Love, Death & Robots

Jako kluk jsem v trolejbuse do školy čítával sci-fi antologie ze 70. a 80. let. Bradbury, Henlein, Harlan Ellison a tak. Přečetl jsem těch povídek hrozně, hrozně moc a pak se začaly opakovat. Tak jsem toho nechal a myslel jsem si, že tu směsici úžasu, vzrušení, překvapení a ohromení nad cizí fantazí už znovu nezažiju. A tady to je. Stejně dobré jako v 15 letech po cestě do školy. Tohle. Je. Super. Buďto dostanete super příběh, nebo super animaci, nebo aspoň super nápad -- někdy všechno. Krása. Osobní favoriti v pořadí: Beyond the Aquila Rift, Sonnie's Edge, Zima Blue, Lucky 13. (21.03.2019)

Moc dobrá práce. Nenachází se tu žádný vyloženě odpadový kus, ani u jednoho příběhu jsem se vyloženě nenudil nebo prskal nenávistí. Ba naopak, spousta dílů připomene to nejlepší z animovaných Final Fantasy a Resident Evilů, a na takové kousky je pak radost pohledět. Plus příjemný bonus v podobě mnoha a mnoha kyborgských koziček, no neberte to... (07.04.2019)

8/10. Famózní projekt, u kterého se střídala naprostá tvůrčí genialita s nejpůsobivějším vizuálem za několik posledních let. A ten (bohužel ne vždy) naprosto unikátní přístup k odvyprávění děje a charakterizaci postav by měl být inspirací mnoha autorům. Čistá svoboda a umělecká kreativita z toho cáká na míle daleko a já chci podobných projektů víc. Pěkně prosím! (02.06.2019)

Kdybych měl hodnotit jednotlivé epizody zvlášť, asi by vyšlo najevo jak nevyrovnaná kvalita tuto sérii provází. Je to ale důsledkem faktu, že co povídka, to unikátní přístup - formoou i obsahem. Jako celek je to nebývale kreativní a plné překvapení. Na každdý díl jsem se vyloženě těšil a byl jsem zvědavý, co přinese. Nejlepší epizody: The Witness (ta forma!), Suits (primitivní variace na Hvězdnou pěchotu, během pár minut ale vybuduje atmosféru srovnatelnou s dvouhodinovým filmem), Zima Blue (pomalé až meditativní, krásné), Good hunting (dobrodružství, romantika, anime, steampunk)... Ale každý bude mít jiný výběr - a to je na tom to nejlepší! (16.05.2020)

Mám rád krátké povídky, je to docela složitá disciplína, protože tvůrci musí zaujmout, překvapit, rozjet opravdový příběh a ještě ho nějak uzavřít, aby se divák v závěru necítil okradený. Většině povídek z Love, Death & Robots se to všechno povedlo. Ať už byl kraťas ryze akční (vážný či vtipný), ať to byla komedie o jogurtu, který převzal vládu nad Zemí, nebo o třech robotech - turistech v postapokalyptickém světě, ať to byl nefalšovaný horor s Drákulou, jakého jsme ještě neviděli, nebo s vlkodlačími vojáky či opuštěnou astronautkou, ať to bylo filozofické zamyšlení nebo magická pouštní duchařina... Vše na mě nějak zapůsobilo. Různorodost scenáristů, režisérů a animátorů tomu dodala šmrnc, takže skoro každý film je animovaný v jiném stylu a jinak pojatý, jednou s láskou cituje Vetřelce, jindy se stejnou láskou paroduje Terminátora... Řadu těch filmů si pustím znovu._____Druhá řada má méně dílů, ale kvalita i různorodost zůstala. Snad každý ten kraťas bych chtěl jako celovečerní film, nejvíce asi poslední díl s obrem na pláži, ten byl dokonalý._____Třetí řada na to jde stejně jako předchozí. Epizod je méně, ale jsou opět skvělé. I ta nejslabší (předposlední) se mi vlastně moc líbila, nicméně do paměti se mi zapsala Fincherova lovecraftovská Děsivá výprava a potom kouzelně pitomá Noc mini mrtvých. (22.03.2019)