Rodina Sopránů

Ako keby seriál Přátelé dostal do péče Scorsese. Partička "kamarátov" rieši všetko čo život prináša. Osobné aj "pracovné" problémy. Sledujete ich každodennosť, prenikáte do vzťahových rovníc. Vo filmoch je skoro vždy nejaká scéna, kde príde dieťa za bossom a ten, pretože musí práve niečo riešiť, tak mu dá peniaze na sladkosti. A tým to končí. Tu viete ako sa dieťa volá, akých má kamarátov, aké sú jeho problémy. Hlavným ťahúňom celého seriálu je samozrejme Tony. Z vedľajších postáv na mňa najpresvedčivejšie pôsobil jednoznačne Johnny Sack. Je dosť poznať, že je to 20 rokov stará záležitosť. Dnes by na tak veľké množstvo dielov (hlavne posledná séria obsahuje zopár vyložene zbytočných dielov) muselo byť oveľa viac akcie, viac zvratov. Takto sa ale na oplátku stanete naozajstným členom "rodiny" a smrť niekoho z vlastných radov vždy zapôsobí. Nečakajte akčnosť a drsnosť na prvom mieste (nebojte sa, je tam toho dosť). Tu sa jede hlavne na vzťahy. Zachytenie života mafiánov, ktorí nimi musia byť 24 hodín denne, pretože nemajú nárok na dovolenku. A záver poslednej série? Nič epické, ale pritom vlastne dokonale zvolené. Sopranovi nie sú cool šprint plný wow momentov. Oni idú pomalým realistickým krkom, a pritom na seba nabaľujú smrť, zničené životy a prachy. (21.01.2020)

(100%) Chlapi byli chlapi, práce byla práce, děvky byly děvky, feny trefily do kuchyně, doutníky byly zdravý, zrada se neodpouštěla, s azbestem se moc nenadělalo, matkám zmrzačených synů se posílaly kytky, když někdo zmizel tak prostě zmizel. Rozepsal bych se víc, ale bojim se, že bych znenadání skončil uprostřed nedokončený (29.07.2018)

"Nestojím o city, chci respekt." Moc nechápu, že jim tolik vražd jen tak projde (i za denního světla), no ale budiž. A ten night club, to se někomu líbí, takové silikonové děvky? Vždyť je na první pohled poznat, že to mají nafouklé a umělé, fujky. Jediná kočka, která tam byla, tak jí ten vypatlaný blb utloukl kvůli ničemu. Někteří jsou fakt agresivní bezmozci, ale Tony je super, není hloupý a má styl. Ty jeho doutníky, domácí župan, úsměv a tak. :-) Jo a je zajímavé, že nepláče kvůli lidem, ale kvůli kachnám a koňovi brečí jako želva. :D (25.05.2019)

Seriál je to návykový a zřejmě i dobře udělaný, ale pro mě osobně čím dál depresivnější. Už pár sérií si říkám, že být v takový společnosti bych vážně nechtěla. Stačí se jen špatně narodit nebo potkat nesprávný lidi a je to... a ty mafiánský rodinný vztahy, uáá! P.S.: Nejen, že je to jeden z nejdepresivnějších fimových počinů, co jsem kdy viděla, ale i nejneuspokojivější! Viz. závěrečná scéna O_o. (25.03.2015)

1. série Tolik let jsem o Sopranech slýchal a vnitřně se těšil, až seriál z oblíbeného prostředí uvidím. Začátek seriálu tak možná jel ještě na této vlně nadšení a líbil se mi každičký detail. Nakonec jsem celou řadu dokoukal s prospanými díly, s díly, kde jsem přeskakoval celé scény s nezajímavými postavami (a to dost zásadními postavami jako Tonnyho matka). Rodinný život mafiánů asi nikdy nebude tak zajímavý jako jejich profese. A že tak vychvalovaný kultovní seriál bude zprzněný americkým pošahaným puritánstvím, že zabíjet ano, ale cokoliv kolem sexu ne, to jsem nečekal. Závěr byl ale přesně v duchu úvodnímu tématu a kvůli vztahu Juniora s Tonnym rád zkouknu další sérii (časem). (10.01.2022)