Volání divočiny

Poprvé jsem viděl Volání divočiny jako puberťák zblázněný do přírody. Tehdy mě příběh o lvici Else skoro rozplakal. Teď po 20-ti letech jsem otrlejší, ale i tak jsem se neubránil návalu emocí. Někdy mám pocit, že i lidstvo je otrlejší. Raději se díváme na stupidní střílečky a filmy jako je Volání divočiny jsou na pokraji zájmu. Přitom jde o řemeslně velmi dobře zvládnutý film, ze kterého sálá obrovská láska ke lvům a respekt k přírodě. (16.12.2011)

Ačkoliv by šel komentář k tomuto skvostu vystihnout jedním, dvěma superlativními slovy, nemohu nevzpomenout na dětské dojetí, když jsem Volání divočiny jako malý kluk viděl poprvé. Polykal jsem slzy tenkrát, pak ještě mnohokrát a dojetí se neubráním ani dnes.. Film je po všech stránkách dokonalý, nemá jediné slabé místo - od překrásných záběrů africké krajiny, přes neskutečně silný příběh, úžasnou kameru střih, režii i herecké výkony představitelů manželů Adamsonových. (asi každý neví, že Joy A. pocházela z Opavy) Hudba Johna Barryho - strhující Born Free dává filmu další rozměr a definitivně ho posílá mezi klenoty světové kinematografie. . I já jsem polidštil jednu Elsu, která mi právě leží u nohou. Jmenuje se Fatima a má svoji postel. :-) Téma návratu do přírody je hluboké a choulostivé.. O to křečovitěji a trapněji působí snaha lidstva o návrat a přiblížení k přírodě. Nakupují houfně outdoorové oblečení, pokud možno od Bushmana, směšné klobouky od Vietnamců, půjčují si kánoe, nasedají do naleštěných bouráků a jsou "šťastni a spokojeni" Absence sprchy a postele je však záhy zažene zpět do svých přepychově a sterilně vybavených bytů. Já jsem naopak šťastný, že jsem se přírodě nikdy nevzdálil, umím v ní žít a i když v ní nejsem denně, nikdy jsem z ní vlastně neodešel.. (05.07.2011)

Nadhodnotený film, aj keď vizuálom určite pekný, ľubezný. Levy sú k zožratiu, ešte viac ich majiteľka. Divočina je taká, aká má byť, dýcha z toho africká romantika a záver je pekne dojímavý. Oceňujem tiež naozaj skvelú prácu so zvieratami, určite nie bežná záležitosť. Škoda len, že dramatických prvkov je ako šafránu...tu je niekto chorý, tam sme rozliali mliečko, tu si ideme zaplávať a tam zasa komicky obťažuje levíča nášho šéfa. Domorodí černosi sú zasa samé...áno, pane...áno, pani. Príbeh je tvorený samostatnými mikropríbehmi a celok tvorí až k záveru. Aj kvôli tomu o chlp, ale predsa nemôžem ísť v hodnotení vyššie. Nezvyknem komentovať dabingy, ale tu si nemôžem odpustiť...český dabing používa v britskom filme mená ako Jiŕí, Jan alebo Cvalík...prišlo mi to trápne a do konca filmu som si na mená nedokázal zvyknúť. Ešteže Elsu nepremenovali na Eliška. (26.04.2020)

Tento film dokáže chytit za srdce- i dvojnásobně, když si člověk uvědomí, že je to skutečný příběh Joy, která mimochodem žila nějaké to léto v české Opavě. Melodická hudba podtrhuje africkou atmosféru a kamera vystihuje emotivní okamžiky tak, že nejedno oko nezůstane suché. Pro mě velký zážitek, doporučuji ***** (12.11.2013)

tento film jsem viděl kdysi v dětství a když byly ty Vánoce, tak jsem si ho chtěl připomenout. I po těch letech se mi stále líbil a má své kouzlo a tak tento nenáročný rodinný snímek asi nikdy nezestárne. Pro milovníky přírody je to to pravé odpočinkové. které dává naději těm, co se snaží o něco dobrého. Je poctivě natočený a navíc si vážím práce se zvířaty a tady to muselo být hodně náročné, proto dávám své 4*. [ PŘÍBĚH: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 1 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (25.12.2013)