Silkwoodová

Snímek měl pojednávat o nekalých praktikách v jaderném průmyslu a byl jsem náležitě zvědavý, jaký bude pohled filmařů na naše americké kolegy a jak moc se proměnilo prostředí v našem oboru od vzniku filmu. Po pravdě, Silkwoodovou považuji z dramatického hlediska za nezvládnutý materiál, kdy se film táhne jako med nasbíraný na lžíci. S krátkým odstupem času si z něj nevybavím víc než nekonečné ohníčky cigaret a velmi svérázný přístup amerických zaměstnanců k bezpečnosti práce, který by byl o pouhou dekádu později od vzniku snímku v našich poměrech nemyslitelný. Ještě k tomu kouření - tak vstřícní k potřebám tabákového průmyslu nebyli - domnívám se - ani filmaři 50. let. Přesto charisma Meryl Streepové jako jedné z nejlepších hereček své generace leccos zachraňuje, takže horko těžko si třetí hvězdičku obhájí. Celkový dojem: 50 %. (31.08.2018)

Ne vždy se věrné přichycení k realitě divácky vyplácí. Radiační činnost vcelku věrná, rodinné soužití prosté dramatických momentů (nebýt problémů v práci), nedůvěra k oficiálním místům značná. S daným cílem by spíše dokument než hraný film posloužil lépe účelu odhalení nekalých praktik v jaderném průmyslu a seznámení veřejnosti s problematikou. Šel by vystavět se stejným, ne-li větším napětím. Divák by se dozvěděl, co tvrdí vědci, co aktivisté, co průmyslníci a co vláda. Jak konají a proč. Odnesl by si jiný, přesnější obrázek o rizicích pramenících z ozáření, o práci úřadů a ústavů. Bylo by to konstruktivnější než ke všem místům zasetá nedůvěra. A to i přesto, že tento film se v technických detailech ani autenticitě událostí nijak zvlášť od skutečnosti neodklání. Jsou ale chvíle, kdy lehounce postrukuje diváka k tomu, aby dal za pravdu těm postavám, které ji IMHO nemají. Třebas odborářům, když zpochybňují koncept limitů příjmu plutonia a limit 40 nCi pro něj stanovený. U nás dodnes platí obdobný limit. Má to své dobré důvody. Tato hodnota není bez rizika, ale úplně bez rizika není žádná práce. Věčně létající obchodník může spadnout s letadlem a radiační pracovník dostat rakovinu. Rizika mohou být dost možná srovnatelná. Ale dost odborných záležitostí, ani Silkwoodová se v nich neutápí, jen asi nechce být snadno smetena opozicí, která by jinak mohla prohlásit: "Ten váš film je úplná blbost, neboť A, B a C." V ospalejším tempu a věrněji rozvíjí známou myšlenku o podlosti velkých korporací posedlých ziskem. Silné ***. (13.05.2010)

Oproti známejšiemu ABSOLVENTOVI, ktorý poukazuje na latentné problémy Ameriky tak akosi cez filter a optikou jedinej osoby, SILKWOODOVÁ je omnoho komplexnejší obraz a priama obžaloba z pozície omnoho komplexnejšie vykreslenej spoločenskej vrstvy. Toto je iná Amerika ako tá z vyblýskaných hollywoodskych trhákov aj stredostavovskej idylky a jej vzťahových problémov. Taká, kde sú aj tie krásne domčeky na predmestiach obklopené nepretržitým hlukom a smradom z tovární, kde vás popáli rádioaktivita a nikoho to nezaujíma a keď to začne príliš zaujímať vás, viac než to, že máte prácu a svoj denný kus chleba, koledujete si o odstránenie. Tak ako Silkwoodová... PS. Hrdinovia (či skôr obete) tohoto filmu, ozajstní hrdinovia (teda obete) pracujúcej triedy, majú rozhodne viac dôvodov búriť sa než hlavná postava známejšieho NIcholsovho filmu. Ale na rozdiel od bohatých detičiek, ktoré utiekli z blahobytu a stali sa hipíkmi, nie sú robotníci takí zaujímaví. Jedným z dôsledkov ich do dneška pokračujúcej, neviditeľnej vzbury je Donald Trump ako prezident najmocnejšej krajiny sveta... (25.08.2017)

Nemôžem si pomôcť, ale strašne mi vadilo to fajčenie prítomné skoro v každom zábere ( vážne nepreháňam ) Myslela som, že bude film tak trochu na ekologickejšej vlne. Inak myslím, že pre peniaze, alebo kvôli zametaniu škandálov sa ešte aj dnes dejú vo svete takéto a horšie veci. Koniec je tak trochu naznačený i keď zostáva otvorený, je však jasné, že Karen Silkwoodová bola viac ako pravdepodobne zavraždená. Myslím, že vo svojej dobe mohla táto dráma vyvolať škandál, dnes sme zvyknutí na drastickejšie praktiky korporácií, avšak myšlienka a posolstvo je jasné. (26.02.2014)

Podivnost mohla krásně modelovat atmosféru tohoto snímku. Vše kolem jaderné elektrárny, zastřené pochopitelným závojem tajemství a zahlazování stop. Jenomže my dvě hodiny sledujeme nesympaticky vypadající Meryl, která se chvíli chová jak kráva, pak divně a nakonec se dozvíte houby. Cher v době, kdy ještě nebyla tak vyhlazená. Pro Američany asi bližší téma. (30.10.2017)