VOD (2)
Obsahy(1)
Elizabeth Taylor a Richard Burton jsou ideální představitelé zlovolných manželů Marthy a George v prvním filmu režiséra Mika Nicholse podle nezapomenutelné předlohy Edwarda Albeeho: Kdo se bojí Virginie Woolfové? (Magic Box)
Videa (1)
Recenze (319)
[6/10] (Chenault, Warner Bros.) (Čb. /// Produkce: Ernest Lehman /// Scénář: Ernest Lehman podle divadelní hry Edwarda Albeeho /// Kamera: Haskell Wexler /// Hudba: Alex North /// Oscar: Elizabeth Taylor (herečka), Sandy Dennis (herečka ve vedlejší roli), Richard Sylbert, George James Hopkins (výprava), Haskell Wexler (kamera), Irene Sharaff (kostýmy) /// Nominace na Oscara: Ernest Lehman (nejlepší film), Mike Nichols (režie), Ernest Lehman (scénář), Richard Burton (herec), George Segal (herec ve vedlejší roli), Sam O´Steen (střih), Alex North (hudba), George Groves (zvuk)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()
Jak vlastně tenhle film vystihnout? Slova nenacházím ani po třiceti minutách otevřeno okna a stále dumám nad tím, co jsem vlastně viděl. - Brilantní film, to rozhodně, ale hlavně ten scénář je jak z jiného světa, spousta zábavných ale i srdcervoujích scén. Nejlepší byl jednoznačně Burton, zastínil i Taylor, která si myslím to ani nemusela hrát... :-) ()
„Dostáváš ze mě to nejlepší, lásko“. Přes pár „zcela nevinných společensko-konverzačních her na rozehřátí“ v podobě „vojeď hostitelku, pokoř hostitele, nachytej (své) hosty...“ se nakonec dostáváme k té nejdůležitější, (která se ostatně po celou dobu vznáší ve vzduchu) a to sice „(náš) život (existence) resp. soužití“. I přes nespornou (do očí bijící) kvalitu, kdy i „slepý“ musí chtě nechtě zaznamenat fakt, že ústřední duo E. Taylor-R. Burton hraje jako o život (kdy se navíc člověk neubrání myšlenkám, kolik si toho „vypůjčili“ ze soukromého života) a bezbřehou nápaditost hraničící (téměř) s genialitou (prosím nebrat jako lacinou frázi) kameramana H. Wexlera, nedokážu zcela vypudit myšlenku resp. holý fakt, že tomuhle by mnohem více slušela divadelní prkna. Přičemž, že bych si to (rád) (do)přál se stejnou úsřední sestavou (čtyřlístkem), je snad zbytečné dodávat. p.s. byť toto téma bylo bezesporu nejvíce aktuální v době svého vzniku (kdy muselo nutně (v řadách američanů) působit jako rozbuška, neboť se jedná o „rozcupování jejich snu v přímém přenosu“), o nadčasovosti a stálé aktualitě daného tématu netřeba pochybovat, neboť přesah v podobě existenciálního rozměru mezilidských vztahů je stále aktuální. Nebo vy nemáte ten pocit? 80% ()
Ambície predovšetkým. Aj bez naplnenia. Najprv zábava, potom deti. Ak sa nevydaria: pocity vymeniť za veci, užiť si život, hry, posedenia partnerov v kaviarňach a baroch. Doma po návrate: psychohry. Vrstovníkmi vychválené kultúrne akcie. Navštíviť, prediskutovať. V spore: prekliať sa do morky duše. Takto to zhruba medzi partnermi funguje. A ešte (v spoločnosti iných): najprv hovorenie o nich dvoch, v štýle: čo robíme, ako sa hráme, zabávame, pijeme, ako fungujeme, po čom túžime, aké darčeky si dávame. Nuda pri x - krát vypočutých floskuliach, hádkach, smiechotách a pomýleniach. V centre rozhovorov s okolím je vzťah a jeho fungovanie navonok i vnútorné pochybnosti. A ak nie je odvaha rozoberať seba, rozoberajú sa rovnako vášnivo a detailne vzťahy okolia - odvaha nechýba (!), takže pri rozhovoroch o iných nastupuje kritickosť priam ničivá. Väčšina inak žiť nevie, preto potom po rokoch preklína partnera. Či už navzájom alebo zvonku. Preto mi prišlo dielo ako fádne, miestami nudné a predchnuté divadelnosťou ako hrom. Vzťahový film storočia? Kdeže, len mierne utáraná a pre nevzdelancov aj sofistikovaná konverzačná podpichovačka páru, čo nemal dať iným ani sebe nič iné, len svoje vnútorné pochybnosti, trápenia a slabosti. A ešte k tomu nešikovne skryté. Ale zato vcelku výstižné znázornenie fungovania podobných dvojíc. V dnešných časoch ide zhruba o tie páry, ktoré trávia leto na chatách či kolektívnych hrách (festivaly, párties) kadejakými slovnými hrami (od meno, mesto, zviera, vec cez scrabble až po anagramy), poobede aquaparkami, či adrenalínovými hrami (padáky, paintball, bowling, túry do hôr)..., alkoholovým ničnerobením (pivo, tráva) a večer potajme túžia po odvážnej trojke, či nenápadne poškuľujú po swingers párty. Sračkárske a šťankárske pornofilmy majú ešte stále za underground, ale už by sa potajme a osve hádam aj odvážili. Ale neobávam sa, generácia zajtrajška už odvážne vstúpi do tejto novej (staronovej) éry vzťahových výkalov. ()
Kdo se bojí Virginie Woolfové? Když jsem psal u filmu Na dotek, že se jedná o hodinu a půl trvající rozhovor, tak v případě Virginie jde o dvě hodiny trvající hádku. Popravdě jsem ještě nikdy neviděl snímek, ve kterém by se lidé hádali bez přestání celý film. Elizabeth Taylor v roli řvoucí Marty je neskutečně přesvědčivá. Tahle ženská když zařve tak padají omítky ! Na druhou stranu její choť v podání Richarda Burtona mi lezl neskutečně na mozek. Takhle slizkou postavu jsem už dlouho neviděl a nebyla scéna, ve které bych mu nejraději jednu nenatáhnul. Bohužel pro mě až moc dlouhý film....80% ()
Galerie (67)
Zajímavosti (21)
- Námětem filmu byla stejnojmenná divadelní hra z roku 1962 od Edwarda Albeeho. V Československu byla ale inscenace uváděna pod názvem "Kdopak by se Kafky bál?", protože dílo Virginie Woolfové tehdy nebylo příliš rozšířené. (Marla Singer)
- Elizabeth Taylor (Martha) přibrala skoro 15 kg jen proto, aby vypadala přesvědčivěji jako znuděná panička ve středním věku. (Morien)
- První film, ve kterém zaznělo hanlivé slovo „bugger“ – prevít. (Kulmon)
Reklama