Tabu

Dokumentární naturalismus od Friedricha W. Murnaua, jenž se zhudebnění snímku či newyorské premiéry bohužel nedožil, neboť zemřel při autonehodě. Romantický příběh, ve kterém se střetávají dvě odlišné kultury - hédonističtí ostrovani a moc civilizace. [6/10] (Murnau-Flaherty, Paramount) (Němý, čb. /// Produkce: Friedrich W. Murnau /// Scénář: Robert Flaherty, Friedrich W. Murnau /// Kamera: Floyd Crosby /// Nepůvodní hudba: Hugo Riesenfeld, W. Franke Harling, Milan Roder, F. Chopin, B, Smetana /// Oscar: Floyd Crosby (kamera)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (13.04.2010)

Abych se přiznal, od Fridricha Murnau jsem viděl daleko lepší filmy. Tabu není špatným snímkem, ale dané téma se mu podle mého názoru nepodařilo více rozvinout, protože jistě skýtá mnohé zajímavé možnosti. Takto to spíše vypadá jen na dramaticky zpracovanou etnografickou sondu do života primitivních kmenů. Více tak potěší jen Smetanova Vltava a sem tam pěkné ňadro. (11.04.2008)

Tak to je hodne zajimava sonda do zivota domorodcu na ostrove Bora-Bora. Film jsem vice vnimal jako dokumentarni a lyricky, na rozdil od jinych filmu tohoto nemeckeho rezisera. A slyset Smetanovu Vltavu, kdesi v Tichomori, to jsem taky necekal:-). Urcite se nejedna o nejlepsi film Murnaua, je vsak velice originalni. (03.01.2012)

Práce s neherci se opět ukazuje jako přínosná, pokud chcete zachytit krásný a krutý příběh jedné lásky. Ano, srovnání s dramatem "Romeo a Julie" je naprosto namístě, protože příběh obou dvojic je původně tragický. Murnau zasazením do zajímavého, jiného prostředí navíc ještě dosáhl dalšího efektu odcizení, který snímku hodně pomáhá. (22.07.2014)

Už samotná príprava scenára musela byť pre tvorcov zábava. Obhliadka terénu, spoznávanie zvykov domorodcov Tichého oceána. Natáčanie v nádherných exotických lokalitách muselo byť balzamom na dušu. Murnau ale po prvej zhruba polhodine, ktorá nás oboznamuje s tradíciami domorodcov a pôsobí tak dokumentárnym dojmom, prechádza plynule do melodrámy, ktorá sa vystupňuje až na jeden z najkrajších a zároveň najsmutnejších príbehov lásky v dejinách kinematografie. Pokiaľ ste už od neho niečo videli, neprekvapia vás medzititulky vo forme listov, respektíve ich absencia, šikovne nahradená podávaním informácií prostredníctvom čitateľa a pisateľa. Jedinou vecou, ktorá ma trochu mrzí je fakt, že film nemohol byť natočený farebne, poprípade nebol dodatočne kolorovaný. Pri spoznávaní rannej histórie kinematografie narazí človek na diela, pri ktorých mu prídu na rozum slávne filmy, ktoré z ich prvkov vychádzajú. V tomto prípade napríklad Čeluste alebo Bounty. (16.02.2013)