Kriminálka Las Vegas

Řeknu vám, nevědět o tom, kolik procent případů je vyšetřeno až do zdárného konce, já bych snad do konce života sekal kvůli takovýmhle seriálům dobrotu. Ve skutečnosti totiž je jako trestný čin identifikováno jen asi deset procent všech spáchaných zločinů a z toho je až do zdárného odsouzení zločince dovedena jen jedna třetina (tedy třetina z identifikovaných jako zločin) a to už je pořádně velká pravděpodobnost, že vás nikdy nikdo nelapí, pokud jen jemně zapojíte při své nekalé činnosti mozek. Tenhle seriál jede hlavně s Petersenem, nebýt něhož by to muselo stát na týmové práci a přiznejme si, ta nikdy pro diváka není tak zajímavá, jako sledovat velkého detektiva při práci. Případy jsou reálné a moc pěkně řešené a seriál vypadá jako trošku menší Sedm s Pittem a Freemanem (berte toto přirovnání s rezervou). Jeden z mála seriálů, kdy můžu říct, že se těším na každej další díl. (19.3.06) JINDY (25.4.06) no, můžu s neradostí říct, že jsem snížil hodnocení. pokud se na ten seriál člověk dívá bez přemýšlení, je to zábava a i dobře natočeno. Ale to je všecko. Pokud se trošku, jen trošinku, člověk při sledování zamyslí, uvidí tam spoustu nedostatků, hovadin, hloupostí a pitomin. Nechci se stavět jako profesionál nebo věci znalý člověk, ale když vidím, jak vyšetřovatelé přijdou na místo zločinu a téměř po pár krocích najdou corpus delicti, kterej je navíc tak zvláštně přímo vedoucí k vrahovi, něco je špatně. Taky mi vadí, že je to tam spoustykrát dovedený až do přílišný krajnosti: viz Unesou kluka a ten jim umře, takže se ho zbaví vyhozením do prašný a špinavý strouhy kdoví s čím. A copak nám vyšetřovatelé nenajdou na jeho oblečení? Stopu a přímo vedoucí k pachateli. Nebo když srovnávají nějaký kulky rozpláclý o zeď, vždycky perfektně sedí a přivedou je rovnou k vrahovi, když srovnávají otisky prstů, načtou je rovnou do komplu a ten jim během deseti sekund vyplivne jméno, nebo když srovnávají vlas, otáčí s ním pod mikroskopem půl vteřiny a mají to, nebo když najdou nějakej vzorek třeba vaty a srovnávají ho s jinou vatou, strčí ho pod laboratorní sklíčko úplně stejně (do S) jako ten druhej. Nebo ten typ důkazů, kterých by si NIKDO nevšiml, jako třeba smrad z mentolovejch cigaret na papíře vydíracího dopisu apod. A je toho víc, ale to by bylo na dlouho. Navíc ty případy jsou až příliš na jedno brdo a snažící se jen šokovat. Takže to u mě ztrácí. Navíc to není ani nijak inteligentní detektivka. (19.03.2006)

Stereotypní seriál, kterému ovšem nechybí nápad ani zajímavý herci, ovšem kolísání kvality na jednotlivých dílech je více než patrné a díky naprosté stupiditě některých objasnění u případů (z rozmazaného obrázku, který díky počítači 10* na zoomují a pak dosáhnou 100% čitelného obrazu je směšný) jsem seriál přestal sledovat. Na druhou stranu některé díly byly opravdu dobré. (12.12.2009)

Výborná "kriminálka" z vegaských ulic, parádně vykreslené charaktery a kreativně vymyšlené motivy a vraždy - mňam! Petersen má charismatu na rozdávání a celých devět řad s ním v čele je nabitých energií. Postavy jsou uvěřitelné, prostředí i po stovce dílech neohrané a atmosféra nezaměnitelná. Zlomy mezi jednotlivými sériemi jsou napínavé, ty dva režírované Tarantinem dokonce nezapomenutelné - excellent! Díky Bruckheimere! (09.01.2008)

Do Top Tenu svých nejoblíbenějších seriálů bych si CSI nedala, ve skutečnosti jsem první řadu docela ignorovala. Nemám rada krimi seriály, ve kterých je tolik postav, které navíc nejsou podpořené něčím zajímavým ze svého soukromí nebo minulosti. Ale Grissom a jeho tým mě nakonec přece jen dostali. Chce jim to jenom dát čas. A pak se přistihnete, že se dokonce těšíte na další bizarní mrtvolu, krev na propiskách, prašivou kočku, sperma v posteli atd. atd. Ale nevěřím, že tahle laťka vydržela Bruckheimerovi celých šest sezón, které u nás stejně neuvidíme, jak má Nova ve zvyku. (21.03.2006)

V posledních 15 letech, které předcházely uvedení Kriminálky Las Vegas, se na americkém televizním trhu objevila řada úspěšných mysteriózních seriálů, které pracovaly s nadpřirozenými a spikleneckými teoriemi a motivy, které sázely na iracionální stránku lidské psychiky. Zároveň se tak na trhu objevila díra v podobě televizního projektu, který sází na přesně opačná východiska a snaží se pracovat v duchu vědecké analýzy a používat racionální, věcný pohled. Kriminálka Las Vegas tuhle mezeru vyplnila - spojuje poutavé téma vyšetřování složitých kriminálních případů s přitažlivým vizuálním zpracováním, dobrou prací kamery, moderním rychlým střihem a s využíváním nejmodernějších trikových technik. Seriál zaznamenal mimořádný úspěch na televizním trhu a herci v něm působící se stali nejlépe placenými televizními celebritami. Ze všech zaručených seriálových hitů posledních let je mi právě CSI vzhledem k výše uvedenému používání vědecké metody nejsympatičtější. Na seriálu se vystřídala řada režisérů a zejména scénáristů a při vysokém počtu vyrobených dílů pochopitelně nebylo možné vždy dodržet nasazenou laťku, takže kvalita pozdějších řad je kolísavější. Šťoural by mohl poukázat i na to, že lasvegasským kriminalistům trvají rozbory hodiny tam, kde skutečným expertům trvají jejich analýzy týdny, jako je to např. u rozborů DNA. Nebo na to, kolik násilných trestných činů se objevuje v okolí jejich hrdinů. Někdy mi popravdě řečeno schází takové ty prosté kriminální delikty, které řeší náš rada Vacátko. Taky ve snaze udržet diváky se seriál stále častěji uchyluje k řešení případů ve stále biraznějším prostředí a s bizarnějšími pachateli. Roztodivní sérioví vrazi a psychopaté jsou patrně široce rozšířenou skupinou v americké společnosti. Přes výše uvedené výtky ale celkový dojem stačí na 80 %. (10.01.2008)