Biloxi Blues

Tohle je pro mne srdeční záležitost. A to z jednoho důvodu. Tento film byl totiž původně divadelní hrou, a před několika lety (nějak kolem roku 2000) byla tato hra nastudována i v Jihočeském divadle na malé komorní studiové scéně Malého divadla, kde diváci, kteří sedí v první řadě, se dotýkají nohama pódia a kde je hercům vidět krásně z blízka do očí. Já jsem tehdy na tuto hru zašel. A tehdy se zrodil můj vřelý vztah k této hře. Nikdy jsem neviděl v divadle něco tak úžasného, celé představení jsem si užíval a na hru jsem pak zamířil ještě dvakrát, bohužel pak proběhla derniéra a hra se přestala hrát. Nutno připomenout, že tehdy tam účinkovali herci, kteří teď působí v pražských divadlech či v televizních seriálech. A nikdy jsem na tuto hru nezapomněl a stále mám v hlavě střípky z tohoto divadelního představení. A když jsem zjistil, že je tato hra zfilmovaná, okamžitě jsem chtěl tento film vidět. Bohužel se mi dlouho nedařilo film sehnat, ale nyní se objevil na Cinemaxu a já jsem ho konečně viděl. A výsledek je ještě lepší, než jsem se odvažoval doufat. Autorem divadelní hry Biloxi Blues je Neil Simon, který podle této hry i osobně zpracoval filmový scénář, takže žádné necitlivé zásahy do textu se nekonaly. Ale abych se už dostal k filmu. Byl to nezvyk vidět najednou hru, která se v mnou viděném představení odehrávala na velmi malém prostoru, ve filmovém zpracování. Ale ihned jsem se zorientoval v postavách, ihned jsem si vybavil jména herců, kteří ty postavy hráli v Jihočeském divadle, prostě všechno pro mne bylo známé. Matthew Broderick perfektně ztvárnil hlavní postavu, Eugena Morise Jeroma. Christopher Walken zase naprosto excelentně ztvárnil seržanta Merwina J. Toomeyho. A další herci taktéž excelovali. Abych to zkrátil, nemohu jinak, než dát pět hvězdiček. Film je stejně jako divadelní hra vtipný, má nadsázku a dokáže pobavit a zaujmout. Prostě pohodová válečná komedie, kde je válka čímsi druhořadým a ani se na scéně neobjeví, celé se to odehrává pouze ve výcvikovém táboře. Navíc vše je podle vlastních zážitků autora divadelní hry. Já za celou dobu neodtrhl od obrazovky oči. A navíc můj dojem z filmu ještě znásobil dabing Borise Rösnera a Ivana Trojana, který byl taktéž perfektní. Takže je to prostě za pět hvězdiček. (03.11.2008)

Oddechový film, který mne bohužel místy i nudil bych přesto nezatracoval už kvůli výborným hereckým výkonům. Výcvikové středisko mladých vojáků, kteří kromě přirozených lumpáren nezahálí a snaží se prohnat kdejakou sukni. Výcvikový velitel jim dá vše "sežrat"s plnou parádou, ale vše v dobrých úmyslech. I na rasistické názory tu dojde. Přesto mám dojem, že tu něco chybí. Něco, co by mne nenutilo odvracet oči ve chvíli, kdy se tam nic záživného neděje. Buď více humorných situací, nebo v dramatických chvílích více přitlačit na pilu. Přesto doporučuji. Tento film ukazuje, jak nelehké je soužití chlapců, kteří musí do války. (05.07.2014)

Takový pohodový americký "téměř lidový" filmeček z prostředí vojenského výcvikového tábora, kde se nejedná ani tak o výcvik samotný, ale o to, jak si lze náramně a účelově - s neuvěřitelným zalíbením - pohrávat s psychikou a odolností vojáků, potažmo jejich různými povahami a původy, což nám náramně předvede tvrdý seržant Toomey, v podání vynikajícího Christophera Walkena, na jehož hereckém výkonu celý film stojí. Hodnotím lepšími třemi hvězdičkami. (10.06.2010)

Válečný film, kde se neodehraje ani jedna bitva? Drama, které je vlastně spíše komedií? Matthew Broderick jako konformnější inkarnace Woodyho Allena? A věřte nebo ne, všechno to dohromady pěkně funguje a ve výsledku divák dostane téměř nostalgický a úsměvný film s výborným scénářem, dobrými hereckými výkony a téměř hřejivou atmosférou. (29.08.2017)

Biloxi Blues mě hodně překvapilo...a to je ještě dost slabé slovo. Už jenom díky tomu, že tady příliš procent nemá a to se musí okamžitě ocenit. Příběh je totiž z druhé světové války, a vypráví příběh vojínů, kteří se do oné války právě chystají a trénují v táboře v Biloxi, prožívají různá dobrodružství a to se mi hrozně líbí. Už v Bratrstvu neohrožených se mi to líbilo. Jak tam v prvním díle trénovali a připravovali se na tu horší část války. v Biloxi Blues se do války ani nedostanou, ale hezké na tom je, že mi to vůbec nechybělo. Natáčelo se to jako komedie a povedlo se to opravdu na výbornou. V době, kdy ležím v posteli a většinou u každého filmu, i kvalitního, usnu, mě tohle okamžitě praštilo do hlavy, že jsem si prostě musel sednout a všecko to dokoukat. Opravdu to za to stálo. (24.09.2009)