Chobotnice

Boj osamelého hrdinu proti rozvetveným chápadlám mafie v politickom a mocenskom prostredí, ktoré si už mafia stihla upraviť do užívateľsky príjemnej podoby, dokáže zaujať. Veď je to ako boj rozprávkového hrdinu so sedemhlavým drakom. Keď tým osamelým hrdinom je charizmatický Michele Placido, šance na úspech sú, minimálne u ženskej časti publika, omnoho vyššie. A keď tú úžasnú hudbu k seriálu zloží Ennio Morricone, šanca na úspech je, minimálne u počujúcej časti publika, ešte vyššia. Takže jediné, čím si môže seriál, akým je Chobotnica ublížiť, je jeho naťahovanie do neprijateľnej dĺžky. A tomuto nebezpečenstvu sa bohužiaľ ani tento seriál neubránil. (27.06.2009)

Kdo by neznal seriál z 80.let, kde ústřední postavu Corrada Cattaniho dabuje Jan Kanyza. Dostanete se do víru zápletek italské mafie, které šlapá na paty inspektor Cattani. Výborná doprovodná hudba a vůbec je to celé chytlavé, dramatické a na tu dobu velmi vydařený seriál, na kterém si smlsl skoro každý v době, kdy komančové nám pouštěli jen Fantomase, Angeliku atd. (03.01.2010)

Jakožto divák, který v těchto dnech právě sleduje Chobotnici od jejích začátků doposud, u čtvrté série skutečně lituji, že zde není možnost vyššího hodnocení, protože ***** je opravdu málo! Bez Morriconeho hudby by to asi nebyla tak dojemná a napínavá záležitost, ale proč to proboha řešit. Ta hudba a seriál už jedno jsou. Dohromady je to tedy dokonalost sama, a to nejen díky úžasné scéně Tana s koníkem a téhle postavě vůbec, která v divákovi vzbuzuje tolik různých pocitů. Máte ho rádi, je vám ho líto, bojíte se ho, nevyznáte se v něm, a přesto vás přitahuje, to se Remo Gironovi opravdu povedlo. Je docela legrační, že jsem si kvůli seriálu pořídila moka konvičku a úplně jí propadla. Seriál sám o sobě stejně jako Tano vzbuzuje hodně emocí, člověk je napjatý jako struna, dojatý, zoufalý, po zhlédnutí byť jednoho dílu emočně úplně vysátý, je to náročné, ale stojí to za to!  Seriál jsem dokoukala až do jeho desáté série a nemůžu říct, že by ty další od zmíněné čtvrté byly špatné. (Nejen) můj oblíbenec Tano je ústřední postavou většiny z nich a další série jsou rovněž povedené a i více akční, moc se mi líbil pohled (nejen do Tanovy) minulosti, a ta hudba. Těžko se se seriálem loučím a určitě se k němu brzy vrátím, protože je to skvostný počin. (06.02.2021)

Nebudu psát komentáře ke každé sérii, viděl jsem čtyři a bez Placida nemám na další chuť, byť nebudu zapírat že Patricia Millardet je pro mě dost silný magnet. První série má opravdu vynikající scénář, v dalších slábnoucí kvalitu vynahrazuje Morriconeho hudba. Čtyři hvězdy dávám trochu i z nostalgie, protože při premiéře jsem to hltal. Většinou to nikde není moc uvedeno, ale seriál má především hodnotu jako průlomový, velmi volně inspirovaný osudy soudce Borsalina. Tohle si v Itálii do té doby nikdo nedovolil a rozkrývání praktik mafie bylo bleskem z čistého nebe. Seriál má doslova příšerně tísnivou atmosféru a magického hlavního hrdinu, kterému je později úžasným soupeřem fantastický Remo Girone, vše je korunováno skvělým českým dabingem. Jsem rád, že jsem se na to po letech podíval. (01.08.2017)

Velmi pěkný a velmi pravdivý seriál o Italské mafii. Dlouho jsem uvažovala, jak seriál ohodnotit. Celkově se mi seriál hodně líbil, ale docela často obsahoval slabší scény, které nebyly pro děj zase až tak důležité. Obzvlášť ze začátku se příběh rozjížděl docela pomalu. Navíc seriál obsahuje až příliš mnoho jmen, které si musí člověk pamatovat, aby dokonale chápal všechny souvislosti. S tím se ale samozřejmě u této tématiky počítá, jenže je problém to všechno na první shlédnutí pochytat. Chobotnice se mi opravdu hodně líbila a velmi ráda se k ní zase někdy vrátím. (15.09.2015)