Cesta do neznáma

Ačkoli je existence paralelních světů jen čirá fikce nebo zatím nepotvrzená teorie, jsou Sliders opravdu zajímavým sci-fi seriálem, který si své místo mezi těmi nej počiny z devadesátých let zaslouží. Když se podíváte na dění jednotlivých epizod blíže, zjistíte, že ukazují to, co by se snadno mohlo stát, kdyby se v naší realitě změnila nějaká drobnost, událost, prostě cokoli. Čímž by ale nikomu nepřišlo zvláštní, že daná věc je ve skutečnosti něčím jiná, protože bychom ji považovali za samozřejmou. Klouzači tedy neustále ukazují řadu nesamozřejmých věcí, díky čemuž si udržují ono kouzlo, mrazení v zádech a to nutkání vidět další epizodu. První dvě série jsou ty nejlepší vůbec, třetí oplývá parádní výpravou a přísným odlišením každého dílu, čtvrtá se vrací spíše ke kořenům seriálu. Pátá je už sice slabší, ale vyvažuje to další nálož zajímavých zápletek a možností, jak různě experimenty s klouzáním a paralelními světy využít. Jedno přitom mají všechny řady společné, každá jsou trochu jiná, drží si nosnou dějovou linku, nechybí jim určitá hloubka charakteru postav a disponují pěknými vizuálními efekty. Nejlepší na celém seriálu je to, jak jsou vždycky všichni paf, když nevěřícně zírají na otevření vortexu a skluz hlavních postav. Rozhodně počin, k němuž se budu vždy po čase vracet, nikdy se mi totiž neokouká. (25.11.2015)

Hodnocení se vztahuje pouze na epizody ve kterých se vyskytuje většina původních hlavních postav. Např. 5. série je naprostá ubohost, tu jsem dokonce ani nedodíval, prostě to nešlo. Nerad bych tak dobrému seriálu kazil hodnocení kvůli posledním řadám, jestli se někdy dokopu k dodívání celého seriálu, tak nejspíš upravím hodnocení. Jak už jsem psal u pilotu, Wade je roztomilá, Profesor Arturo je bedna, Rembrandt je šoumen a Quinn je prostě Quinn. Zbytek postav, které následovali, byl pouze odpad. (22.03.2012)

Seriál Sliders je ten nehorší příklad totalně zničeného seriálu. Doslova zabitý společností Fox, aby byla mrtvola později ještě znásilněna společností NBC. Pomyšlení na to co provedli mi vždy pořádně hne žlučí a bodne u srdce. První dvě série jsou výborné, z oblíbeného téma paralelních vesmírů (např. ve Star Treku) si udělali hlavní myšlenku a tak si mohli vymyslet prakticky jakoukoli realitu. Často jsou ty výmysly hodně naivní a děravé a je to spíše určené pro starší děti, nicméně díky všudypřítomné nadsázce to moc nevadí. Sestavě zcela vévodí profesor Arturo, jedna z nejlepších seriálových postav vůbec, jehož arogance (nejlepší byl už v dabingu, ale v originálu je ještě o třídu lepší, v perfektním hlubokém britském akcentu) je neskutečně zábavná a s Rembrantem tvoří krásný protiklad. Dnes by někdo mohl namítnout, že je zosobněním černošských stereotypů. v devadesátých letech se to naštěští ještě mohlo. Wade je sice občas svou naivitou trochu otravná, ale při pohledu do těch jejích nádherných očí by jí člověk odpustil cokoli. No a Quinn tak nějak do počtu a pro ženské obecenstvo (v každém druhém dílu si najde záminku se svlíknout do půl těla), ale není špatný. Jenže ve třetí sérii vzal přímo Fox otěže seriálu, začal kopírovat často béčkové filmy přidávat pohádky, přeměňovat ho v akční seriálové klišé roztahané do zbytečně mnoha dílů, musela přibýt silikonová sexbomba a superzáporák, navíc se přesunuli ze San Francisca někam do vidlákova. A když se jim na to představitel nejlepší postavy John Rhys-Davies vykašlal po neshodách s tragickými scénáristy, tak seriál dojel ve smrtelné křeči třetí sérii. Dál už ani původní producent Tormé nemohl pokračovat. To ale ještě nebylo to nejhorší, seriál převzala NBC na Sci-fi channel a protože se jim na to vykašlala i Sabrina Lloyd, tak její postavu potkal osud ještě horší než Arturův. ČT zcela prozřetelně poslední dvě série vůbec neodvyslílala, dobře udělali. Běžně mám snahu hodnotit podle lepších sérií a né průměrů, problém je, že první dvě série zahrnují pouhou čtvrtinu celkového počtu dílů. 1. série 85% (Prince of Wails, The Weaker Sex) 2. série 72% (Love Gods, Post Traumatic Slide Syndrome) 3. série 36% (Double Cross, State of the ART) 4. série 31%, 5. série 10% (09.03.2009)

Svého času byl nejspíš tento seriál kult, já mám to neštěstí ho vidět až nyní po 11 letech od data jeho vzniku a přijde mi samozřejmě trochu staromódní. Ale to není ten hlavní problém zahrnutý v mém hodnocení (mám v oblibě plno mnohem starších seriálů), spíš mi v tomto dílku chybí propracovanější systém, nějaká ta koncepce a hlavně nadčasovost. Po shlédnutí pár dílů jsem zabředla do rutiny opakovaných klouzání a rádoby zvratů, pravdou sice je, že onen stereotyp je částečně kompenzován střídáním žánrů jednotlivých dílů. Nicméně v celku ten seriál nešlape a rychle ztrácí dech. Ale i tak je to příjemná ranní oddychovka před odchodem do práce... (28.02.2007)

Budu se opakovat, první tři série OK, další solidní nesmysl. Od momentu kdy skupinu opustí John Rhys-Davies a příjde Meggie (Kari Wuhrer) jde to do kopru. Příběhy v prvních třech sériích jsou do velké míry ještě reálné, ale postupně je každá další solidní fantasmagorie. Protože jde pouze o epizodní seriál hodnotím tedy jen první tři série! Po dokoukání všech pěti se vůbec nic nezměnilo. Poslední dvě série jsou jako pěst na oko a tvůrci si toho byli setsakra vědomi, což lze poznat z neustálých odkazů na původní sestavu. Odchodem Aruta seriál začal upadat, nahrazením Vade Meggie se ze seriálu stala skoro nekoukatelná záležitost a odchodem Quina a příchodem Malloryho a nejotravnější postavy seriálu Diany jsem ze seriálu udělal pouze zvukové pozadí při práci. Takže co se týče postav je to jasné ale dějově mě ten seriál přestal bavit v momentě kdy se Quin dozvěděl, že je adoptovaný a jeho rodiče jsou vlastně z jiného světa. Od tohoto momentu se z prakticky epizodního seriálu stává seriál se silnější linkou v pozadí což mu neuvěřitelně uškodilo, protože logika jednotlivých epizod šla k nule. Korunu tomu nasadil neukončený závěr seriálu. Škoda je to jeden z těch které začali dobře ale dopadlo to hrozně. (26.07.2015)