Režie:
Ingmar BergmanScénář:
Ulla IsakssonKamera:
Sven NykvistHudba:
Erik NordgrenHrají:
Max von Sydow, Birgitta Valberg, Gunnel Lindblom, Birgitta Pettersson, Axel Düberg, Tor Isedal, Allan Edwall, Ove Porath, Axel Slangus, Gudrun Brost (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Centrální scénou filmu je krutý výjev znásilnění a zabití zemanské dcerky Karin zdivočelými pastevci v horách. Její hluboce věřící otec se ocitá tváří v tvář biblickým dogmatům, jež káží nezabíjet. Nezměrná bolest ze ztráty dcery a neuhasitelná touha po pomstě vedou otce k činu. Film je inspirovaný starou severskou legendou. V režijně i kameramansky mistrovském díle prudce kontrastuje s brutálním činem pastorálně vyladěná nálada lesa na jaře. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (138)
Už z plagátu sa dá vnímať taká tá mrazivá atmosféra, cez ktorú som si tajne želal, aby mi ju autor sprostredkoval. No a po zhliadnutí som mal presne ten pocit diváckeho nadšenia, v aký som podvedome dúfal. Podobný prípad - Hodina vlka. Ale nečakajte štandardného Bergmana, myslím vo filmovej reči neštandardného. Skôr remeselne dokonale zinscenovaná dávna legenda zo švédskych krajov. Autorstvom podobne svojská ako Miyazakiho Mononoke, i keď dejovo samozrejme odlišná. ()
Moje ďalšie stretnutie s Ingamrom Bergmanom. Čo k nemu napísať? Osobne obľubujem viacej príbehy zasadené do minulosti. Do dôb rytierov a mágie, ktorá sa nesie temnými lesmi. Preto mi v mnohom tento film ulahodil. Inteligentne napísaný a zahraný film, vytvárajúci rôzne otázky týkajúce sa viery a zmyslu života - čo sa stalo u Bergmana aspoň čo sa týka kritiky kresťanstva akýmsi poznávacím znakom. Film je krásne vygradovaný, dramaticky zaujímavý a s veľmi pekným prostredím. Celému hereckému asnáblu znova vládne uhrančivý Max von Sydow - ako dvorný Bergmanov herec. Prameň panny si berie to najlepšie z Bergmanovho rukopisu a na pomerne krátkom priestore rozpráva komplexne o otázkach života, viery a smrti. Pre mňa zaujímavý film u ktorého sa hlavne koniec stal akousi poetickou bodkou celého príbehu a vytvoril tak potrebný pocit katarzie. ()
Nebylo to špatné, ale něco tomu chybělo. A řekl bych, že to byla nějaká hlubší myšlenka. Čekal jsem aspoň vnitřní boj otce mezi křesťanskou morálkou a touhou po pomstě, ale nic takového tam není. Svých křesťanských zásad se vzdal až příliš rychle (asi takhle - to jsou ti, co nám zabili naši dceru, podej mi meč - ačkoli i to by bylo možné považovat za myšlenku, pokud by ale ve filmu naprosto nezapadla). Obrazově je film zajímavý, režisérsky je taky zvládnutý dobře, ale čekal jsem víc. ()
Jednoduchý, přímočarý příběh, ze kterého by každý jiný režisér uhnětl průměrný film. Ale mistr Bergman z něj vytvořil něco neopakovatelného. Každý pohled, každé gesto, každé slovo, kterých je pomálu - jen tolik, kolik jich tam patří, každý záběr na krajinu, všechno má význam a hraje přesně to, co má. Po pětapadesáti letech, černobílé - a jako by to natočil včera. ()
Bergman spolu s von Sydowom odviedli nadmieru kvalinú prácu. Tá psychologická rozpoľtenosť, ktorá zmáha otca zavraždenej dcéry, je bičujúca (obrazne i doslova). Prostredie je viac než vieryhodné, atmosféra filmu parádna, a vôbec k nej netreba ani veľa dialógov. Možno absencia silnejšieho hudobného doprovodu a väčší dôraz na detaily je to málo, čo mu chýba ku dokonalosti. ()
Galerie (59)
Photo © Svensk Filmindustri (SF)
Zajímavosti (7)
- Námětem k filmu je švédská legenda, která vznikla pravděpodobně ve 13. století. (raffspIn)
- Cenzoři u tohoto snímku spatřovali zásadní problém v 90vteřinové scéně znásilnění. Bylo nařízeno vystřihnout scénu pro komerční promítání v New Yorku, totéž ale v roce 1962 ve Fort Worthu v Texasu. (Zetwenka)
- Cenzurní úřad v Detroitu ponechával „volné ruce“ třem nezávislým kinům ve městě, pokud si hlídali vstup až od 18 let. Tento film však tvořil zvláštní případ – cenzoři odstranili scény znásilnění, přestože se jednalo o film primárně pro dospělé a promítaný v nezávislých kinech. (Zetwenka)
Reklama