Přítelkyně z domu smutku

Ivana Chýlková, Aňa Geislerová, Jiřina Bohdalová, Jana Boušková, Helena Růžičková, Zdena Hadrbolcová, Vilma Cibulková, Ljuba Krbová, Simona Stašová, Michal Dlouhý, Pavel Nový, Oldřich Navrátil, František Řehák, Veronika Žilková, Emma Černá, Jaroslava Obermaierová, Ilona Svobodová, Marek Vašut, Yvetta Blanarovičová, Pavlína Mourková, Klára Jirsáková, Hana Brejchová, Jan Hartl, Jaroslav Šmíd, Bohuslav Čáp, Blažena Holišová, Václav Vydra nejml., Otakar Brousek ml., Bronislav Kotiš, Luděk Nešleha, Karel Bělohradský, David Suchařípa, Mirko Musil, Miroslav Saic, Jiří Havel, Petr Pelzer, Martina Menšíková, Pavel Trávníček, Vladimír Kratina, Ernesto Čekan, Ladislav Goral, Miroslav Nohýnek, Veronika Jeníková, Alena Kreuzmannová, Oldřich Vlach, Jindřich Hinke, Vladimír Drha... Bez těchto lidí by seriál ani zdaleka nemohl být tím,čím je a bude! Potěšila mě i účast mojí oblíbené Michaely Kuklové... 100% (10.06.2014)

"Duchu zemřelého Václava Vojtíška..." Kdo by tehdy řekl, že příjmení z repliky, která nám jako dětem přišla fakt zábavná, o pár let později vyžením. Tohle válcuje nejen obsahem, ale i obsazením a hereckými výkony. Hodně dobře to v komentáři vystihl Oskar, vidím to hodně podobně (byť jsem tedy předlohu dosud nečetl). (21.06.2022)

Více, než režií, která si mohla lépe pohrát se střihem a občasnou rozvláčností, film zaujme hereckými výkony. I sama o sobě excelentní Ivana Chýlková musela valit zraky na to, co předváděla Jiřina Bohdalová. To byl prostě úlet. Jako se T. A. Edison narodil pro vědeckotechnické vizionářství, tak tato paní pro hraní. Byť by se jistě našly shodné rysy, bylo tam dost odstínů, jimiž svou Helenku odlišila od svého dalšího retardovaného alter ega, Fanny. Helenka byla navíc první. Vynikající byla i Simona Stašová, Zdena Hadrbolcová, či Vilma Cibulková. 80% (28.04.2014)

Po roce 89 vznikla ve filmu a televizi řada věcí, které se vyrovnávaly s nedávnou minulostí. Jenže v roce 92 se už lidi zase chtěli začít spíše bavit. Za druhé, v té době bylo v televizi "přechýlkováno". Snad proto to tenkrát nemělo takový ohlas, jaký by si to zasloužilo. S odstupem času ale nutno říct, že se to vážně povedlo. S překvapivými a velmi neobvyklými postavami Jiřiny Bohdalové a Heleny Růžičkové. (08.07.2012)

Jak už tu kdosi napsal přede mnou, je docela sranda vidět herce, kteří se jen o pár let dřív hojně angažovali v normalizačních seriálech, jak zde pro změnu tak svědomitě ztvárňují role ukřivděných chartistů. Holt změnila se politická situace, tak i herci museli převléct kabáty a začít kopat za vítěznou stranu (tedy pokud nechtěli být ihned po listopadu až do své smrti zakázáni tak jako charakterní Švorcová). Rovněž je velmi vtipné srovnání zdejšího hodnocení tohoto seriálu s podle mnohých silně prokomunisticky agitačním Druhým dechem, přitom v obou se hlavní role zhostila táž herečka. Jo, dvojí metr v zemi pokrytců funguje na jedničku. Ale zpátky k Domu smutku. Nebýt to záměrně až přespříliš politizované a jednostranně podané, dal bych lepší průměr 3 *. Českých seriálů z kriminálu není mnoho, čímž se prostředí stává atraktivním. Bohužel chátra 77 to pohnojila svými politickými mindráky, proto dám pouze 2 * a i to především za role, jež ztvárnily Bohdalová s Růžičkovou. Vtipné pasáže s nimi hravě strčí do kapsy až příliš vážnou roli Chýlkové. A poznámka na závěr: pravdoláskaři mají plnou hubu keců, že před 1989 byly pomeranče k dostání pouze na Vánoce a tady je politická mučednice obdarovávána pomeranči celoročně při každé návštěvě advokáta. To autoři zrovna moc nevychytali.:) 35% (20.02.2018)