Odpočívej v pokoji

5* tento cenami ověnčený seriál produkce HBO je takovou malou dynastií jedné pohřebácké rodiny. Ve své době byl pokrokový i tím, že v něm řešili rodinné vztahy i s ohledem na gay páry a představuje je se svými problémy, které se v podstatě nijak neliší od běžných. I když je spoustu situací smutných, tak je zobrazuje s nadhledem, vtipem a lehkostí, ale stále si drží punc důvěryhodnosti. Herecké obsazení je taky velice kvalitní. Prostě příjemný rodinný seriál a já stále doufám, že si ho někdy celý zopakuju. [ PŘÍBĚH: 3 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (23.03.2017)

Alan Ball a jeho "excentrický civilizmus" sa plne vyrovnáva vrcholom americkej prózy 90tych a 00tých rokov (Wallace, Franzen). Morbídny humor, plná škála absurdna, precitnutia, neurózy a existenčné krízy postáv sú aj po 20tich rokoch výborná protilátka na svet "ktorý zabudol, že existuje aj niečo iné, ako zábavný priemysel... napríklad život". Vlajkovou loďou sú prieniky a vizualizácie fantázií a myšlienkových pochodov postáv, s podobnou silou, akú mali terapeutické session v taktiež hbočkárskych Sopranovcoch. Obe série predstavujú silné charakterové drámy svojej doby. A vlastne celého začiatku 21. storočia. (13.08.2023)

Every day above ground is a good one. Znáte takové ty seriály, kde se hlavním hrdinům dějí samé prapodivné a neobvyklé věci? Kde se jde z jedné absurdní zápletky do druhé? Tak přesně takový Six Feet Under není. Je to seriál o normálním životě. Skuteční muži a skutečné ženy žijí svoje skutečné životy, které jsou mnohem zajímavější, než všechny vykonstruované zápletky světa. Ovšemže ne pro ně, oni prostě jen chodí do práce, randí, scházejí se a zase rozcházejí, tráví čas s přáteli, prostě žijí. To samo o sobě by samozřejmě nebylo nic zajímavého, ale Alan Ball má neuvěřitelný vypravěčský talent, porozumění pro lidskou duši, a navíc se nebojí řešit témata, od kterých dávají mnozí ruce pryč. Hned dvě z nich jsou stěžejní pro celý seriál. Tím prvním je smrt. Ústřední rodina Fisherových vlastní pohřební ústav, a každý díl se tak alespoň trochu točí kolem nebožáka, který zemře při otvíračce. Jeho (či její) smrt pochopitelně nějak koresponduje s životy hlavních hrdinů a ukazuje, že není smrti bez života, a není pořádného života bez smrti. Tím druhým je potom homosexualita. Téma, které se dá velice snadno nechtěně zlehčit či zesměšnit, je prostřednictvím hlavních hrdinů Davida a Keitha zobrazené na televizní obrazovce snad vůbec nejpřesněji a nejrealističtěji, jak to jen jde. Aby to ale nevypadalo, že Six Feet Under je seriál akorát pro gaye a funebráky (bez ohledu na to, že tyhle témata se týkají ať už více či méně každého z nás), barvité realistické charaktery všech hlavních i vedlejších postav se vás tak jako tak dotknou, protože je zkrátka nemožné, abyste se alespoň v někom z nich neviděli. Můj velice dobrý kamarád I. Kačur prohlásil: "Sledovat ten seriál mě baví víc než žít svůj vlastní život." A já mu to nezazlívám. Sám na tom tak občas jsem. Při prvním sledování to nebylo tak docela patrné, ale při druhém, třetím a dokonce čtvrtém opakování všech třiašedesáti dílů už to nešlo přehlédnout. Jestli je jeden seriál, který je lepší než všechny ostatní, je to právě Six Feet Under. (13.05.2007)

