Reklama

Reklama

Epizody(9)

Klukovský klub Rychlých šípů – Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Červenáček a Rychlonožka – zjistí, že v temné čtvrti Stínadla se cosi děje. Starý kostelník jim vypráví příběh osiřelého zámečnického učně Jana Tleskače, který byl zároveň zvoníkem v kostele svatého Jakuba ve Stínadlech. Tam také za záhadných okolností zahynul pádem ze zvonice. Rychlé šípy podniknou nebezpečnou výpravu na nepřátelské území. Ve zvonici najdou Tleskačův deník, ve kterém chlapec píše o jakémsi svém vynálezu. Jeho plány ukryl v kovovém hlavolamu, zvaném Ježek v kleci. Návod na vysvobození ježka z klece je v deníku podrobně popsán. Kde se však hlavolam nachází, to musejí Rychlé šípy teprve zjistit. Není to jednoduché: ve Stínadlech totiž vládne drsný chlapecký gang Vontů... (Česká televize)

(více)

Recenze (347)

Mylouch 

všechny recenze uživatele

Hoši od Hlasatele v příběhu z doby na hranici Stínadel. Nedostupná knižní předloha mě zastihla až v pokročilejším chlapeckém věku (a seriál ještě o hodně později), i proto si udržuju jistou distanci, plynoucí z příběhu neprožitého s plným ponorem, i když magie starého města je moje gusto. Krásně mrazivý obecný symbol rozpadu starého pevného řádu, o to více v klukovském světě. kamera Jiří Kadaňka ()

LasT_Olt 

všechny recenze uživatele

Mám tenhle seroš hrozně rád. Dialogů je sice málo a většina je kostrbatá, ale ta atmosféra Stínadel...ta je prostě jinde. Vzhled postav je k předloze vynikající, vytáčí mě jenom Mirek Dušín, ten herec je nejen vzhledově úplně jiný, ale především mluví jako robot :D. Jo a taky mě sere to totálně antiklimaxové finále, kdy odejdou potom co Tleskačův ježek v kleci spadne do kanálu. V komiksech ho totiž z kanálu vytáhnou, otevřou a uvnitř najdou plánek zničený vodou z daného kanálu. Ve výsledku to tedy dopadne stejně, jen v seriálu jim spadne do vody, hledají ho asi třicet vteřin a pak odejdou jakože “bůh ví, že jsme se snažili“. Gtfo, Mirku měl si ho vylovit ty vole jeden!! ()

Reklama

pursulus 

všechny recenze uživatele

Nemám srdce.¬         Televizní seriál z r. 1969 "Záhada hlavolamu" podle stejnojmenné knížky pro mládež Jaroslava Foglara je ukázkovým příkladem zcela špatného průměrného hodnocení na ČSFD.¬                 Všechny karty hrají do ruky tomuto nadnesenému velmi hodnocení (nyní 85 %): doba vzniku; předchozí zakázanost až nepodporovanost autorova díla; zveličení vzpomínek na četbu v dětství, podpořenou barevnými komiksy výtečného kreslíře M. Čermáka. Samotný seriál, jeho kvalita, ale není součtem zmíněných ukazatelů, je součtem kvalit obvyklých u filmových děl: scénář, režie, kamera, hudba, dramaturgie, kostýmy atd. Toto vše dává dohromady počin v celku průměrný, možná mírně nadprůměrný (všimněme si na příklad připomínky uživ 'fragre', který zmiňuje absenci Bratrstva kočiči pracky, což je zásadní ochuzení). Dobře to je viděti na hodnocení prvního tisíce uživatelů na IMDb, které je jedním z nejbližších skutečnosti na veřejných databázích filmových: 55 %, a to ještě třeba si uvědomiti, že nejmenší hodnocení má pořád hodnotu 10 %, poněvadž IMDb nezná nulu-odpad!, takže skutečný průměr je pouze 50 %, hodnocení v pravdě průměrné, takové, jaké si seriál zaslouží objektivně, s postojem nezkresleným, jakého se lze nadíti od nezaujatých zahraničních diváků. ()

Segrestor 

všechny recenze uživatele

Člověk se přeci jen rozmlsá, když vidí adaptace podle knižní nebo komiksové předlohy. Zvykne si, že postavy ve filmu jaksi odpovídají své kreslené předloze. Bohužel u Záhady hlavolamu těžce divák narazil. Pravda, Jindra Hojer, Červenáček a Metelka docela se povedli, ale proč tak potlačili Červenáčkův potenciál obtloustlého vtipálka a chlapce s rozhledem, který sice je šašek, ale blbec to není. A konečně, proč vybrali na roli vůdce týmu Mirka Dušína takové nemotorné jelito, které, a ruku na srdce, připomíná Aničku s Downovým syndromem z filmu Rekviem pro panenku. Proč? Trochu to ještě vykompenzovali Širokem neboli Janem Třískou, ale nikdo mi už nevysvětlí toho Dušína. Bohužel jsem příliš úzkoprsý, abych se nad to povznesl a tak jdu s hodnocením dolů. ()

kinej 

všechny recenze uživatele

Seriál Záhada hlavolamu patří k tomu nejlepšímu, co kdy v oblasti tvorby pro mládež na Kavčích horách vzniklo. Z Foglarovy předlohy se podařilo vypíchnout to nejzajímavější a kvalitně to převést do seriálové podoby. Velkou zásluhu na působivé atmosféře seriálu mají kulisy. Sice jsou zcela evidentní, ale pocitvé. Seirál má navíc obrovské štěstí, že byl natočen na černobílý film, protože toto provedení ještě umocňuje ponurý efekt prostředí Stínadel. Temné uličky, oprýskané zdi, bizarní postavy v oknech, to bylo pro mě, coby dítě hororové prostředí. A myslím, že i dnes je na co se dívat. Vynikající je i casting, či hudba. Ani se neumím představit, že by podobně kvalitní produkt mohl vzniknout dnes. ()

Galerie (12)

Zajímavosti (46)

  • Když mají nástup před bitvou obě znepřátelené party, tak Komourova (Petr Štěpánek) parta (mají černé čapky) má na nástupu zhruba 20 kluků. Když ale probíhá bitva a tato parta prohrává a musí se stahovat, kluků tam je najednou kolem 30. (P.Machy)
  • Jeden z firemních obchodů nese jméno Jan Skácel, byl to oblíbený básník Hynka Bočana. V roce 1969 dostal básník absolutní zákaz publikování a režisér mu takto nenápadně vzdal hold. (sator)
  • Přestože se o seriálu ví, že byl převážně natáčen v ateliéru, legendární spojnici Dobra se Zlem, tedy Rozdělovací třídu, vstup do nebezpečné zóny Stínadel natáčeli tvůrci na adrese Michalská 452/23 na Praze 1. Brána je původní jako před 50 lety. (sator)

Související novinky

LFŠ ocení Hynka Bočana a Milana Lasicu

LFŠ ocení Hynka Bočana a Milana Lasicu

28.05.2019

Letní filmová škola Uherské Hradiště, která se letos koná v termínu 26. července až 4. srpna, přivítá dva významné představitele česko-slovenské kinematografie – režiséra Hynka Bočana a herce Milana… (více)

Reklama

Reklama