V žáru královské lásky

Film „na motivy románu Ladislava Klímy“ znamená, že se od literární předlohy v mnohém liší. Nemělo by význam vypočítávat, co všechno je ve filmu přejinačené. Raději se soustřeďme na to, co vlastně tímto ořezem Klímova arcidíla plus jeho přesazením do moderních kulis vzniklo. Řekl bych, že vznikl docela slabý čaj, avšak příjemně ochucený hereckými výkony Chýlkové a Čoka. Dílo nejspíš více ocení diváci, kteří Klímův román Utrpení knížete Sternenhocha nečetli, ale těch bude podle mého odhadu většina. (09.04.2022)

Vilda Čok kuchající dort? Ivana Chýlková lízající botu? Bolek Polívka hrabající listí? Přesně o tomhle byla tahle sra*ka. Neuvěřitelná zhovadilost, debilita a absurdita sálá z každého záběru. Musím se přiznat že jsem se na začátku párkrát zasmál (SERU!) ale ke konci už to bylo utrpení. Těch 87 minut se neskutečně táhlo. Tohle je na odpad. PS: co mělo znamenat na konci to dvouhlavý mimino??? (06.04.2013)

Utrpení knížete Sternenhocha je utrpením zejména pro diváka. Nálepka expresionismus neznamená nutně umělecké dílo a exhibice Čoka s Chýlkovou je nudná. Nejsem zhnusená, na to už jsem viděla moc horších věcí, a přepjaté scény nebyly směšné. Mou nejsilněji pociťovanou emocí byl pouze vztek, že musím zabíjet hodiny českého jazyka (a svého mládí) koukáním na totální zhovadilost, kterou bych si sama nikdy nepustila. (23.01.2012)

Klímova filozofie je zvrhlá a zvrácená a jeho novela "Utrpení knížete Sternenhocha" ji dokonale reprezentuje. Dlouhovlasý, odpudivý, zvrácený, 150 cm vysoký, šišlající a kulhající hrdina - to jest Klímův übermensch. Snímek jsem byl povinen zhlédnout v rámci literárního semináře a musel jsem jej přetrpět až do závěrečných titulků. Občas zalituji, že některé snímky není možné důkladně zamknout do cenzurního trezoru :-) (25.06.2008)

Jakožto velkému milovníkovi děl Ladislava Klímy pro mě není vůbec jednoduché tento film hodnotit. Kniha Utrpení knížete Sternenhocha je jednoznačně nejucelenějším a nejpříběhovějším výplodem autora, navíc (a asi právě díky tomu) také dílem nejznámějším - proto se nemůžeme divit, že režisér Němec sáhl z Klímovy tvorby právě po něm. Z knižní předlohy si vybral osekaný syžet - SPOILER - šílený kníže si vezme šílenou ženskou, která se mu po svatbě začne vyhýbat, podvádět ho, proto ji kníže zabije. Pronásleduje ho ale její přízrak, který v něm vzbudí iluzi, že je jeho žena naživu, což vyvrcholí v nekrofilní koitus - KONEC SPOILERU - který přenesl do současnosti. Tvůrce využil i některých Klímových motivů (a to i z oblasti filozofie) jako např. sílu amorálnosti - ale nijak ji nerozvinul, takže pro neznalce Klímovy filozofie nejspíš vyplynula do prázdna - stejně jako mnohé další věci. Proč si třeba kněžna užívala svatební noc se svým chotěm a následně jí byl odporný? V knize to vysvětleno je, ve filmu to působí nelogicky. A takových otazníků tam bylo víc. Film tedy podle mě nejde bez znalosti knihy pochopit, proto ho asi mnoho uživatelů hodnotí jako odpad. Co bych ale určitě vyzdvihla, je herecký výkon Čoka, který si knížete zahrál opravdu bravurně, i když s Klímovým Sternenhochem měl společnou akorát tu šílenost - Sternenhoch měl být odporný skřet, zatímco kníže Čok byl celkem šmrncovní a ke své ženě se choval až do její vraždy moc hezky. Třeba ty milostné scény byly... nemůžu odpustit alespoň jedno citoslovce.... vrrr! ;-) Ale to se znova vracím ke srovnávání knihy a filmu, čemuž jsem se chtěla vyhnout, ale .... musím si utřídit myšlenky a pak možná napíšu nějaký kvalitní komentář :-D (07.07.2012)