Pohotovost

Vždy jsem byla na nemocniční seriály a Pohotovost nic nepřekoná. Ano, na scénu přišli noví, neokoukaní Chirurgové ze Seattle Grace, kteří si našli místo v mým seriálovým srdíčku... Ale Pohotovost si nehraje na žádný srdcervoucí seriál. Ukazuje nám život nemocnice samotné víc než postav, a toho si moc vážím. Jediná věc mě zamrzela, a to že pár posledních sérií, ve kterých se alespoň pár stálic udrželo na svých postech, změnilo dabing. Staly se nekoukatelné. (01.11.2010)

Kdybych nikdy neviděla Six Feet Under, můj nejoblíbenější seriál by byl Pohotovost. V podstatě jsem s ním vyrostla, stal se velikou součástí mého života. Spousta věcí dělá z ER výborný seriál. V první řadě to je ohromné množství postav, které řeší reálné problémy, procházejí reálným vývojem. (John Carter se ukáže v první řadě jako nezkušený student, a na konci odchází jako zkušený lékař, sledovat jeho vývoj by vydalo na samostatnou esej... vlastně, moje láska k Johnu Carterovi by vydala na samostatnou esej.) Pak je tu ohromné množství epizod, které jsou originální buď příběhem který vypráví, a nebo způsobem jak jsou natočeny. Třeba v epizodě When Night Meets Day vzali dvě postavy a ukázali, jak se prolíná noční a denní směna, v jednu chvíli s rozpůlenou obrazovkou. V epizodě Four Corners ukázali jediný den 4x, pokaždé z pohledu jiné postavy. Podobných nápadů a vychytávek je tu hrozně moc, a tak zrovna u ER je prakticky nemožné vybrat jedinou nejlepší epizodu. Nedokážu ani spočítat, kolik mnohdy i vedlejších dějových linií se mi zarylo do paměti, kolik příběhů pacientů procházejících County General se mě dotklo. A nedá mi to a zmíním i názvy epizod. Nepřestává mě fascinovat, s jakou úderností dokáže pár slov vystihnout celou epizodu. Sleduji celý seriál znovu v originále, ale pokaždé když se objeví název dílu, dokážu si vybavit jak jsem jako malá poslouchala ten hlas, který název přečetl v češtině. Tohle všechno dělá z ER nejlepší nemocniční seriál všech dob. Rozhodně by si zasloužil delší komentář, abych mohla řádně ocenit všechny postavy (jak bych mohla nezmínit Marka Greena!), všechny vynikající epizody (jak bych mohla nezmínit poslední epizodu Marka Greena...) hudbu... Těch skvělých, dojemných, vtipných momentů je za těch 15 řad tolik, že ER budu sledovat znovu a znovu a mám jistotu, že mi to pokaždé něco dá. (23.07.2014)

Pohotovost je nejen perfektně udělaný seriál, ale také velmi poučný. Vždy, když se na něj dívám, tak obdivuji lidi, kteří takovou práci mohou vykonávat. Je to tak těžké, jak na psychiku, tak fyzicky. Člověk nesmí udělat jedinou chybu, stále se na něj tlačí a vyspat se taky moc nemůže. Lékař se musí podřídit své práci a musí ho to opravdu bavit, jinak nemá šanci vydržet. Jeden z nejlepších seriálů. (10.06.2012)

I když seriál vznikl v témže roce jako "Chicago Hope", nemůžu si pomoct, ale subjektivně mám pocit, že bylo od "Pohotovosti" opisováno a to průměrně ... Profesionální práce na profesionálních lékařských úkonech a případech se vyrovnaně mísí se vztahy, charaktery a problémy lékařů, kteří jsou úplně obyčejní lidé s obyčejnými starostmi. A přesto neobyčejní hrdinové, což nám ale není dominantně servírováno, ale ani opomíjeno. V porovnání s následujícími seriály z lékařského prostředí mi "Pohotovost" stále vychází jako jejich moudrá a naprosto vyrovnaná matka. (29.12.2006)

Jednou jsem viděla jeden díl. (já jich viděla teda víc, ale tohle si živě pamatuju) Padlo v něm tolik myopatických endokarditíd, angiomatosis retinae, nasazení beta-aminoisobutyrátu, podezření na Clonorchis sinensis která způsobuje distomatózu nebo subendokardiální fibrotických změn pod endokardem, patrných při restriktivní kardiomyopatii a rakovin léčících Ciprinolem, že by se toho nepočítalo ani v Dr. Houseovi. Popravdě nevím zda má můj komentář nějaký smysl. Vystihuje však tento seriál (14.11.2010)