Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Mistrovské dílo němé filmové éry natočil v Hollywoodu proslulý německý režisér Friedrich Wilhelm Murnau, autor průlomového hororového díla Upír Nosferatu. Přestože Východ slunce vznikal s velkými náklady, studio 20th Century Fox se ve smlouvě zavázalo, že nebude nijak zasahovat do režisérových záměrů. Murnau vypráví milostný příběh o mladém venkovském farmáři, kterého oblouzní městská krasavice. Na její naléhání se muž rozhodne způsobit smrt manželky a odstěhovat se do města. Nedokáže však svůj čin provést do konce. Místo toho prožije se svou ženou krásný den ve městě a uvědomí si, že jeho pouto k životní partnerce je mnohem hlubší a pevnější než pouhé erotické vzplanutí. Nečekaně však dojde k nehodě a mladá farmářka se domněle utopí... S pomocí expresivního hereckého výrazu, ale i nápadité pohyblivé kamery vytváří Murnau emotivně vypjaté situace, ve kterých rozehráva velmi široký rejstřík lidských pohnutek a pocitů, od vášnivého vzplanutí přes drásavé pocity viny až po uvědomění hlubokého a trvalého citu. To vše s mimořádně kultivovaným užitím filmového jazyka - takřka každý záběr v tomto filmu je působivým výtvarným dílem. Východ slunce je historicky jedním z prvních filmů, který získal Oscary. V roce 1929, kdy se ceny Akademie udělovaly poprvé, uspěl Východ slunce ve třech kategoriích: nejlepší herečka v hlavní roli (Janet Gaynorová), nejlepší kamera (Charles Rosher a Karl Struss) a nejlepší film. Nominován byl také za výpravu. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (124)

Madison 

všechny recenze uživatele

Najviac na Sunrise obdivujem to, že napriek až primitívnemu deju, ktorému Murnau navyše dodal jemné a na dnešnú dobu vtipné hororové náznaky pochmúrnou hudbou a temným prostredím (nevera, pobláznenie mestskou kráskou), filmu nejde uprieť perfektne načasovaná hudba dokrášľujúca mimiku postáv a aj romantické obrázky vyjadrujú prekvapivo veľa. Vynikajúca práca s hercami, s kamerou a aj keď ide o nemý film, jedno pozretie sa určite oplatí. Niektoré scény (útek cez les, predstava hodenia manželky cez čln, svadba v kostole či len úplný záver) ma prinútili udeliť 4*. ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

Murnau ukazuj svou sílu, kdy i poměrně jednoduchý tragicky-romantický příběh dokázal povýšit na skutečné umění. Triky, které se zde objevují, kdy se naprosto dokonale a hlavně emotivně prolínají obrazy, jsou krásné, stejně tak je výborně zvládnutá akční scéna na vodě. A navíc ten krásný konec. Tohle je opět ukázka toho, že už ve 20. letech se daly točit silné filmy za skvělého využití filmařských prostředků - v tomhle případě i zvukových efektů, což bylo jejich první použití ve filmu ještě před "Jazzovým zpěvákem". ()

Reklama

Webb 

všechny recenze uživatele

Technicky kvalitně natočené se zajímavým, jednoduším příběhem. Bohužel je jednoduchý scénář až moc rozvleklý. Střihačské prostřihávání by tento film potřeboval, potom by zůstalo to hlavní s polovinou této stopáže. Takto to rozhodně nemá takovou sílu a pocity po zhlédnutí jsou o to slabší. [6,5/10] (Fox) (Němý, čb. /// Produkce: William Fox /// Scénář: Carl Mayer podle románu Hermanna Sudermanna /// Kamera: Charles Rosher, Karl Struss /// Hudba: Timothy Brock, Hugo Riesenfeld /// Oscar: William Fox (umělecký počin), Janet Gaynor (herečka), Charles Rosher, Karl Struss (kamera) /// Nominace na Oscara: Rochus Gliese (výprava)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()

