Absolvent

Proč se stal Absolvent kultem? Protože je o tom, jak jeden mladej čistej kluk byl proti své vůli ozdobou rodičovských snobských večírků, jejichž znuděnou ovadlou účastnicí byl připraven o panický pel, a protože se následně fatálně zamiloval do její dcery a přes všechny výhrůžky stran společenského znemožnění a vydědění šel (běžel i jel) za svou láskou ..... a taky pro krásnou hudbu a bušení do skleněný stěny a řev v kostele a krásnou nevěstu ve žlutém autobusu a ... a .... a vůbec. (07.05.2005)

Soudě podle množství hodnotících a jejich nadšených komentářů a nadílky hvězdiček se už o Absolventovi nedá hovořit jako o kultu, jako spíš o náboženství. Obecně je považován za výrazný film charakterizující pozdní dobu amerického hospodářského zázraku 50. a 60. let a svého druhu satiru na poměry tehdejší společnosti. Musím přiznat, že euforii tohoto ražení vůči Absolventovi necítím. S odstupem času se mi zdá, že na něm opravdu bezchybně fungují dvě věci - skvělý náladový soundtrack Simona a Garfunkela, který mu vtiskl typickou atmosféru, a herecký výkon Dustina Hoffmana, u kterého je ale jeho tradiční perfekcionismus a absolutní ztotožnění s hranou postavou takovou samozřejmostí, že už to zkrátka nepřekvapí. Jako společenská satira snímek funguje snad jen na samém počátku, kdy vidíme návrat hlavního hrdiny do rodičovského sídla a jeho přivítání rodinnými přáteli z téže společenské třídy vlastníků honosných vil a velkých bazénů. A pak ještě v podobě pana domácího z univerzitního městečka, který v každém druhém vidí agitátory a rozvraceče starých dobrých pořádků. Jinak se ale film soustřeďuje na čtyři hlavní postavy, které se pohříchu chovají tak trochu a vlastně docela dost jako mimoňové a mají schopnost zaujímat prapodivné postoje a konat prapodivné činy. Jsou vlastně méně čitelní a mně méně pochopitelní než hrdinové úchylných Lynchových psycháren. A ještě jedno mi na Absolventovi vadí. Jeho mladí hrdinové za celou dobu trvání filmu neprojevili ani minimální schopnost samostatného fungování a bez rodičovských účtů a zázemí by se jim svět velice rychle zřítil. Taková ta revolta a vzpoura proti konvencím, kdy vyrazím na cestu s vozem od tatínka a kupuju benzín z tatínkovy kreditky, je pro americký film nejen 60. let docela typická. Celkový dojem: 60 %. (09.01.2014)

(!!!Pozor tento výplod mé mysli trapně prozrazuje celý děj filmu!!!) Absolvent je tak skvělý snímek, že k němu nejsem schopen napsat komentář, který by alespoň částečně vystihl jeho atmosféru. Jelikož je to však můj nejčastěji reprízovaný film, tak se o to musím alespoň pokusit. Začnu stejně jako film písničkou The Sound Of Silence z pera pánů Simona a Garfunkela. Motivy této skladby poletují příběhem od začátku do konce, což je symbolické, neboť vše podstatné probíhá převážně "za zvuku ticha" (postavy nemluví, hudba hraje). Jakmile však nesmělý Ben Braddock ústy Ondřeje Vetchého začne mluvit, tak nezbývá než se začít smát Benovu nepochopení světa, jeho nepraktičnosti a hlavně jeho následnému sbližování s paní Robinsonovou. Scény se sváděním, objednáváním pokoje a zejména situace před první Benovou ejakulací patří k vrcholům toho, co jsem ve filmu v životě viděl. Taky některé zásahy střihače jsou v těchto pasážích geniální (Benovo vyšvihnutí se z vody v bazénu rodičů do lůna paní Robinsonové v hotelovém pokoji). Pak se však náhle (díky sexuálním zkušenostem) dospělý Ben rozhodne vyměnit paní Robinsonovou za věkově přiměřenější model (její dceru Elaine) a zároveň se poprvé v životě vzepře svým rodičům. V této chvíli začíná pozvolna ubývat humoru a hrdina získává sympatie za to, že se snaží jít za svým štěstím bez ohledu na následky svého jednání. Přestože je v tom sám proti celému světu, tak se vydá překazit svatbu své milované Elaine (dokonalý motiv skladby Mrs. Robinson zpomalované podle otáček motoru auta). V neuvěřitelném závěru prchá Ben s Elaine (čerstvě provdanou za někoho jiného) autobusem na cestě do neznáma. Nemusí přitom mluvit, protože oba ví, co v tu chvíli cítí a Simon s Garfunkelem do toho už zase hrají. To nemá chybu! (10.04.2009)

Kto by netúžil stretnúť ženu v rokoch, ktorá ani z ďaleka nevyzerá a svoj vek a mala by o vás ešte aj záujem. Presne to sa stane v tomto filme, ale ako je to už zvykom, všetko dopadne úplne inak. Čo robí z tohto filmu filmovú perlu, sú vynikajúce herecké výkony, nezabudnuteľná hudba a profesionálne odvedená filmárčina. A navyše dve scény, ktoré považujem za geniálne: keď pani Robinsonová prvýkrát zvádza Bena a keď Ben povedal Elaine o svojom vzťahu s jej matkou. Jediný moment ma vyrušil, a to záverečná scéna v kostole, ktorá bola pojatá značne hystericky - týmto neduhom ale trpí mnoho filmov tej doby. (09.12.2012)

Filmu se prakticky nedá nic vytknout. Už jen kvůli ryzí filmařině Mika Nicholse, skvělému scénáři, famózní kameře, geniálnímu herectví Dustina Hoffmana a ostatních, okouzlujícím finišem a okořeněné úžasně podmanivou hudbou... Už dlouho mě nějaký film nerozložil jako tenhle,film o obyčejném klukovi ze snobské rodiny a o vzpouře mládí ale snímek v sobě skrývá i více, než je na první pohled zdát... (19.12.2009)