Love, Death & Robots

Koncepčně odvážná antologická minisérie hned v prvních čtyřech příbězích vzbudí naději slušného pokračovatele Animatrixu, nicméně s přibývajícími "kraťasy" znechutí neochotou být něčím více než trikovými demo-filmy, případně prvoplánovými hříčkami založenými pouze na vizuální stránce a atrakcích v podobě násilí, nahoty a gore mířící zejména pubertální geekovské publikum (což je obdobný přístup, jaký zvolil Tim Miller i v prvním Deadpoolovi). Už na zmíněný Animatrix nebo třeba i nedávné Blomkampovy web-filmy se Love, Death + Robots rozhodně nechytá, protože scénář zde mnohdy slouží pouze pro rozvíjení určitého vizuálního nápadu, chybí mu jakýkoliv vývoj a často končí bez pointy. Jako určitý typ platformy pro začínající animátory jistě v pořádku, ale jako plnohodnotný antologický seriál rozhodně nedostačující. (16.03.2019)

Vidět epizody tohoto souboru krátkých animovaných filmů s rozdílným pojetím, žánrem i výtvarnou stránkou jednotlivě, tak dám asi vyšší hodnocení. Některé díly byly skvostné, jiné průměrné, jiné slabé. Některé experimentálněji pojaté filmečky mě nudily. Při sledování celé série mě však hodně otrávilo četné opakování motivu: jsme sami někde uprostřed ničeho a něco na nás vybafne a sežere nás. Tenhle námět se opakoval tolikrát, až se mi zajedl a snížil známku, kterou sérii dávám. Přesto stojí za zhlédnutí, protože některé díly jsou mimořádně dobré. Osobně vysoce hodnotím ty, které přišly s humorem a vymanily se tak z atmosféry dekadentní apokalypsy a deprese, která většinou převažovala. Několikrát jsem si tak s chutí pustila epizody o alternativních Hitlerových koncích či o superintelgentním jogurtu. A díl o přízračném pravěkém moři měl nádherně posmutnělou atmosféru. SHRNUTÍ: Když poodhalíme roušku světa, vykoukne na nás jiný. A ten se nám vůbec nemusí líbit. (08.07.2022)

Animáky pro dospěláky! Olympiáda špičkových animačních technologií. Pokud pokulhává téma či námět, tak je ihned vyrovnán vizuálností. Máte- li rádi in-game videa ve hrách, tak zde si na jednom místě užijete parádní grafiky i akce do aleluja. Každý minifilmeček má death (velmi často brutální), skoro každý díl má nějakého bubáka, co sice není úplně robot, ale nějaký ten humunkulus, android, mech, alien, cyborg, hybrid apod. Nejméně je tu té love, nebot´ jde vetšinou o pochmurné vize budoucnosti, zlé sci-fi & fantasy světy, darebáky, žoldáky i vlkodlaky a pokud tu někdo někoho miluje, tak mu prostě umře. Inu tohle nejsou PIXAR. (29.05.2021)

Love, Death & Robots. Já bych to viděl spíš na "Monsters, more Monsters, Death, Death, Death, some Robots here and there". Ale to jen tak naokraj... Velice sympatický projekt, byť úroveň, jak bývá zvykem, pokulhává. Poměrně dost povídek vyznívá do prázdna, jsou jenom velice omezenou výsečí něčeho "většího"; ano, chápu, že to je smysl takových kraťasů, ale divák se neubrání pocitu, že aby mu těch pár okének, co viděl, dávalo větší smysl, potřeboval vidět pár desítek / set před nimi i po nich. Ale těch pár desítek minut příjemně uplyne a bude-li svazek čtvrtý, rád si ho pustím... 70% (1.-3. série - 70%) (13.03.2023)

Nesmierne zaujímavý a v súhrnnom výsledku i vydarený projekt. Súbor 18 krátkych príbehov ponúka divákovi obrovskú rozmanitosť, a to nielen z hľadiska žánru a obsahu, ale aj samotného vizuálneho spracovania. Predovšetkým prvá polovica série má ohromný náboj; do môjho vkusu sa dokázali trafiť vážne ladené i odľahčené epizódy. K jej koncu som síce nadobudol dojem, že scenáristom dochádza dych (predovšetkým predposledná časť s Hitlerom na mňa pôsobila ako infantilný kŕč s premrhaným potenciálom), no záverečná epizóda Secret War, ktorú spoločne s Beyond the Aquila Rift a Good Hunting radím na pomyselné medailové stupienky, ma uistila, že dva večery strávené pri Love, Death & Robots neboli stratou času. (80%) (24.03.2019)