Reklama

Reklama

F. L. Věk

(seriál)
Československo, (1970–1971), 11 h 35 min (Minutáž: 43–63 min)

Předloha:

Alois Jirásek (kniha)

Scénář:

Otto Zelenka

Hudba:

Jiří Srnka

Hrají:

Radoslav Brzobohatý, Jan Pivec, Antonie Hegerlíková, Jaroslav Marvan, Václav Voska, Eva Vosková, Jiřina Štěpničková, Dana Medřická, Jana Brejchová (více)
(další profese)

Epizody(13)

Televizní ztvárnění rozsáhlého románu Aloise Jiráska z období našeho národního obrození je dílem autora Otto Zelenky, režiséra Františka Filipa a dlouhé řady dalších významných umělců. Historie pokořeného a ujařmeného národa, který hledá a nalézá svou ztracenou tvář, získala po vstupu armád Varšavské smlouvy v nových politických souvislostech nový smysl. Divák v ní právem nacházel podobenství s tím, co právě prožíval. A tak se staly pro schvalovatele jakékoliv zmínky o národním sebevědomí a duchovní síle víry nepřípustné. Při premiéře v roce 1971 nesměl být poslední díl F. L. Věka uveden. Teprve po roce 1989 bylo poprvé možné uvést seriál v jeho původní podobě. (Česká televize)

(více)

Recenze (220)

Rodin 

všechny recenze uživatele

Tento seriál se mi obtížně hodnotí jako celek. Až do doby Věkova návratu domů a počátku jeho kupeckých časů je věc prakticky stoprocentní. Ovšem ta druhá půlka série je taková jakási lojovitá a utahaná a nezajímavá. Tohle vesnické vlastenčení už prostě nebylo podle mého gusta a při reprízách po devadesátém roce jsem už poslední díly ani nesledoval. Celkově si však seriál víc, než 75%, rozhodně zaslouží. ()

Skuby47 

všechny recenze uživatele

Viděno z dnešního pohledu vůbec nechápu, jak se české televizi podařilo natočit něco takového a to ještě ve velmi pohnuté době, kdy vlastenectví nebylo bráno jako přednost. Při televizní premiéře jsem nevěřícně zírala na tento koncert naší herecké špičky, který doplňovala skvostná výprava a skvělá hudba. I teď po 40 letech od natočení tohoto seriálu na mne stejně jako kdysi z jeho klidu a harmonie dýchlo kouzlo starých časů. Tak si tu sedím a nechávám kolem sebe zvolna plynout příběh, v němž skupinka českých vlastenců kdysi dávno bojovala za národní cíle. Můj upřímný obdiv patří Františku Filipovi, který tak bravurním způsobem dokázal dostat na filmový pás obsáhlý román Aloise Jiráska. Myslím, že v naší seriálové produkci nemá konkurenci i když musím dodat, že pan Kramerius, pan Thám i pan Věk by se divili, jak dneska dáváme tomu „češtinovi“ zabrat. ()

Reklama

Helmutek 

všechny recenze uživatele

Kdyby to šlo, dám 3 a půl. Zaokrouhluju nakonec nahoru, výhrad mám ale celkem dost a stejně tak rozhodně nesouhlasim s tim, že to je nejlepší českej seriál evr. Oceňuju ale nádhernou češtinu a skvělýho Brzobohatýho (i Lukavskýho), což mi společně s vlasteneckym a národnostně buditelskym apelem přijde jako nejsilnější stránka a největší hodnota seriálu. Občas to na mě bylo moc stylizovaný a repliky mě dost často bušily do uší, ale scénář obecně byl napsanej dobře (je to samozřejmě zčásti díky Jiráskovi, ale stejně) - např. linie rodiny Butteauových a Tháma je fakt silná. Ale stejně jako např. v Humbertu, tak i tady byly ženský role dobrý zase jen z poloviny (např. přehrávající a afektovaná Márinka, sice krásná, ale s hraním trochu prkenná Paula /Brejchová/, přehnaná a pipinkovská Betyna /Vránová/...), oproti tomu ale stojí skvělá Medřická, Hegerlíková a Bohdalová... A ta ústřední českobratrská písnička, to je prostě čirá nádhera. WTF moments: Zase mě srali ty dětský herci (bohužel v zásadě všichni, ale jasně s mladym Františkem v čele). Dechový nástroje používaný v seriálu jsou očividně po Böhmově reformě (např. představení Figarky), přitom byl rok 1787, tedy doba, kdy Böhm ještě ani nebyl na světě... Možná maličkost, ale režisér Filipova formátu by to vědět měl; řek by mu to každej muzikant, se kterym by to řešil. Scény s hraním na hudební nástroje obecně nepůsoběj vůbec věrohodně; chápu, že herci nemůžou bej muzikanti, ale tady je to vidět fakt hodně, zvlášť, když hraní na nějaký nástroje je dost zásadní složkou seriálu. ()

