Krok za krokem

Celkem průměrný seriál, u kterého si ale vzpomenu vždycky na své dětství, kdy jsme v podvečer pravidelně sledovali buď tohle dílko nebo mimozemšťana Alfa. Některé díly jsou lepší, jiné horší, ale tak je to asi u každého seriálu, ale u posledních dílů jsem již postrádala mou oblíbenou postavičku - Kouďáka :-). (22.02.2005)

Tak jsem to viděla všechno. A i když stále trvám na tom, že jsou rozhodně lepší a zábavnější seriály, je fakt, že tuto rodinku si člověk oblíbí. Je to opravdu veskrze rodinný seriál. Nálepku "rodinný" bych mu určitě přiřadila na primárním místě. Komika mi tam vlastně přijde až druhořadá, přestože jí je tam fůra. Ale možná je to i tím, že vtipem si mě to ne vždycky získalo. Humor je spíš jednodušší a ne každému to asi sedne. Například Codyho jsem sice brala lidsky jako fajn charakter, ale málokdy mi přišel opravdu vtipný. Místy mě dokonce iritoval. Nehledě na to, že mě iritoval i ten divácký smích v pozadí, ale to ostatně k tomuto druhu seriálu z 90. let tak nějak patří. Hodně mě ale potěšilo, když v 5. sérii Codyho vystřídal Jean-Luc - protože u téhle postavy jsem se poprvé skutečně bavila. Český dabing taky výborný! Jen mě trochu mrzí, že celkově v průběhu sérií připadá na opravdu dobré a vtipné díly větší množství těch průměrných. Proto váhám mezi 3 a 4 hvězdami, protože je to dost na pomezí. Na druhou stranu je určitě fajn, že v průběhu sérií kvalita seriálu neklesá, spíš možná dokonce stoupá. Jean-Luc a Rich tomu jako postavy docela pomohly. ~(3,5★)~ (14.12.2020)

Můj největší hrdina rodiných amerických sitcomů a jedna vůbec z nejlepších postav seriálů Cody Lambert alias "Kouďák", který se nezapomenutelně a navždy vryl do mojí paměti, díky jeho odchodu a náhrady za Jean-Luca, pro mě seriál ztratil svůj třpyt a tím pro mě i jediný důvod koukat na Krok za krokem. Morální a propagandistické vsuvky jsou obrovským mínusem tohoto sitcomu a není možné si jich nevšimnout. Čtyři hvězdy za Coudyho. 70 % (24.07.2011)

Ne že bych se u toho někdy nezasmála...ale chvil, kdy se mi nad trapností obracel žaludek bylo nepoměrně více; o vzteklém svírání pěstiček, kdykoliv píča Carol vybalila nějakou skvěle na přeražpáteř hlášku typu "můj dům - moje pravidla" ani nemluvě. Reklama na tu správnou rodinu, která za všech okolností drží při sobě a pokud se někdo pokusí z dusivého lepu vymanit, obratem ho k sobě, nejlépe pomocí citového vydírání, zas přitáhne, hystericky potírá předmanželský sex (velice velmi vypečený díl) a vůbec se tu rodiče všemi silami snaží, aby z jejich potomků byli přesně takoví zmrdi, jako jsou oni sami a nejspíš se jim to i podařilo. Well.done. [ano, je mi jasné, že přísně vzato tohle odpad asi není, jenže když mě při letmém zahlédnutí v TV či vzpomínce jímá stud a zuřivost, nemohu jinak] (21.09.2011)

Rád bych vystavěl pomník Daně Foster, naprosto jasně nejlepší postavě seriálu. Chvilky, kdy měla navrch (a že jich nebylo málo) jsem si vysloveně vychutnával, a ty, kde měli navrch ostatní (a že jich nebylo málo) vysloveně trpěl... Že ale uměla stírat zatraceně dobře. Kdyby jen zůstalo u těch jejích vítězství... Víc místa pak měla mít i Karen, protože party věnované její pitomosti byly jedny z nejvtipnějších. Proč to jen vždycky končilo tím, že i tahle naivní holka má srdce ze zlata?.. Na obou děvčatech je vidět celý problém seriálu. Mohlo to být pět, kdyby tam nebylo to kdyby. Takhle je to tak na 3 a půl... (21.11.2007)