Bony a klid

Film si určitě nehraje na žádné umělecké ambice, ale doba, kterou příběh ukazuje, byla 100% reálná, hudba která provází film od skupiny Frankie Goes To Hollywood je vybraná super. Vše nějak patřilo k sobě. Doba byla pod vlivem diktatury socialismu. Tuzexy, tam se dalo nakupovat jen za bony poměrně kvalitní zboží dovezené ze západu. Bony byla vlastně měna, kterou dostávali lidé kteří, pracovali v zahraničí, protože valutové konto nebylo možné v bance mít, tudíž to stát měnil na bony, ale tato měna platila pouze na území naší tehdejší Československé republiky. Vekslák, to byl ten, který měnil západní měnu za bony kupující od zahraničních turistů a obratem nabízel před obchody tuzexu, cca za 5,50 až 6,50 Kčs, kdo měl dobré známosti, mohl to mít za 5,- Kčs i méně. Že to byl slušný zisk z celé transakce, to je víc než jistý. V období vánoc veksláci bony prodávali vždy za větší cenu, hold to byla pro ně nejlepší doba. Běžný občan bohužel neměl možnost bony normálně koupit, proto tento černý obchod čile fungoval hezkou řádku let. Samozřejmě film patří neodmyslitelně k obrazu této podivné doby. Představitelé v hlavních rolí jsou vybráni dobře. (16.08.2007)

Atmosféra filmu verne vystihuje 80.roky plné zazobaných cigánskych podvodníkov, kšefty s valutovými cudzincami, disko trávenie voľného času, videorekordérovú kultúru a radosť z nového panelákového bytu získaného kadejakým pokútnym podplatením vhodného úradníka. Vexláci pred každým Tuzexom a hlavne spriaznenosť súdov a zločincov (to sa nezmenilo). Skvelé je tiež zvládnutie zobrazenia zúfalej osamelosti vo veľkomeste. Je pravdou, že niektoré fórky, prezentované zmrdliackou postavou Romana Skamene už dobovo zastarali, no pamätám si, ako väčšina z nich v čase vzniku filmu doslova zľudovela. Poznámka: Zaujímavé je ako sa koncom 80. rokov v menších mestách transformovali vexláci. Namiesto dobre nahodených a voňavkou Fahrenheit vykúpaných mládencov so zrkadlovkami na frajersky dôležitých xichtoch (ako som si ich pamätal napr. z Bratislavy) ich pred piešťanskými Tuzexami nahradili babičky pôsobiace akoby práve odišli zo skúšky folklórneho speváckeho súboru. Šatky na hlavách, krojované sukne a stíšená otázka: "Nechcete bony?" pôsobili absurdne a parodicky. Neskôr som sa dozvedel, že väčšina z nich mala príbuzných v zahraničí. Tí im posielali často domov peniaze oficiálnou cestou, no babičky dostali nie cudziu menu, ale na základe povinnej výmeny valút bony, ktoré platili len na území ČSSR a mohlo sa nimi platiť v špecializovaných predajniach západného tovaru (boli potravinové Tuzexy, odevné a zmiešané, predávali sa v nich aj automobily). Keďže na bežný chod domácnosti dôchodkyne bony veľmi nepotrebovali (tuzexový tovar bol považovaný za luxusný a drahý) skôr československé koruny, tak nasadili kroje a statočne sa činili. Poznámka č.2: Na podobnú tému a v podobnom čase ako Bony a klid vznikla pesnička "Strýko Johnny" skupiny Slniečko, humorne reflektujúca kultúru bonov. (12.05.2013)

Bezesporu se jedná o téma velmi vyčpělé, ale je důležité brát v potaz v jaké době byl film natočen a tehdy to bylo zlomové dílo natočené velmi sugestivní a odvážnou formou s bezkonkurenčními hereckými výkony. Režisér Vít Olmer byl tehdy ve velké formě a snad jen tu Veroniku Jeníkovou si mohl odpustit. Jinak nemám výhrady. 90% (03.04.2009)

Autentická vzpomínka na specifické údobí našich dějin. Zvláštní, zajímavé, bizarní údobí. Významné svědectví a přiblížení časů veksláků, bonů a tuzexových džín pro mladší generace. A přestože má film nemálo vad na kráse, hodně si ho cením. To nekonečné „Relax, don’t do it when you want to go to it...“ mi zní v hlavě pokaždé, když někde zaslechnu zmínku o Skamenem, Potměšilovi a tomhle filmu. Nebo také o Jonákovi. (20.05.2014)

"Bony, bony, chcete bony?..." Tú dobu som zažil a ako píše Big Bear mnohí z tej bandy sa pekne nabalili. Lenže po pár rokoch sa z nich stali chudáci, pretože všetky prachy vrazili do vecí, ktoré majú krátku životnosť a v podstate nemali hodnotu. Video a farebná telka vtedy stály úplne neuveriteľné prachy, vzhľadom na vtedajší priemerný mesačný plat.(okolo 1500-2000Kčs). Kvalitný tv alebo video okolo 20-30 000 Kčs , fakt šialené... V. Olmer dokázal zaznamenať dobu tak, že to vyzerá ako priamy prenos. Je jedno či sme v Prahe alebo Košiciach, tu to bolo presne také isté. O. Soukup dodal skvelý hudobný mix, skladby tu dobre zapadli a najcennejšou zložkou je atmosféra. Tú už umelo ťažko navodiť. Do Tuzexu som chodil obdivovať mašiny, o ktorých sme vtedy iba snívali... Pamätám ako dnes, keď sme kupovali bony a starý čiernobiely tv sme vymenili za novinku od Tesly s diaľkovým ovládačom! Vtedy presne 16 000 Kčs. O pár rokov neskôr videoprehrávač Toshiba... No a potom dlho nič, iba som chodil, obdivoval a počúval : "Bony, nechcete bony?...A co vlastne chcete?..." 80%. (31.12.2014)