Cesta do neznáma

První dvě série jsou zcela jasně čtyřhvězdičkové, zatímco ty poslední - z toho, co jsem viděl, tak sotva za 1 hvězdičku, ale neviděl jsem vše, protože jsem ztratil zájem. Herci se střídali jak na běžícím pásu, jednotlivé epizody se stávaly stále trapnějšími... Po rozpadu původní sestavy Mallory-Arturo-Wade-Brown šel seriál jednoduše do kytek... Škoda. (26.06.2007)

Svého času byl nejspíš tento seriál kult, já mám to neštěstí ho vidět až nyní po 11 letech od data jeho vzniku a přijde mi samozřejmě trochu staromódní. Ale to není ten hlavní problém zahrnutý v mém hodnocení (mám v oblibě plno mnohem starších seriálů), spíš mi v tomto dílku chybí propracovanější systém, nějaká ta koncepce a hlavně nadčasovost. Po shlédnutí pár dílů jsem zabředla do rutiny opakovaných klouzání a rádoby zvratů, pravdou sice je, že onen stereotyp je částečně kompenzován střídáním žánrů jednotlivých dílů. Nicméně v celku ten seriál nešlape a rychle ztrácí dech. Ale i tak je to příjemná ranní oddychovka před odchodem do práce... (28.02.2007)

V TEXTU SE NACHÁZÍ SPOILER: Tak abych se přiznal, tenhle seriál jsem opravdu miloval. Cestování do paralelních pomocí podivného přístroje a následného hledání cesty zpět domů nabízí velice slibný potenciál a tvůrci jej naplno využili. Seriál nenudil, byť se díly zakládaly na podobné koncepci, protože stejně rychle jako se střídaly jednotlivé vesmíry se střídali i žánry, jednou jsme měli co dočinění s hororem, ve kterém se obyvatele proměnili vlivem prášků na hubnutí v zombie (i když ještě děsivější byl díl s vládci snů) a příště jsme se setkali s promyšlenou detektivkou, při níž byl omylem zatčen jiný návštěvník místo pravého pachatele, obyvatele vesmíru do kterého naši hrdinové právě dorazili, jenž sice nosil stejný obličej, ale jednalo se o naprosto jinou osobu. Jediné co mi jednou na seriálu vadilo bylo poněkud přehnané navrácení se zpět, když se totiž parta hlavních postav konečně dostala zpět do svých domovů, objevila se na časovači (vždy po přeletu do nového paralelního vesmíru ukázal časovač za jak dlouho se vytvoří hyperprostorová brána mezi světy) velice krátká doba, jenž neumožňovala prozkoumání této reality, když se tak vědec v podání Jerryho O'Connella zastaví před brankou svého domu a chce vkročit za svou rodinou, branka nezavrže, bohužel neúprosný časový limit uplyne a on tak musí pokračovat v "hledání" my se však nepřeneseme s ním, ale sledujeme opraváře, který si odnáší hotovost za promazání a opravení právě toho osudového vchodu. (13.01.2006)

Tak to se jednou sešel režisér a scénárista, dali dva tři jointy a vymysleli sem tam debilní historku, sem tam trapnou historku, sem tam nudnou historku - úplně o ničem a nebo historku zábavnou - jakž takž vtipnou. K tomu pozvali na panáka producenta a ten jim dohodil: John Rhys-Daviese - velmi dobře hraje, ztvárňuje sympatickou roli a díky němu to za něco stojí. Jerry O'Connella - rachitického mladíčka, v roli génia, který všechny zmlátí a přechytračí a mně připadá s přibývajícími díly více a více protivný, uhlazený až úlisný a až na pěst, jak je dokonalý. Cleavanta Derrickse - v roli blboučkého, ale sympatického a dobře hláškujícího zpěváka, který by bez svého hlasu byl úplné hovno, ale pobavit v seriálu umí, to ano. A Sabrinu Lloyd - která vypadá max. na 18 a čím dále, tím více se mi protivý a přestává líbit - a to jak chováním, tak i vzhledem. Čili ve výsledku poctivé, místy trochu unylé 3 *. P.S. Nevěřím ve multidimenzionální vesmír. (použito i ve snímku "The One, 2001", což byla pěkná hovadina). Vesmír je podle mě velmi různorodý, nepředstavitelně obrovský a hlavně lineární (s danými souřadnicemi se dostaneme vždy někam, něco jako z bodu A do bodu B) a nekoherentní (lokace sobě blízké mohou být naprosto odlišné ve všech směrech - prostředí, geografie, formy života, atd.). Nemá hranice, nejsou zde omezení. Tisíce, milióny, biliony galaxií s různými formami života, které jsou třeba úplně odlišné od nás a my je nikdy nespatříme. Nepomůže nám, ani když dosáhneme rychlosti světla. My se totiž dřív z vesmíru vytratíme. "My" jsme politování hodná entita! - Tak, jak vesmír vykresluje tento seriál, to by byl velmi nudný. Naše Země x-krát jinak? Takový vesmír určitě není. (26.03.2011)

Pozor, může obsahovat spoiler : Série první až třetí byli naprosto dokonalé, skvěle se na ně koukalo, hned jsem šel na další díl, ztrátu profesora Arthura jsem snesl, přestože pro mne bylo jeho místo ve skupině do té doby neodmyslitelné. Co mě ale nejvíce nešlo překousnout byla válka s Kromaggy - Quinn a bratr, pocházejí z vyspělého světa, byli evakuováni do jiných - přijde mi to jako horkou jehlou spíchnutý balast o vyvolených bratrech, ktečí mají spasit světy. Pravda, přítomnost Colina byla fajn, episody nebyli špatné... a když na závěr přišli o Quinna a Colina - velmi pofidérním způsobem - a nahradili je velmi slabou dvojicí, tak jsem už seriál nedokoukával ze zájmu, ale spíše z čisté fanouškovské věrnosti... a litoval jsem, že konec seriálu je jako jeden velký cliffhanger bez jakékoli vidiny uzavření, bez znalosti, zda Remy přežil skluz. (plus osud Wade mě šokoval) asi takhle: všechno o Kromezých (nevim jak to skloňovat) i o Quinnově původu bych vystřihl a tedy zůstal u třetí série (i ta Kromegg-episoda z druhé série by v takovém případě šla pryč - nějaká TV stanice to tak prý opravdu při vysílání udělala) už si moc ten závěr nepamatuju, ale nikde u konce třetí série není psáno, že by se tím druhým vortexem nedostali do svého světa a kdyby ne, tak i otevřený konec s tím, že dál kloužou by byl lepší. Hlavně ale není kompletně vymlácená původní skupina, chybí jen profesor. Prvním třem sériím bych dal každé klidně i po 5*, opravdu povedené Čtvrté bych dal tak 3* ale páté už jen 2* Kolem a kolem tedy 4* naprůměr (15.12.2010)