Ďábelské ženy

Diabolské ženy v diabolskom filme...Pomalší rozbeh filmu mi nevadil, ale časom sa to naozaj roztočí a ja iba uznanlivo a s pokorou pokyvujem hlavou a uznávam, že sa už v roku 1955 podaril natočiť tak kvalitný thriller s horovým nádychom. Ihneď mi pripomenul Ďábelskou lest so Sharon Stone a tušil som správne, že je to remake i keď o dosť slabší. Zážitok mi nepokazil, pretože si ho takmer nepamätám.V polovici filmu som bol rovnako zmätený ako hlavná predstaviteľka. "Kde zmizla mŕtvola?" Ako mohla zmiznúť mŕtvola z bazéna, veď to nedáva zmysel...Presne z tohto dôvodu je film tak napínavý a aj preto som sa veľmi nedivil upozorneniu po filme, kde sa v titulkoch dočítate : "Nehovorte nikomu, čo ste v tomto filme videli..." Ja to chápem, prišli by ste totiž o pekné prekvapko. Tak radšej držím zobák! 80%. (23.08.2014)

Velmi nekonzistentní a mám nemalé výhrady. Jednak proto, že o horor nejde, leda tak o kriminálku s jemně hororovým nádechem, ale to by nevadilo. Problém je, že děj graduje až v druhé části, a to až dlouze po vraždě, kdy se množí tajemné náznaky, až do napínavého finále se zajímavou pointou i vtipnou tečkou. Jenomže předtím máme snad hodinu a čtvrt dlouhé, rozvleklé, nedějové nudy. Až do vraždy jsem už málem lezl po zdi, ale i pak dlouho nic, než se konečně začalo něco dít. Což je škoda, protože jinak by šlo o špičkový zážitek. Pokud měl o tento film zájem Hitchcock, je velká škoda, že se mu to nedostalo do ruky. Jsem si jist, že pod jeho vedením by to dopadlo mnohem lépe. Vzhledem k tak vysokému hodnocení zde i na IMDb se cítím trošku zklamaný... (27.03.2014)

Posledních deset minut čistokrevného hororu hravě strčí do kapsy celý zbytek snímku, který želbohu má i svá hluchá místa. Zejména v první půli, tedy než se napustí vana, se vše poněkud vleče. Navíc onen milostný trojúhelník mi přišel stejně pravděpodobný jako soužití pejska a kočičky od pana Čapka. Jakmile si však Michel Delasalle přihne z láhve jemně ochucené whisky, počnou se dít podivuhodné věci a příběh se rozjede na plné obrátky. Přibývá záhadných událostí a atmosféra houstne, až přijde již zmiňované fantastické finále korunované nejednoznačnou pointou, která báječně stvrzuje název filmu. (10.05.2015)

"Nic ji nehrozí, trosky se přece nedají zbořit. Všechny nás jednou pohřbí. Že ano ty moje malá trosko?" Pro mne velmi těžký film. Ne na sledování, ale na zhodnocení. Režisérsky se jedná o skvělou věc. Děj má jasnou linku, které se hlava nehlava drží a má až nádech kriminálky. Výraznějších odchylek v podobě příběhů vedlejších postav apod. se zde nedočkáme. Kamerově jde hlavně v poslední hodince o velmi dobrý počin a herecky? Simone Signoret a Véra Clouzot si zaslouží jedničku s hvězdičkou. Velice kvalitně zahráno, až jsem měl někdy pocit, že sleduji kukátkem reálnou scenérii. Obzvláště posledních 10ti minutách byla Véra Clouzot briliantní. Osobně mám ale trochu problém s atmosférou a mírnou "roztahaností". Mluvím ale hlavně o první hodince, která se až neskutečně vleče a nic pořádného se v ní neděje. Tedy. Děje, ale v tomto podání se to opravdu vleče. Zvrat přichází v druhé půlce, v cca 65minutě. To přichází to krásné mírné zvedání atmosféry, která pomalu více a více graduje, až v posledních minutách vygraduje ve velké finále. Posledních 10 minut je opravdu skvělých. Les Diaboliques má velké kvality. Od režie, po herecké výkony. Ale chvílemi může nudit a připomínat klasickou kriminálku, kterou ale až tak není. Jen upřímně nevím, zda se na snímek ještě někdy podívám. (21.07.2013)

Po Mzdě strachu, který na mě působil jako docela průser, se Ďábelské ženy jeví jako dokonalost sama. Černobílá barva působí přesně tak ponuře a nejistě, jak Clouzot chtěl. Charaktery jsou také vystiženy výborně - slizký ředitel, kterého budete nenávidět, jeho milenka, kterou budete opovrhovat a manželka, kterou litujete. Držel jsem jí palce až do konce, u kterého jsem seděl jak pěna a čekal jak to dopadne. (02.11.2011)