Režie:
Hugo GélinKamera:
Nicolas MassartHudba:
SageHrají:
François Civil, Edith Scob, Joséphine Japy, Benjamin Lavernhe, Ania Gauer, Camille Lellouche, Ludivine de Chasteney, Nina Simonpoli-Barthelemy (více)Obsahy(1)
Když se Raphael a Olivia ve svých osmnácti setkali, byla to láska na první pohled. A začátek velkého milostného příběhu. Neoddělitelně se vzájemně podporují při naplňování svých vášní: on je spisovatel a ona klavíristka. A jak to vypadá o deset let později? Již jsou manželi, ale vášně a vzájemné podpory je mezi nimi již méně. Zatímco Raphael píše úspěšné bestsellery, Olivia oželela vlastní sólovou hudební kariéru, v které ji její manžel ohromený vlastním spisovatelským úspěchem podporoval stále méně a méně. Jednoho večera to si Olivia přestane být jistá, zda ji Raphael ještě vlastně vůbec miluje. Následujícího rána se Raphael probouzí sám a čeká jej pořádný šok. Propadne se totiž do paralelního světa, ve kterém žije úplně jiný život. Olivii v něm nikdy nepotkal, ta je nyní slavnou klavíristkou a on určitě není slavným a všemi uznávaným spisovatelem. Je jen neznámým učitelem literatury, má navíc na hrudi záhadné tetování s nápisem „ping“ a především si uvědomí, že bez Olivie nedokáže žít. Musí udělat vše pro to, aby si její lásku znovu získal a především si ji zasloužil. Jeho jedinou výhodou je, že ji z dřívějšího života dokonalé zná, ví, co má ráda, co jí vadí a co miluje. Navíc mu v jeho snaze získat Oliviino srdce podruhé pomáhá nejlepší kamarád, který má na prsou pro změnu vytetované slovo „pong“. (Cinemart)
(více)Videa (3)
Recenze (69)
„Celý roky sním o jediný věci, aby mě milovala žena mýho života. Tři roky jí každý měsíc píšu dopisy. Hm, pitomost?” - „Tak proč jsi jí je neposlal?” - „Při rozchodu mě prosila, ať ji nechám na pokoji. Tím, že respektuju její přání, mohu vyjádřit svou lásku.” +++ Nádherná klavírní hudba rozehraje humorně laděný romantický příběh lásky jako z pohádky, který mnohé citlivé duše zcela jistě potěší. Tedy alespoň já jsem se během sledování filmu docela příjemně zasnila. +++ „Milovat tě bylo to nejkrásnější, co mě v životě potkalo.” (80%) ()
Nudné, se spoustou výplňkové vaty. Fakt jsem se snažila. Ale co z toho, když ústřední pár modelů hraje jak náměsíčný ponocný a rošťácký kamarád to nezachrání? Jako bych žvýkala nudu a bezobsažnost. Plytké, hloupé, otravné. -----Šmarjá, a ten překlad titulků? Najali snad na něj dysgrafického Tatara? "Nejsem opilkyně" No, díkybohu, že jsi jenom alkoholička, protože kdybys byla opilkyně, tak nevím, jestli tě poslat do ústavu nebo do úlu. SHRNUTÍ: V tv fajn oddychovka. Na kino zbytečně vyhazovat prachy. ()
"Můžu Vám pomoct. Psaním se totiž živím. Když nečtu nebo se nepřevlékám za číšníka." Raphaël a Olivia - poznali se jednou a každýmu je jasný, že se poznají i podruhý. Dokonce i mně to bylo jasný. Takže o děj nejde. Jde o romantiku a v tý skutečně nejsem odborník. Nicméně bych si tipnul, že romantika taky nic moc, protože slavnej spisovatel Raphaël mi dost lezl krkem a bylo pro mě dost těžký přát mu štěstí jako neslavnýmu učiteli. Jenže tohle má být romantická komedie a tudíž jsem očekával humor. Hledal jsem ho všude - na ulici, ve škole, dokonce i do klavíru jsem se díval, ale až na pár vtípků jsem ho nenašel. ()
Tak aby bylo jasno, francouzské filmy, nedej bože komedie rozhodně nevyhledávám, každopádně musím říct, že mě ta míra syntementality a kýče potěšila, byla totiž zastoupena parádními herci a stejně dobrým zpracováním. Nutno podotknout, že se jednalo o můj první Letňák naslepo, kdy jsme netušily, co se bude promítat, takže když jsem na začátku viděl akční scénku jak vystřihlou z nějakého brakového scifi-future akčňáku měl jsem na tváři patrné zklamání, každopádně za pár minut jsem už věděl, že jsem neprohloupil a byť se opakuji nejednalo o úplně můj šálek tak jsem se v tom prdlém paralelním světě rád na večer ztratil, a člověk jim to na konci musel přát. ()
Spoilery. ... Čekal jsem, že se Raphaël vrátí do původního světa, kde se změní, umožní se prosadit i Olivii a oba budou šťastní a slavní ve svém oboru. To samozřejmě až na konci - předtím se bude neúspěšně snažit ji získat zpět. Co popis obsahu zvládne v několika větách, trvá rozvleklému úvodu filmu dost dlouho... Několikrát se zasmějete, ale na komedii je to zoufale málo vtipné. Funguje to spíše po stránce romantické/psychologické. Nejsilnější okamžik nicméně představuje scéna, kdy Raphaëlův kamarád vyndá dopisy... Škoda nevyužité návštěvy na gymnáziu, kde odešli otevřenými vraty. Naprosto nereálná je pak scéna, kdy se Raphaëlovi za den podaří napsat celou knihu (nebo jen poslední svazek?), to tam vůbec nesedí. Nakonec se Raphaëlovi podaří si Olivii získat a zjistí, jak se vrátit do původního světa, ale ten názorový obrat není uvěřitelný. Celou dobu se snaží stát se zase úspěšným spisovatelem, ale místo toho se smíří s místem učitele na ZŠ?! Snad kdyby ho Olivia odmítla, jak se zdálo ve scéně s prstýnkem, stále by to byl lepší konec. Celkově to není špatný film, ale scénář místy kulhá, určitě z toho šlo vytěžit víc, hlavně z hlavní linie (film drží především scény s Raphaëlovým kamarádem...). Olivia je zahraná skvěle, na Raphaëla by se nicméně hodil herec s lepším vzezřením - tento v celém filmu působí poněkud zmateně puberťácky. ()
Reklama