GMVajgl 

všechny recenze uživatele

Portrét českého národa 2 poloviny 18.století a jeho vlastenectví. Byl natočený v době normalizace, takže se musí brát s rezervou - politicky je spíše tolerantní. Jinak ale pěkně a docela uvěřitelně vykresluje dobové poměry - vztahy v rodině, vztahy k bohu a k církvi, mezi městem a venkovem, mezi čechy a němci. Proto i často zazní němčina, která ale i dnes zní v kancelářích těch nejvyšších činitelů velkých firem působících na území Česka. Ale z 90% zní ta nejkrásnější čeština. Arci, jemnostpáni a jemnostpaní, ten seriál není bez chyby, je pomalejší, rozvážnější a protagonista je vzor ctnosti, takový Mirek Dušín. Ale lepší než cokoli na netflixu / hbo go / amazon prime. ()

cheyene 

všechny recenze uživatele

"Ještě nikdy se mi nezdála Praha tak krásná jako dnes." F. L. Věk je vynikající seriál natočený na základě známé Jiráskovy knihy, objevuje se v něm celá plejáda českých hereckých hvězd a díky černobílé kameře, jejím záběrům, nádherné hudbě (překrásná úvodní znělka, českobratrská píseň z Kancionálu sestaveného Janem Amosem Komenským, Modlitba za pokoru – Soudce všeho světa, Bože), jazyku a excelujícím hercům, se vytváří jedinečná atmosféra, která působivě a uvěřitelně vykresluje atmosféru tehdejší doby a to v mnoha ohledech - světové dějiny, domácí dějiny, politika, obrozenecká činnost, reformy, jezuité, atd. František se v Praze setkává s řadou známých osobností národních dějin a je jimi ovlivněn na celý život. Vidíme tu jeho dětství, dospívání, studentský život, lásky i zklamání, vlasteneckou činnost či úmrtí v rodině a okolí. Myslím, že každý, kdo v sobě má ještě zbytky nějakého národního cítění, tak musí při sledování tohoto seriálu mít nejednou silné vlastenecké pocity, protože při pohledu na to, jak byla celá řada tehdejších osobností zapálená do obrody našeho národa, kolik vytrpěli a obětovali pro krásu našeho jazyka a jeho postavení, stejně jako uznání práv naší země, chce se každému pravému Čechovi plakat nad tím, kam jsme to dnes dopracovali (ale nejen my). F. L. Věk je unikátní počin s nezapomenutelným Radoslavem Brzobohatým, Jaroslavem Marvanem, Radovanem Lukavským a dalšími. ()

Galerie (53)

Zajímavosti (24)

  • Sám Radoslav Brzobohatý prohlásil, že svojí roli v seriálu nesnášel, protože v ní musel neustále hrát hodného a slušného člověka, což bylo pro Brzobohatého dosti náročné. (MikeCool)
  • Úvodní znělkou je duchovní českobratrská píseň z Kancionálu sestaveného Janem Amosem Komenským, který vyšel roku 1659 v exilu v Amsterdamu. Jedná se o „Modlitbu za pokoru – Soudce všeho světa, Bože“. Tato píseň vychází z hymny „Adoro te devote“ (česky „Klaním se ti vroucně“), který složil ve 13. století Tomáš Akvinský a v katolickém kancionálu má číslo 712. (cheyene)
  • Ve druhém dílu si Věkovi dopřávají dozlatova upečenou, křupavoučkou husu (třebaže nebyla neděle, ale obyčejný čtvrtek) - jenže chyba lávky, je to kuře (husu totiž omylem snědli technici). (Rodriguez)

Související novinky

Zemřel režisér František Filip

Zemřel režisér František Filip

09.01.2021

Ve věku 90 let zemřel český režisér a scenárista František Filip. Zprávu o úmrtí plodného tvůrce televizní produkce přinesla Česká televize. Absolvent pražské FAMU má k dnešnímu dni na svém kontě na… (více)

Radoslav Brzobohatý: 1932 - 2012

Radoslav Brzobohatý: 1932 - 2012

13.09.2012

Pouhý den před svými osmdesátinami zemřel ve středu 12. 9. jeden z nejvýraznějších českých herců druhé poloviny 20. století. Byl představitelem hlavně mužných rolí, drsnějších i těch, díky kterým byl… (více)

Reklama

Reklama