What's Up Doc?
Režie:
Vít OlmerKamera:
Ota KopřivaHudba:
Jiří StivínHrají:
Zdeněk Svěrák, Ivona Krajčovičová, Iva Hüttnerová, Ondřej Pavelka, Eva Asterová, Anna Ferencová, Ferdinand Krůta, Bronislav Poloczek, Eva Holubová (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Nehrdinský hrdina příběhu, čtyřicetiletý Bohouš Burda, je věčný idealista, který je nespokojen s tím, jak žije. Manželství nestojí za nic, jeho žena žije zcela v zajetí počítačů a nemá pochopení ani pro jeho recesní vtípky. Život ve velkoměstě ho otravuje doslova i v přeneseném smyslu, touží po rodné hájence v čisté přírodě. Radost ze života chce hledat jinde než v technickém pokroku a vyjádření tohoto názoru mu vynese dokonce i několik dobře mířených ran pěstí. A tak přichází vzpoura - proti všemu a proti všem. Do cesty se mu navíc připlete i mladá půvabná dívka Terezka, která má podobné názory jako on. A tak Burda končí v horách s pojízdnou zubní ordinací a s dívkou, která chce žít jen s ním. Zdá se, že idylka může začít. Jenže... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (175)
Jestli chtěl režisér vědět, co bylo doktorovi, rozhodně se neměl ptát jeho, neboť co může nějakej zubař vědět o psychickejch věcech? O těch neví nic ani psycholog či psychiatr. Jsou jediné dvě entity na světě, které vědí všechno: Tím prvním je siderické informační kyvadélko, tím druhým pak já, brouk pytlík. Vzhledem k tomu, že naučit se pracovat s kyvadélkem trvá tak hodinu, a já jsem altruista, vezmu to na sebe a prozradím, co tomu doktorovi bylo. Takže Burda trpěl nedomýšlivostí (dokázal vidět pouze výsek reality, celek mu unikal), nevědomostí (auto sice "spálí" kyslík, ale tak, že z něj vyrobí kysličník uhličitej, kterej zase papaj rostliny a vyráběj z něj kyslík zpět), pubertou (vtip je vtip, ale o jistých věcech se nežertuje), sobeckostí a machismem (kvůli svýmu potěšení nechá ženskou klidně drhnout prádlo na valše), a přitroublým zpátečnictvím. ()
Střípky Svěrákovského humoru v šedivé režii Olmera, ale především v příběhu bez zajímavého vyznění. Chlapi se nejspíš sešli v hospodě, kde po pár pivech přišla řeč na to, že civilizace se žene do záhuby. Tak vznikl nápad stvořit zubaře, kterému pokrok zas tak moc neimponuje a chce se spíš v čase vrátit zpět. Je otázka, jestli je ten závěr výsledek komančské cenzury, nebo to bylo takto cynicky uzavřené schválně, ale ve finále to působí spíš jako výsměch podobným lidem. Svým způsobem prožívá totéž co postava doktora skoro každý starší člověk i dnes. Není totiž snadné držet krok s překotným vývojem snad ve všech oborech, tlakem na výkon a čelit úpadku sociálních vazeb bez nostalgie nad starými časy. V tomto provedení je to ale málo satirické...což by však režim stejně nepřipustil. A to přestože evidentní mravní úpadek (mimomanželský vztah, partnerské nevěry...) autorům prošlo jakožto běžná věc. V této polovičaté a nedomrlé podobě mě takový film moc neoslovuje. ()
Vít Olmer patřil k vlně režisérů, která stárnoucí muže ve svých filmech viděla jako jedince chytající druhou mízu. Nabízela se možnost konfrontovat takového muže s autentickým prostředím a situacemi a vybrat hlavně někoho, kdo ústřední postavu stomatologa nebude až tak hrát, ale autenticky se s ní sžije. A to se právě překvapivě povedlo nalézt u scenáristy snímku Zdenka Svěráka, který svoji postavu obdařil kouzlem osobnosti. I když přece jen vypadal ještě nejméně o deset let starší, než měl být věk lékaře, kterého hrál, tak náročný úkol rozložení nejednoznačného charakteru postavy díky jeho osobitému hereckému projevu, ustál. Není nic neobvyklého na milostném vztahu generačně rozdílného páru. Chtělo to však, tak nějak ten trochu obyčejně vyznívající film, něčím ozvláštnit. Olmer v jeho nejlepším filmu "Bony a klid" právě takového ozvláštnění docílil obsazením brilantního Romana Skamene. Tady se scény střídaly někdy až téměř hekticky a trochu neukotveně až roztříštěně, což mělo za následek, že film jako celek nevyzněl do něčeho silného a celistvého. Občas v některých scénách byla cítit naléhavost, která se podle všeho do scénáře až tak pevně nevešla. Olmer byl svého času vynikající režisér, kterému hořké komedie šly pěkně od ruky. Výsledkem je film příznačný pro jeho dobu vzniku, s výborným hereckým obsazením a s nepříliš tvárným scénářem, ze kterého režisér vytěžil tak akorát, ale ne maximum. Ne však vlastní vinou. Scénář více neumožnil. Navíc tento film bývá často zaměněn za obdobně laděný snímek "Jako jed", jehož režii měl Olmer rovněž na starost. Mé hodnocení: 60% ()
