Leaving Neverland

Kluci, kluci, já vím že se potřebujete z bývalé pop hvězdy, trochu přiživit na účasti, a ve vážné tváři vyprávět sexuální zážitky s Michaelem, že by každá vlhká třináctka z Padesáti odstínů hnědi, mohla závidět. Neexistuje na tohle i zákon, vážení? Pokroucování si z holých faktů, či polopravd, které si tyhle dva podstrčený zženštilý Máničky, zřejmě trochu přebarvili, na úkor svýho sexuálního fantazírování? Všichni v tom dokumentu, oba dva chlapci, rodiny, matka, otec, všichni mi přijdou celkem dost v pohodě na to, co se museli v šoku dozvědět z malých úst svých ratolestí. Vždyť to vypadá, že i teď by si Pepa nechal přišít pochvu na hlavu, a z odlitku vosku Michaelového čuráka, by si do ní píchat, až by se třísky chvěli. Celý ten dokument ztrácí na věrohodnosti, když se celou hodinu mluví o tom, jak je Michael úžasný, jak měl rád děti - a bafity baf, Michael onanoval nad zaječí dírkou, nad otevřenýma půlkama, a nad plyšovou žirafou. Velice mě dostávalo, když se z hezkého vzpomínaní střídali zase úplně odlišné vzpomínky, na několikadenní orgie, v bungru Myšákového paláce, v tejném podkroví Kačera Donalda, a nad tajnou kabinou dětského kina. Prostě, Michael nám ukázal moderní a překrásný apartmán pro hosty, BUM tady šukačka. Pak jsme přešli na velikou koupelnu, která stavbou připomíná náš dům, BUM tady orál s pesarem. Velká krásná zahrada, s japonskýma fontánama, BUM tady anální stonožka. Indiánské Týpí, kde jsme hodněkrát přespávali, BUM sex s horkým voskem. Dětský pokojíček s hračkama, a velkým vláčkem, který objížděl celou vilu, BUM hardcore sado maso BDSM, s připíňákáma na bradavkách. Doprdele, tohle je tak banální, a od věci, že mi to přijde jako sprosté křivé obvinění, abyste se dostali do podvědomí. Jen čert ví, kde ta pravda doopravdy je, a doufám že ani jeden hošík si teď neprohrábl ve slipech, a s bílýma džínama neodtančil do prdele. V tomhle budu asi Ďáblův advokát, kdyby byl teď Michael pořad na živu, ano, dveře od soudních právníků by nezůstali odšoupané, ale tohle by byl Michaelův poslední měsíční valčík, pak by dostal Rough Criminal. (01.03.2021)

Zdejší komentáře jsou soubojem fandů jistého zpěváka a ne-fandů jistého zpěváka, čili objektivita žádná a relevance celkového hodnocení naprosto nulová (jak zde pomalu bývá zvykem)... Mně byl Jackson vždycky zcela jedno a jeho hudba mi nic neříká, takže jsem dokument vnímal jako obraz poškozených obětí a jako takový je film dost nepříjemným způsobem působivý. Jen ty 4 hodiny jsou na jeden zátah fakt hodně... (09.03.2019)

Zapla som to len v cynickom ocakavani, okolo akych osoceni bude zase chvilu halo, a s akousi chutou po bulvari. Ostala som prekvapena. Ci uz na sex skutocne doslo alebo nie, v uprimne posobiacich vypovediach 8 ludi sa pred nami postupne roztvara pribeh o rodinach, matkach a malych chlapcoch, dostavajucich sa az fascinujuco hlboko pod vpliv bohateho a obdivovaneho cloveka s jemnym hlasom. A bolest, ked sa prestali hriat na vyslni jeho priazne. A bolest, ked si pripustili situacie zo svojho detsva s nim dospelackymi ocami. Plakala som. (06.03.2019)

Dosť od veci. Na prvý pohľad dobre natočená namotávačka, kde vypláva viac otázok než odpovedí, chýbajú skutočné dôkazy, prstene za ukájanie mi nepostačia. Skôr to príde, že si chlapci chceli len privyrobiť, aby takéto ohavnosti čo im MJ ako že narobil, aby ich v sebe dusili skoro 30 rokov a odrazu si chcú uľavit na duši na médiami a inými hyenami zlikvidovanom královi popu. Podľa mňa vrchol hyenizmu. Ako je možné že boli dva súdne procesy a nedokázali mu nič? A ešte ho v tej dobe aj bránili a odrazu buum, naložme mu úchylovi, nie? Však podľa tých ich rečí by nerobil nič iné len znásilňoval každé decko o ktoré zakopol. K tomu sú podarený ich rodičia, ktorý nechávali svoje milované deti spávať s takou beštiou. __Ako rád si vypočujem piesne či video klipy od Jacksona, nie som žiadny veľký fanda ale zatiaľ ma nepresvedčili, že bol až tak zvrhlí ako ho tu opisujú. Bol podivín, žil vo svojom svete, dušou večné dieta ale neprišiel mi ako zvrhlík par excelance ako ho tu opisujú. Podľa mňa dosť smutný, chorý dokument. (31.03.2019)

Popravdě řečeno, mám rozporuplné myšlenky. Nejsem skalní fanoušek M. J., ale jeho hudbu jsem měl vždycky rád a budu mít rád. Nikdy jsem nebyl stoprocentně přesvědčený o tom, že Michael dělal všechna ta zvěrstva. Cílem dokumentu je, aby vás přesvědčil, že byl špatný člověk. Ale byl? Přiznám se, že jsem v tuto chvíli na pochybách, což splnilo účel dokumentu. Já myslím, že by bylo lepší, kdybych ho neviděl. Člověk by měl vzpomínat na zesnulého člověka v dobrém. Měl by si uchovat jeho tvář. Brát si jenom to dobré z něj. S hodnocením dokumentu mám obrovský problém, což je u mě vzácné. Já dokážu ohodnotit cokoliv. Pokud je pravda, že ta svinstva M. J. udělal, i tak bych měl problém s hodnocením. Čili nebudu hodnotit. Připadá mi uhozené žalovat mrtvého člověka. Pokud nejde o peníze, tak o co jde? Když mluvili o jeho smrti tak srdceryvně, vzpomněl jsem si na ten den, kdy jsem se dozvěděl, že Michael umřel. Chodil jsem jako tělo bez duše. Nemohl jsem tomu uvěřit. Pořád ve mně byla naděje, že to je fake. Bohužel nebyl. Tehdy jsem nejbližší víkend pouštěl jeho songy pořád dokola a vzpomínal na něj jako na hodného, milujícího a přátelského člověka. Chci si ho v paměti uchovat jako filantropa. Nechci se zabývat otázkou, jestli je nevinný nebo není. Tohle nikomu nepomůže. Kdo se chce trápit, nechť tak činí. (05.03.2021)