Zákon a pořádek: Útvar pro zvláštní oběti

Na tenhle seriál se dá dívat celé věky a nikdy se neomrzí. Nikdy jsem nebyla seriálový fanoušek, zoufale jsem se nudila už po několika dílech. Až do chvíle, než jsem asi před patnácti lety objevila Útvar pro zvláštní oběti a hlavně Marisku Hargitay. Role Liv Bensonové mě absolutně vzala za srdce tím, jak je v ní vyvážená láska, ochranitelství, pokroucená minulost i smysl pro spravedlnost, to vše zabalené do drsné slupky. Počet dílů, který by u každého jiného seriálu byl nervydrásající asi stejně jako Ordinace v růžové zahradě, je u Útvaru pro zvláštní oběti vyrovnaný tím, jak je každý díl originální a jak v každé sérii jsou dva nebo tři "ještě originálnější" díly, které se člověku vryjí pod kůži (namátkou 911, V utajení, Zebra, díl s Lesákem a samozřejmě únosy Bensonové Williamem Louisem) a vyrovnaností policejní a soudní složky, která kriminálce dodává oproti jiným šmrnc. Zapomenout nesmím ani na vztahovou rovinu, která je decentní a nepřehnaná, ale zároveň geniálně propojuje celé universum a veškeré díly. Oceňuju taky to, že detektivní metody nejsou přitažené za vlasy - žádné hologramy, kouzelné roztoky, které seberou DNA třeba i ze vzduchu, a zvětšení a zaostření fotky z kamerového systému s původní velikostí 2x3 pixely na 8K, odkud se pachateli dají spočítat i chlupy na bradě. Tyhle polosci-fi kriminálky vážně nesnáším a jen podporují důvody, proč mám tolik ráda Zákon a pořádek. Jsem zvědavá, jestli mě za dalších patnáct let přestane bavit, ale obávám se, že spíš asi ne. (15.05.2021)

Sídliště, parkoviště u Billy. 6:00. Embéčko nacouvalo před svědky do modrého Hjundé. V klidu odjíždí. Koukám na to z okna. Rozhodl jsem se napsat komentář o lidské lhostejnosti. Byt, sídliště. 7:00. Usnul jsem na stole s kusem bagety v ústech. Sousto se úplně rozmočilo a nebylo již k pozření. Dolní město, Hlavní ulice. 8:00. Spěchám do práce a zahlédnu inkriminované Embéčko. Zapamatuju si značku. Vzpomenu na Zákon a pořádek: Útvar pro zvláštní oběti. Vcházím do budovy soudu. Budova soudu, U křižovatky. 10:00. Svačil jsem kafe a cigára. Na chodbě jsem uviděl stát řidiče Embéčka. O hodinu později řeším dilema, zda ho udám nebo vezmu zákon a pořádek do vlastních rukou. Znovu si vzpomněl na Zákon a pořádek: Útvar pro zvláštní oběti. U Hnátků. 13:00. Sleduji řidiče. Teď sedím v restauraci asi dvě hodiny a čekám, kam se vydá dál. U Hnátků. 22:00. „Jáá si myšlím, žeee… žeee… tendle pží... pží… pží… případ! Že tendle případ můžeme uza… tento, no… uzavžít,“ povídám řidiči Embéčka, nyní mému kamarádovi. Byt, sídliště. 00:00. Koukám na Zákon a pořádek: Útvar pro zvláštní oběti a říkám si, jak skvěle je to natočené, že je to jak ze života. Došlo mi, že i já jsem taková zvláštní oběť. Druhý den nato musí mé modré Hjundé odtáhnout. (07.02.2013)

Příšerná hovadina, která se snaží být rádoby realistická. Aneb vítejte ve světě, kde 98% mužů (je jedno, jaké profese či věku) nejsou nic jiného než úchyláci, kteří by znásilnili i svou babičku, kde si vyšetřovatelé dělají, co chtějí, pokud to slouží jejich účelům, kde se hroutí kvůli každému případu a emocionálně ho prožívají, kde ženy jsou v 99% jen nevinné chudinky, kde jsou případy většinou hrozně průhledné a prakticky nikdy není pochyby, kdo je vinen - jen pro to nashánět co nejvíc důkazů, třeba i přitažených za vlasy. (26.02.2021)

K Law & Order: SVU jsem se dostala úplnou náhodou, když to zrovna dávali v televizi ještě s příšerným dabingem. Po pár dílech si nešlo hlavně tu soudní část neoblíbit, a tak sem to začala sledovat v originále až od 14. série, protože stejně nejlepší postava je ADA Barba. Raúl Esparza je nejenom úžasnej zpěvák, ale i herec s tím správným kouzlem osobnosti. (25.06.2020)

Prvních deset sérií jsem viděla už před delší dobou, nicméně nikdy jsem vlastně neměla v oblibě detektiva Stablera (u hlavní postavy je to trochu problém), takže ani nemám moc potřebu se k nim vracet. Od dalších sérií už jsem byla spokojenější. Jistě, postupem času se zápletky opakují, ale ono té inovace v ději moc přinést nelze, pokud se má stále jednat o případy "běžných" zločinů, které mají být stále víceméně uvěřitelné. Nicméně se jedná o kvalitně natočený seriál, s uvěřitelnými postavami, sympatickými detektivy (Fin a Munch mě fakt baví, v pozdějších sériích táhne duo Rollins/Carisi) a občas velmi dobrými státními návladními (z tohoto pohledu nejlépe hodnotím série 14-19, ADA Barba byl jednoznačně nejlepším návladním, nejen díky provedení Raúla Esparzy, a později od 21. série). Musím uznat, že v posledních sériích mi přijde, že seriál chytil druhý dech. Sice se spektrum případů trochu posunulo, daleko více se zabředává do politiky, ale baví mě, že seriál odráží současné dění. A pravdou je, že některé náměty jsou docela odvážné. (27.12.2020)