Po první sérii. Můj vztah k tomuto seriálu je letitý jako u málokterého jiného - každé úterý moje paní rezolutně jako nikdy jindy zabrala televizi pro ČT2 a já napůl pobaveně a napůl otráveně žasnul, co že ji to tak zblbnulo. Pak seriál dojel a upadl v pozapomenutí.. až do té doby, než jsem napsal nadšenou "recenzi" na The Wire a byl upozorněn, že právě Six Feet Under je něco, co byl ho mohlo trumfnout. No, po první sérii musím říci, že tomu tak sice není, na TOP1 se nedostal (monumentálnost zpracování The Wire je vyjímečná a neopakovatelná), ale do TOP desítky patří SFU určitě. Každý z třinácti dílů první série obsahuje několik velmi silných, skvěle zahraných a procítěných scén, které vás prostě musejí zasáhnout. Scénář neustále balancuje na hraně mezi komedií a tragikou, ale tahle hrana je sakra ostrá, něco zcela jiného, než laskavé přešlapování známé z řady brilantních filmových děl (Being there!), tady se občas žertuje doopravdy, občas si hraje scénář na výrobnu brilantních vtípků dohromady s divákem, ale přitom se tady hlavně stále umírá a smrt se myslí docela vážně. Už jen ten scénář by zhýčkanému jaholovi stačil na dobré hodnocení, ale za pět by to nebylo, tam vytahují tuhle pohřebnickou epopej úžasní borci, o kterých to je, mám je rád všechny (snad až na maniodepresivního bráchu), včetně Claire, která mnohým vadí, ale pro mne je (spolu s matkou) snad nejlepší postavou vůbec, připomíná mi totiž mého mladšího syna a náš velice hezky zmutovaný vzájemný vztah. Vřele doporučuji a pádím na další sérii...Po zhruba měsíci - druhá série stejně dobrá jako první, pak se to na můj vkus překlopilo do příliš depresivního ladění a malinko opakovalo, takže třetí a čtvrtá 4/5, poslední série ovšem opět výborná. A ano, posledních deset minut je (pojetím velmi originální) citový masakr. Problém je v tom, že k tomu, aby to z Vás vyrazilo duši, musíte vidět těch 64 předchozích dílů...Dodatek: Nad posledními sedmi minutami jsem neplakal, jako mnoho z Vás, ale už dva měsíce si je pouštím stále dokola, čtu si k nim na youtube nové a nové komentáře diváků omráčených silou okamžiku, a přemýšlím, v čem ta síla filmového sdělení, pro mnohé snad vůbec nejsilnějšího, jaké poznali, vlastně je. Z pohledu padesátníka jahola není co řešit, když nejsilnější vyznění získáte, pokud obrátíte celou časovou linku vzhůru nohama a podíváte se na seriál očima umírající stodvouleté Clair jako na seriál jejích vzpomínek na mládí. Takhle to, totiž, milí mladí, funguje, přesně takhle omamně, rozcapeně prožíváme mládí vstříc nekonečnému proudu nádherných okamžiků, které nás očekávají a na které se těšíme - a přesně jako auto řízené Clair život zrychluje, ubíhá, a zase zrychluje, aby ve vás z toho nekonečna očekávání zanechal jen velmi málo prchavého a začal do vás nemilosrdně bušit poznáním, jak to bylo neuvěřitelně rychlé... (05.07.2010)

Smrt, život, drogy, hetero/homosexualita, láska, zodpovědnost, smiřování se s realitou všedního života a zase smrt. Naprostá špička televizní produkce, jejíž finále (rozuměj poslední čtyři díly, ale lze to aplikovat na celou sérii) je s přehledem to nejsilnější a nejzdařilejší, co jsem měl dosud možnost v TV tvorbě vidět. Vynalézavé, skvěle odehrané, neobyčejně obyčejné, maximálně komplexní, neuvěřitelně uvěřitelné a silně působivé. Nikdy v životě mi po konci seriálu nebylo tak líto, že už to všechno končí. Povinost pro každého, komu uhranula Americká krása. Death is all around. 1.série 100%, 2. série 75%, 3. série 95%, 4. série. 100%, 5. 130% (31.08.2013)