Scooby-Doo na stopě

Tuhle první řadu Scoobyho seriálů jsem viděl poprvé už před x lety na zahraničních programech a kvůli těm vzpomínkám jsem původně dal ****. Teď, po zhlédnutí mnoha horších i nejhorších pozdějších řad, se ke mně Where Are You zase dostalo a dávám znovu 4*. ALE musím překousnout (stejně jako ve všech ostatních v českých tv vysílaných řadách) dabing především Scoobyho (jeho výslovnost slov s "r" a další pazvuky) - rozbíjí to vtipnost některých scén, kdy mu není rozumět. Taky by si mohli nějak ujednotit překlady všech těch "zoinksů a jinkiesů." ...a speciálně v téhle řadě mám chuť zabíjet, když se tam skorodospělí lidi osloví "děti." (Třeba Fred řekne: "Děti, máme tu záhadu.") (26.11.2006)

Scooby-Dooby-Doo neváhej, a dej se námi zlákat. Scooby-Dooby-Doo neváhej,  a přestaň dál se flákat. Musíme jít tam. No tak Scooby-Doo, copak máš, proč třeseš se jak ratlík? Nesimuluj zas a hned se vzmuž,  a ukaž, že si chlapík. Vždyť přece víš a chápeš, že musíme záhadu hned ze stolu smést. Rychle smést. Tak už se připrav na svůj úkol, nechtěj to zas na někoho svést. Znovu svést.  Scooby-Dooby-Doo neváhej, plavat nech, co tě leká. Pomáhej nám dál Scooby-Doo, vždyť práce už tě čeká. Touto znělkou v Češtině začínal za mých dětských let první seriál o detektivním psovi Scooby-Dooby-Doo a partě kamarádů určených spíš pro puberťáky ale ty seriály byli tak neškodné že to sledovali i děti . (15.03.2023)

I dnes se rád někdy ráno podívám. Je to taková americká obdoba rychlých šípů. Akorát víc "pokleslá". Přiznejme si to: strašidla a hra s nadpřirozeným tajemnem je zábavnější než suché ideály sokolství pozůstalé z dob první republiky. [(Sokolové ale možná neznali obludnou tvář kapitalismu, a proto orientace na harmonizující ideál antické dvojdomosti duše a těla.) To je vtip. hehe] Zajímavá otázka ale je: Je možné vnímat integraci mysteriózního prvku do reálně pojatého světa jako pokus o vytvoření novodobé mytologie? (To se týká hlavně USA a jejich specifického kulturního a historického vývoje.) Není také od věci připomenout, že vznikla řada děl, kde vystupují postavy z cartoonů jako reálně existující postavy. Jejich vystupování v jiném než v původním kontextu jen mimeticky utvrzuje jejich "reálný", ne-fikční charakter. Říkáte postoderna? No, možná, možná je v tom ale něco víc. A to od doby, kdy Warhole vystoupil s těmi svými ohavnými obrazy a upozornil na integraci novodobých prvků (výrobků/zboží) na taková místa kulturní paměti, kde bychom je my možná nečekali. (14.01.2009)

Moje nejoblíbenější série ze všech Scoobyů. Je to originál a i když tento celý seriál (i frančíza) má okatý konec, že ti duchové jsou převlečení zloději, i když je to šablonovité, tak se mi to líbilo. Sice se mi obvykle nelíbí ten typ kresby u lidí - jakože realistický - ale líbily se mi hlavně ty různé zvuky při scénách (u spadnutí, či sklouznutí). A právě zvuky a ty honičky se mi nejvíc líbilo na tomto seriálu (17.09.2015)

Seriál, který odstartoval život mé nejoblíbenější animované postavy. Celá parta a její řešení záhad mě už jako malého uchvátilo a od té doby jsem začal sledovat téměř vše kde se Scooby a jeho parta objevili. Po xxx letech jsem si dal celý seriál znovu a stále je to pro mě nenáročná zábava na pobavení. (13.11.2023)