Démanty noci

První setkání poznamenané pověstí – hodnou chvíli mi trvalo vůbec najít to správné rozpoložení (místo meditačního vplynutí mi běhaly hlavou věci jako á, tak tohle je ta slavná kamerová jízda), příště už budu vědět líp, jak na to koukat, ale už teď vím, že tohle je za mě Němcův vrchol, čisté hledačství prosté pozdějších póz a strojeností, baštím mu tu nerozpletitelnou (k rozplétání neurčenou) směs různých verzí reality, vzpomínek, představ, strachů i tužeb, sázených na plátno napřeskáčku tak, jak se vyčerpanému člověku střídají v mysli, a jsem zvědavý, kam mě zavede, až se do ní pořádně ponořím. (20.02.2019)

Obrazová výpověď o stavu - býti loven. Sebou, okolnostmi i jinými. Předobraz katastrofy Holocaustu a snahy uniknout jí a zůstat svobodný. Psychicky náročný film o psychologii cizí, zároveň něčím tak blízké dvojice utíkajících. První obraz plynule snímající překotný běh je bravůrní a tep zvyšuje natolik, že po zbytek filmu divák pozbývá dechu. (27.11.2008)

Jan Němec podruhé (první setkání s jeho tvorbou prostřednictvím Mučedníků lásky) a nejspíš naposledy. Ano, kamera zdařilá, stejně jako ozvučení, ale to asi není to nejdůležitější, co mě na filmu dokáže zaujmout. Absence děje. Téměř beze slov. Z mé strany jen upachtěná a vcelku marná snaha proniknout dál než na povrch tohoto uměleckého experimentu. (04.05.2009)

Od prvej sekundy v nekompromisnom zbesilom filmovom pohybe. Hlavne uniknúť. Zo strnulosti väzenia, z odovzdanosti vonkajším okolnostiam. Ale čo robiť, keď únik neposkytuje istotu prístrešia, jedla a prítulnosti milovanej osoby? Prináša len prenasledovanie všetkého schopných a životom oklepaných dedov so škrekľavými povelmi a puškami v rukách. Pretože únik z nalinajkovanej koľaje neprináša porozumenie rady starších, ale len nenávisť mrzutých starcov. Neznášajú ak im nejakí fafrnkovia narušia zaužívané trasy. Takí si nezaslúžia prívetivé zaobchádzanie. Úzkostnú situáciu plnú únavného behu po skalistom povrchu, blatistom lese, dažďa a následne premočeného oblečenia pomôže prekonať únik do spomienok, predstáv a fantázií. Ten jediný dokáže prekonať aj smrť. Ako moment, okamih večného putovania oslobodených duší z vytrhnutých pút spoločenského nacizmu. (23.04.2015)

Démanty noci jako film selhávají, protože v nich vůbec nejde o transport smrti, natož o dva utíkající mladíky, ale o doslovnou ilustraci fenomenologického pojetí času (retence, protence, teď) s metafyzickým závěrem (cesta pokračuje). Taková filosofická pornografie. Němce zajímá spíše estetika pohybu (běh je doprovázen údery hodin. tance smrti) než hrůzy honu na člověka. Filosofii knihám, realitu filmovým příběhům. (25.10.2010)