Chobotnice

Beznadějně dokonalé ponoření do osmdesátkových vod, včetně návratu do pátečních (či sobotních) večerů u dědy a babičky, kdy na rohovém gauči stál velký tác s vykrájenými půlkami jablek a hrušek, oranžová (lehce štípavá) deka, rozpálené plynové topení a rozpálené obličeje sledující komisaře, kterému všichni hází klacky pod nohy. Až pak přišel ten díl s autem někde u hřbitova, následovalo několik nadávek a od té doby jsme se na Chobotnici už nedívali (konec 4. série). Ale to předbíhám, v naší cestě do minulosti jsme teprve na začátku, Jan Kanyza si pomalu rozmlouvá hlasivky, Eda Cupák výjimečně jako gauner, slizák s hlasem Přeučila svádí Elsu (o lvici se nejedná) a já nerozumím všemu, ale tyhle večery mě baví. A teď po letech, u téhle bezvadné kriminálky usínám, když jsem příliš utahanej na rozkoukávání celého filmu, a užívám si skvělou práci Hlavní redakce pořadů ze zahraničí ČST Praha 1987, všímám si i dalších detailů, které jsem tehdy nemohl pobrat (Barbara De Rossi vstávající z postele), občas mě vzbudí střelba, zvýšený hlas anebo geniální hudební motiv. (29.11.2015)

Velmi pěkný a velmi pravdivý seriál o Italské mafii. Dlouho jsem uvažovala, jak seriál ohodnotit. Celkově se mi seriál hodně líbil, ale docela často obsahoval slabší scény, které nebyly pro děj zase až tak důležité. Obzvlášť ze začátku se příběh rozjížděl docela pomalu. Navíc seriál obsahuje až příliš mnoho jmen, které si musí člověk pamatovat, aby dokonale chápal všechny souvislosti. S tím se ale samozřejmě u této tématiky počítá, jenže je problém to všechno na první shlédnutí pochytat. Chobotnice se mi opravdu hodně líbila a velmi ráda se k ní zase někdy vrátím. (15.09.2015)

Ještě to není špička celé série, nejsou zde známé postavy z dalších řad, hudbu nemá na starosti Morricone, ale přesto je to obdivuhodné - detektivní seriál bez logických kiksů, s reálným a uvěřitelným příběhem, kde ti dobří nakonec nemusí vyhrát. Pamatuji si, jaká to byla v 80. letech bomba - zaslouženě. (15.02.2016)

Nejlepší kriminální seriál všech dob(minimálně I.-IV.série). Nikde jsem nezažil tak bolestivé ztvárnění permanentní porážky dobra prostřednictvím těch nejcivilnějších a nejchladnokrevnějších krutostí. Únosy, drogy, výhrůžky rodinám a jejich krutá naplnění. Smrt drtivé většiny těch odvážných a dobrých ať už se jejich těla najdou rozstřílena desítkami kulek kdesi ve vracích aut na opuštěné silnici, či s jednou nečekanou kulkou do týla kdekoliv ...třeba ve frontě na kafe. Oproti tomu nehynoucí triumf mafie. Všechno nebývale hmatatelné. Když ještě uvážím, že Morriconeho soundtrack k tomuto seriálu osobně navrhuji za nejgeniálnější hudební dílo určené pro filmovou tvorbu, uvědomuji si, že právě píši recenzi ne jednu ze stovek dalších, ne abych vyjádřil své hodnocení, ale abych napsal cosi jako milostný dopis k tomuto pro mě nezapomenutelnému projektu. Ačkoliv bych pochopitelně našel dílčí chybičky, tak síla celého díla na ně dá hodně rychle zapomenout. Klasika, kult a slzy za které se nestydím. 100% (07.04.2008)

Fouknul jsem si do přehrávače již klasický seriál a je třeba přiznat, že na TV seriál má toto dílko stále vysokou úroveň. Ze začátku prvního dílu je znát pohoda, slunce a moře...idylka však brzy končí a dál pokračuje už jen rozkrývání lumpáren všeho druhu s neskutečně slizkým advokátem Terrasinim (François Périer) a pokračující beznaděj z toho, že se s mafií veze skoro celá Sicílie... po letech jsem si to zase užil. (29.07.2012)