Miluji tě k sežrání

Smysl komentářů u podprůměrných filmů netkví jen v odsuzování, naopak je potřeba najít ty správné diváky pro něž je autoři tvořili. Nicméně existují kousky, u kterých nalezení takových diváků je v civilizované společnosti takřka nemožné, a tam se nepochybně řadí Miluji tě k sežrání, kde jste svědky nejvelkolepějšího souboje nudy s hnusem v kinematografii. Nutno podotknout, že velmi vyrovnaného s nejednoznačným vítězem. (10.09.2013)

Pokud většina zdejších "hodnotitelů" bude na filmy pohlížet jako na mrtvou šablonu o jediném schématu, je jasné, že věci jako Trouble Every Day nikdy nepochopí. Stěžovat si zde na nudu, nedostatek dialogu či zoufale pátrat po jakémkoli náznaku brutality, je naprosto zavádějící, asi jako vyčítat impresionistům nedostatek linie. Dokud se diváci nenaučí rozpoznávat filmy jinak, než podle dějové koncepce, nehneme se z místa. Ve filmu je velmi dobře vytvářena atmosféra a vnitřní zápas zúčastněných, zejména výtvarně skvěle podanou kamerou a hudbou od Tindersticks. Vše je zpracováno tak, aby divák téměř viděl očima lidí na plátně a radoval se s nimi z prožívaných drobností, které alespoň na moment odvracejí pozornost od strašné skutečnosti. Jestliže si zde někdo stěžuje na nudu, pak se nejspíš sám stal nudným patronem, jenž nedokáže pozorovat a vnímat ostatní. (05.03.2007)

Co to proboha bylo? To by neuspělo ani jako cvičení na FAMU. Celý film se neděje vůbec, ale opravdu vůbec nic a ke konci dvě údajně kontroverzní (a velmi krátké) "žrací" scény, na kterých měl zřejmě film stát, ale spíš padá. Těšil jsem se i na hudbu od Tindersticks (moje oblíbená skupina), ale i té je tam zoufale málo (11.02.2003)

Nevadí mi filmy, plné nechutných efektů, vadí mi filmy, kde se takové efekty vyskytují, a pak zjistím, že nejde o dílko pro diváka lačného pozorovat žraní holky za živa, ale o UMĚNÍ. A tu je problém. Umění sice může mít i takovotou podobu, ale mělo by tedy něco vypovídat. Zde výpověď chybí. Co s chybějící výpovědí? Zamaskuju jí. Vždyť třeba ty dlouhé záběry na Seinu (nebo co to je za řeku) to je přeci umění. U. Eco kdysi napsal esej o tom, jak poznat porno. Porno je film, kde se mezi jednotlivými akcemi dlouho vozí hrdinové auty odnikud nikam. Jak se pozná francouzský uměĺecký film? Mezi krátkými výbuchy provokativních záběrů se vůbec nic neděje. (13.12.2007)

Česká distrubuce sáhla nejen tady s tím stupidním názvem, ale zejména výběrem vkusu "našeho domácího" diváka zřejmě do kádě s pěkným lojem. Neodradilo mězdejší nesmyslné sestřelení do končin věčné tmy, ale naopak jsem si vychutnal tohle "upírské" post coitum více než tuny jiných spatlanin s grácií spokojeného gurmána. (11.01.2016)