Lamiczka 

všechny recenze uživatele

Snímek z dílny německého režiséra Murnaua pokládá základní pilíře modernímu filmovému umění. Byť se jedná o němý film, jeho způsob vyjádření pocitů a stavů těla je naprosto dokonalý. V první řadě Muž, kterého excelentním způsobem ztvárnil George O’Brien, je přehlídkou celé škály emocí. Od až téměř chorobné milenecké posedlosti novou dámou, přes hrůzu nahánějící výraz při pokusu o vraždu až po veselý a svěží projev milujícího manžela. Stejně tak výbornou a nesporně velmi okouzlující Ženu představila Janet Gaynor, jež za svou roli dokonce získala prvního Oscara (nejlepší herečka). Vztah Muže a Ženy je od začátku do konce zkoušen, prochází nesnadnými životními úseky, ale rovněž k sobě dokážou najít cestu zpět. Film je plný emocionálně vypjatých scén, romantických okamžiků a v jistých momentech má divák možnost se i zasmát. To vše beze slov, pouze s malým množstvím psaných titulků. Potěšilo mě tento, jistě nejen herecký, ale i technický, skvost vidět a doporučuji ho všem, kdo se o dobu před mluveným slovem ve filmu alespoň trochu zajímá. ()

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Tato filmová báseň má spíše nespornou historickou hodnotu, než že by okouzlila svým obsahem. Když si vezmete, že k dnešnímu dni uběhlo od vzniku filmu 93 let, tak zůstávám v němém úžasu. Vynikající přizpůsobení se němému formátu a velmi kvalitní vyprávění prostřednictvím obrazu a podmanivé hudby. Dokonce mám takový pocit, jestli se tu náhodou nepsala historie. Prolínání obrazu a jiné nadčasové triky v takhle starém filmu zatím nepamatuji. Příběh je neuvěřitelně jednoduchý, avšak dokonale energický, takže i když je to jen ubohá romanťárna, jejichž nejsem fanouškem, tak v tomhle případě nemohla být o nudě vůbec řeč. I když bych nebral v úvahu rok vzniku filmu, tak tento snímek by přesto strčil do kapsy spousty nesmyslů současnosti. Natočit něco, co zaujme o po více než 90 letech úplně jinou generaci diváků - tomu můžeme zřejmě říkat umění. Přesto mám pocit, že snímek je převážně vhodný ke studijním účelům vybrané sorty diváků, která si nad použitými technikami může vzájemně pohonit ohony, než že by byl vhodným pokrmem pro obecné diváctvo současnosti s mnohdy pokřiveným vkusem. Za sebe dávám v porovnání se vším, co jsem kdy viděl pěknější 3 kousky, i když se znovu zopakuji - historická hodnota je jednoznačně 5hvězdičková. ()

Galerie (32)

Zajímavosti (21)

  • F. W. Murnau plánoval natočiť film bez použitia titulkov, podobne ako to urobil pri filme Posledná štácia (1924), avšak štúdio mu to nedovolilo, pretože sa domnievalo, že sú potrebné pre amerických divákov. Murnau a kameraman Charles Rosher sa preto usilovali urobiť titulky tak, akoby vizuálne patrili na scénu. Napríklad v scéne, kde zvodkyňa nabáda muža k utopeniu manželky, sa titulok rozpúšťa v čiernom pozadí, akoby sa skvapalňoval a ponáral sa do vody. (Michal74)
  • Východ slunce se stal prvním filmem, který F. W. Murnau natočil v Americe, kam jej pozval William Fox poté, co nadšeně zhlédl Poslední štaci (1924). Režisér, kterého Fox propagoval v USA jako „německého génia“, měl v Hollywoodu volnou ruku. Pro natáčení Východu slunce si mohl vybrat štáb, oslovil tak svého blízkého spolupracovníka Carla Mayera, autora scénáře pro Poslední štaci a klíčovou osobu kammerspielu, německých komorních psychologických dramat. Ten při psaní Východu slunce vyšel z krátké povídky „Cesta do Tylže“ (Die Reise nach Tilsit) od Hermanna Sudermanna. (Letní filmová škola)

Reklama

Reklama