřemýšlí. Která dává minimálně najevo city, chová se (relativně) korektně a tvrdě k rodině a tvrdě a nekorektně k ostatním. Která je zahleděná do sebe a přesvědčena o své vlastní výjimečnosti, nad kterou si ale nezúčastněný pozorovatel znechuceně odplivne. Která má plnou pusu toho, jak člověk nikdy nemá ztrácet hrdost, ale když hledí smrti jaksi do tváře, zcela nehrdě se sesype. Jinak film potěšil vyvážeností viny a trestu, nikomu zlé činy nakonec neprošly, a v diváku tak po skončení pachuť z nespravedlnosti. Vlastně akorát ta jeptiška Myslíkové tak nějak vyklouzla, ale tu si vychutná pánbu (i když možná ne, pánbu jak známo dobrý není). Jinak mě překvapilo, že na převýchovu byly dávány takhle staré dívky? Vždyť muselo být jasné, že se nepodvolí, zvlášť když jim Němci před očima zastřelili rodiče. A stále se v myšlenkách musím vracet ke scéně lynčování onoho nacisty. Nechám stranou, že mi přijde poněkud nepravděpodobné, že by vojáci něco takového v táboře dovolili a jen tak v klidu tomu přihlíželi. Zcela chápu onoho vězně, který byl svědkem bestialit onoho nacisty, že vzal kamen a hodil ho, proti tomu nemám absolutně nic. Ale moc se mi nelíbí, že měl tolik ochotných pomocníků, kteří se k němu přidali, a přitom o tom nacistovi nevěděli nic. Prostě si šli jen tak někoho zabít, když je to povoleno. (22.05.2013)

Už jako malý jsem si tento film dost oblíbil. Přestože neobsahuje mnoho násilných scén, sálá z něj válečná syrovost, především v chování postav, a to i kladných, které občas dělají věci, které v jiných filmech nevidíte. O to je to reálnější. Film je také velmi úsporný co se týče načrtnutí povahy nebo situace. Nepotřebuje k tomu sáhodlouhé polopatické popisy, ale vystačí s jednou dvěma scénami a dialogem. To je zásluha scénáře a hereckých výkonů. V první řadě musím vyzdvihnout Miroslavu Součkovou, která zde předvedla na svůj věk neuvěřitelně charakterní výkon. Kromě ní také Vilém Besser jako německý učitel-humanista a samozřejmě Oleg Tabakov. Herr Kukuck je zcela jiná postava než jaké v podobných rolích obvykle bývají. Krutý nacista i člověk, který si užívá své nové role starostlivého otce. "Přimět někoho, aby vás měl rád dobrovolně." Nebo hajlující jeptiška Míla Myslíková (v naprosto netypické roli). Tohle není film o nacismu špiček třetí říše, ale o tom, jak se nacismus projevoval v běžném životě. (15.01.2009)

"A pamatujte si, kdo se povyšuje, bývá ponížen. A koho ponižujete, ten Vás mnohdy přeroste tak, že se před ním budete plazit jako ubohý odporný hmyz." Když jsem na konci tohoto velmi sugestivního snímku sledoval, jak se v případě nacistického důstojníka Kukucka v podání Olega Tabarova tato moudrá učitelova slova naplňují, měl jsem poněkud rozporuplné pocity. Jestli je totiž tento snímek v něčem pozoruhodný, pak určitě v tom, že onen nacistický důstojník zde není vykreslen nikterak černobíle. Kontrast mezi jeho láskyplným přístupem ke své adoptivní dceři Emilce a bezcitným přístupem k vězňům koncentračního tábora přitom působí zcela věrohodně. Velké ocenění si zaslouží i Miroslava Součková a to za způsob, jakým ztvárnila postavu Emilky. I když v některých scénách působí Emilka až ledově klidně, divák přesto vycítí, že se pod "pokličkou" skrývají silné emoce. A když se k tomu všemu ještě přidá několik poetických až snových scén a velmi zajímavá hudba Moskalykova "dvorního" skladatele Ivana Kurze, je zaděláno na opravdu silný zážitek. (19.04.2018)

Zasloužené čtyři *.( Možná by se slušelo i trochu víc.) Vkusný, decentní film, skvělé zpracování, rok vzniku ho nijak nepříznivě nepoznamenal. Ovšem: To je pan Moskalyk! PS. Moje soukromá poznámka: Co je to za národ ti Němci, kteří už způsobili tolik bolesti a utrpení druhým a stále působí další a další? Může být národ prokletý? https://www.youtube.com/watch?v=0va8pMFYV9M&t=4380s (04.04.2018)