Když Ladislav Smoljak neobsadil Zdeňka Svěráka do role Trachty v Rozpuštěný Vypuštěný a Svěrák nakonec dostal pouze menší roli básníka, naštvalo ho to natolik, že aby dokázal, že je dobrý herec spojil se s Vítem Olmerem a natočili dvojici filmu Co je vám doktore a Jako je. Z toho (jako obrovský fanda všeho okolo pana Svěráka) jsem Jako jed kysi zkoušel a dopadlo to menším negativním šokem a Doktora jsem ani nedokoukal. No, říkal jsem si, že asi přišel čas na to, dát filmu ještě šanci. A povedlo se. I když nejde ani zdaleka o typickou Svěrákovinu, je to trochu ,,jiné..´´. Ale dobré. Jen bych snad moc nepřeháněl, když bych podotkl, že jsem dlouho neviděl film, který by na mě působil tak depresivně a možná ve mě bude ten haluz ještě chvíli doznívat. Jako mladšího ročníka, který dobu socialismu vůbec nezažil mě to do ni tedy poctivě upoutalo (podobně jako například Šteinrovo Vrať se do hrobu) šedivou atmosférou, která tady je ale dost pochmurná. Navíc v sobě nese ještě jiný nadčasový rozměr v podobě soupeření technologického a přírodního světa. Nejenom, že se tady už hodně mluví o počítačích (v československém filmu z 80.let hůstý), ale dokonce v jedné scéně (na nějaké přednášce v hospodě) padají návrhy, že by se měl les upravovat v ateliéru podle desingu. Zatímco Svěrákova postava namítá, že se nedá bojovat s přírodou. V tu chvíli ještě ochmelkovi vedle, co se chlubí autem, vyčte že za dvě hodiny jízdy spotřebuje to jeho auto tolik kyslíku jako jeden dospělý člověk za celý život. Dneska je brojení proti podobným ekologickým tématům v podstatě moderní trend, který šíří kdekdo na sociálních sítích. Ale zrovna rozporuplný Olmer s komediálně zaměřeným Svěrákem mě překvapili, že je dokázali v době, kdy se to ještě nenosilo takhle vytáhnout na povrch, v některých dialogách přesně pojmenovat. Ekologie je zde na víc zamíchaná s přesahem mezi další témata jako šedivost socialismu, krizi středního věku, různé mezilidské problémy a nedorozumění v čele manželského vztahu snílkovitého doktora a jeho pragmatické chladné vědecké ženy, který prostě nemohl fungovat. Olmer měl ale tehdy i zajímavé režijní nápady - třeba když se Svěrák prochází se svou blízkou po přírodě a do toho právě jako kontrast hraje ta přetechnizovaná hudba někde od městkých automatů. Ten kontrast je tam celkem propracován v různých směřech. Zajímavá mi tentokrát přišla i jakoby subjektivní kamera - někdy hodně ostrá a detailní, někdy zase zabírající z odstupu a ,,jakoby ze stropu.´´ Až se mi z ni občas pořádně točila hlava. A i když by se to nemuselo zdát, tak se to dá to samé tak trochu říct o celém filmu. Je mi líto, ale nedokázal bych ho nazvat komedíí. Naopak mi po většinu přišel jako chladné drama, ze kterého mi zůstala podivná smutná pachuť marastu bohužel nakonec i bez pořádného šťastného ho konce a východiska, kdy závěr mě bohužel docela slušně vyděsil (ale nechci prozrazovat.) Z případného humoru snad zbylo jen pár nenápadných hlášek na odlehčení. A Zdeněk Svěrák, který sice hraje takřka charakerně, ale pořád stejně přirozeně a neherecky. Mému osobnímu vkusu a nátuře mnohem více vyhovuje jeho tradiční tvorba, ale tohle hostování nedopadlo vůbec špatně a určitě jde o zajímavý snímek, byť asi nemusí vždy sednout, ale Olmer se předvedl jako tehdy zajímavý autor. Už jenom ten začátek s technizovanou hudbou, záběry na socialistické paneláky, dým z továren a počítače na mě působí tak depresivně a odcizeně, brrr. () (méně) (více)
Je zajímavé, že své dva nejlepší (a možná jediné dobré) filmy natočil Olmer ve spolupráci se Svěrákem a krátce po sobě. Nějaká mimořádná konstelace asi. A Svěrák se údajně při natáčení do Krajčovičové vážně zabouchl, náhoda? - - - Iva Hütlerová v roli jeho ženy-archetypální vědkyně nosí velké brýle, slabé na dálku. ()
Galerie (6)
Zajímavosti (15)
- Točilo se v Ostravě a Lužických horách. (M.B)
- Ve filmu pozve Bohouš (Zdeněk Svěrák) Terezu (Ivona Krajčovičová) na onen svět. Onen Svět je malá vesnice, část městyse Čachrov v okrese Klatovy. (Duoscop)
- Karel (Ondřej Pavelka) poslouchá hudbu z maďarského kazetového magnetofonu BRG MK27 vyráběného od roku 1980. (sator)
Reklama