Po životě

Ricky Gervais si napsal seriál přímo pro sebe. V šesti epizodách, které mají lehce pod půl hodiny hraje muže, jemuž zemřela manželka a on tak ztratil důvod proč žít a vlastně jenom neustále uráží lidi. Chvílemi je to více povedené, chvílemi zase méně, ale celkově je to poměrně zábavná malá série na zkracení dlouhé chvíle. (06.05.2019)

Rickyho mám hrozně rád a zpětně dost lituju, že jsem After Life před pár lety přehlížel, už ani nevím proč. Seriál má skrze 3 série 2 nejsilnější stránky - na jedné straně je vtipný, tvrdý a pro Gervaise tak typický nihilismus, se kterým sarkasticky napadá kdeco a kdekoho. Druhou silnou stránkou je těžká melancholie, která skvěle hraje na city. Je trochu škoda, že byl původně seriál zamýšlen pouze jako 6 dílná minisérie a tedy k "napravení" dochází už velmi brzo a Tonyho sebevražedný sarkasmus a postoj k životu a lidem už nemá šanci pravidelně bublat na povrch. Jsou seriály, které mají něco víc, After Life je jedním z nich. Přestože se člověk zasměje, tak ho Ricky nutí i přemýšlet, vzpomínat na to, co bylo, a uvažovat, co ještě bude. Stejně jako Tonymu schází Lisa, tak i mně chybí lidé, ať už jsou pryč ze světa nebo jen z mého života a je až zarážející, jak moc dokážu Tonyho bolest cítit, jako by byla moje. (09.03.2023)

Smutnější komedii jsem dlouho neviděl. Hlavní hrdina je v těžké depresi a ani na chvíli o tom nepochybujete, chtěl by úplně nekomediálně spáchat sebevraždu a také se o to několikrát úplně nekomediálně pokusí, jeho život je jenom sled ubíjejících stereotypních situací proložených setkáními s rlzně výstředními obyvateli malého městečka, kteří udělají cokoliv, aby se dostali do novin - češou své novorozeně jako Hitlera, hrají nosem na dvě flétny, vyrábějí zvláštní rýžové pudinky (o chlebu nemluvě)... Jestli má Gervaisův Tony v něčem štěstí, tak v tom, že má psa a že nad ním ostatní ještě nezlomili hůl. Odpověď na otázku, jestli tu hůl nezlomil ani on, sice nakonec není překvapivá, ale komu by to vadilo, když se na to tak pěkně dívá. (21.04.2019)

Ricky Gervais má sklony k patosu, nadřazenosti a cynizmu. V sérii o vdovci, který se utápí v depresích a vztekle komentuje svět kolem sebe, využil své vlastnosti do poslední. Série nepostrádá humor, tentokrát těžící především ze střelených témat, o kterých píší lokální noviny, v nichž Gervais pracuje a zároveň obsahuje i velmi smutnou notu, když se vzpomíná na zemřelé. Mrzelo mě, že některé postavy v poslední sérii zmizely, jako třeba indická stážistka a pouliční prostitutka (že by vypršela smlouva?). _____ Taky mě překvapilo jak namyšleně Gervais působí. Jakoby lásku, opravdovou a jedinou v životě lásku, mohli prožít jen lidé na úrovni. Takže on, coby hlavní představitel, který samozřejmě jediný vidí svět správně, pak decentní dáma ze hřbitova a prachatý majitel novin. Zatímco vlezlý pošťák, holka z ulice nebo blbka čerstvě přijatá do novin, obtloustlý kolega … ti se mohou zamilovat i víckrát, asi že jsou povrchnější (jedinou výjimkou je feťák, který už to vzdal). Takhle Gervais staví jasnou hranici mezi lidmi z vyšší a spodní třídy a já nevím, jestli si uvědomuje, jak elitářský a namyšlený při tom je. SHRNUTÍ: Když se chceš vykašlat na celý svět a nakonec tě při životě udrží to, že na něj neustále nadáváš. (12.07.2022)

Kratší seriál se zajímavými dialogy, ale po 1. sérii to všechno začne splívat, děj už nepůsobí tak přirozeně a jeho vývoj je minimální, takže žádné zvraty nečekejte. Nepůsobí že by měl nějaké velké ambice, spíš zůstává v jedné poloze a soustředí se na různé myšlenkové pochody relativně neúspěšných lidí, kteří nejsou spokojení se svým životem. Důležité je, že nenudí a navíc poměrně rychle uteče, protože jedna série je jako se podívat na tří hodinový film. (01.03.2023)