Zákon a pořádek: Útvar pro zvláštní oběti

Jo, tak tohle je podle mě na vrcholu ze všech tří sérií Law & Order. Těsně v závěsu se drží Zločinné úmysly a pak následuje původní série z devadesátýho. A ještě za tím je CSI Las Vegas. No, možná někde různě mezi, podle dílu. Ale tohle je celkově mnohem lepší než ostatní. Už jen ta znělka je úžasná, když přidáme skvělý herce a opravdu zajímavý případy a navíc inteligentně řešený, nemám téměř co vytknout. Vlastně jo, vysílací čas, protože pár hodin po půlnoci je opravdu hodně pozdě. (11.02.2006)

Po technické stránce snad ucházející, ale obsahem je to jednoduše "odpad". Název "Útvar pro zvláštní oběti" znamená to, že detektivové se zabývají těmi nejpošahanějšími zločiny, které si scénárista vymyslel. Český dabing je sice příšerný, ale obávám se, že ani originál není o moc lepší. "Musíme ho zničit! Je to sexuální prrredátor!" (02.07.2019)

Dobrý seriál s mírně kolísající úrovní jednotlivých dílů. Ještě dnes se občas podívám, ovšem jednu výhradu mám od počátku: ten tlak na emotivní pilu je tady až příliš vysoký. Speciálně v případě Marisky Hargitay to platí takřka beze zbytku. Nedokážu si představit, že by tak intenzivně na každém případu osobně zainteresovaná vyšetřovatelka dokázala něco opravdu vyšetřit, navíc mám pocit, že by se po prvních třech případech musela neodvratně zbláznit. (13.04.2010)

Prvních deset sérií jsem viděla už před delší dobou, nicméně nikdy jsem vlastně neměla v oblibě detektiva Stablera (u hlavní postavy je to trochu problém), takže ani nemám moc potřebu se k nim vracet. Od dalších sérií už jsem byla spokojenější. Jistě, postupem času se zápletky opakují, ale ono té inovace v ději moc přinést nelze, pokud se má stále jednat o případy "běžných" zločinů, které mají být stále víceméně uvěřitelné. Nicméně se jedná o kvalitně natočený seriál, s uvěřitelnými postavami, sympatickými detektivy (Fin a Munch mě fakt baví, v pozdějších sériích táhne duo Rollins/Carisi) a občas velmi dobrými státními návladními (z tohoto pohledu nejlépe hodnotím série 14-19, ADA Barba byl jednoznačně nejlepším návladním, nejen díky provedení Raúla Esparzy, a později od 21. série). Musím uznat, že v posledních sériích mi přijde, že seriál chytil druhý dech. Sice se spektrum případů trochu posunulo, daleko více se zabředává do politiky, ale baví mě, že seriál odráží současné dění. A pravdou je, že některé náměty jsou docela odvážné. (27.12.2020)

Na tenhle seriál se dá dívat celé věky a nikdy se neomrzí. Nikdy jsem nebyla seriálový fanoušek, zoufale jsem se nudila už po několika dílech. Až do chvíle, než jsem asi před patnácti lety objevila Útvar pro zvláštní oběti a hlavně Marisku Hargitay. Role Liv Bensonové mě absolutně vzala za srdce tím, jak je v ní vyvážená láska, ochranitelství, pokroucená minulost i smysl pro spravedlnost, to vše zabalené do drsné slupky. Počet dílů, který by u každého jiného seriálu byl nervydrásající asi stejně jako Ordinace v růžové zahradě, je u Útvaru pro zvláštní oběti vyrovnaný tím, jak je každý díl originální a jak v každé sérii jsou dva nebo tři "ještě originálnější" díly, které se člověku vryjí pod kůži (namátkou 911, V utajení, Zebra, díl s Lesákem a samozřejmě únosy Bensonové Williamem Louisem) a vyrovnaností policejní a soudní složky, která kriminálce dodává oproti jiným šmrnc. Zapomenout nesmím ani na vztahovou rovinu, která je decentní a nepřehnaná, ale zároveň geniálně propojuje celé universum a veškeré díly. Oceňuju taky to, že detektivní metody nejsou přitažené za vlasy - žádné hologramy, kouzelné roztoky, které seberou DNA třeba i ze vzduchu, a zvětšení a zaostření fotky z kamerového systému s původní velikostí 2x3 pixely na 8K, odkud se pachateli dají spočítat i chlupy na bradě. Tyhle polosci-fi kriminálky vážně nesnáším a jen podporují důvody, proč mám tolik ráda Zákon a pořádek. Jsem zvědavá, jestli mě za dalších patnáct let přestane bavit, ale obávám se, že spíš asi ne. (15.05.2021)