Báječná léta

Výborný seriál, reflektující nejen trable dospívajícího kluka, ale i atmosféru raných šedesátých let v USA - příchod barevné televize, přistání na Měsíci, počátky hippies a protesty proti válce ve Vietnamu. A tohle všechno v laskavém a vtipném podání rodinného seriálu s nabručeným otcem a starostlivou maminkou. Jako by mi to připomínalo vlastní rodiče :-). (11.07.2005)

Parádně natočený seriál, se kterým jsem tak trochu vyrostl, protože ho tady u nás vysílala ČT v polovině 90. let. Hlavní postava, kluk, má snad ty nejnormálnější problémy a proto se s ním stotožní asi úplně každý, protože alespoň jednou něco takového každý zažil. Lásky, prohry, zklamání, výhry, starosti, prostě život náctiletého.. (05.10.2012)

Jeden z mých dětských nejoblíbenějších amerických seriálů a zároveň také jeden z prvních který se mě nesmazatelně vryli do mé paměti, vždycky jsem chtěl vypadat jako Kevin, fandil jsem mu, chtěl jsem být také tak inteligentí a pyšný na své rodiče a vždycky jsem si přál mít i takovou okouzlující holku, moji tajnou platonickou lásku Winnie (my generation). Miloval jsem ji tenkrát (ještě dřív než Jennie Garth nebo Annu Chlumsky) miluji ji dodnes ovšem s tím rozdílem, že tenkrát jsem ještě nevěděl co je to pořádně láska, dnes to možná vím ale ona by mě zas nechtěla:-) Samozřejmě báječná hudba z šedesátek, výchova po americku, svoboda, nostalgie ze vším všudy, prostě krása a hlavně mé bezstrarostné dospívání společně s tímto dlouhým seriálem. Nevím jestli by neuškodilo zopakování ale zároveň nevím jestli by to v dnešní době mělo ještě to prvotní kouzlo a jestli by to mladého diváka tak jako mě tenkrát oslovilo... (14.05.2006)

Vynikající seriál o dospívání, podaný vtipnou formou, s kterou se každý člověk, který prochází nebo prošel něčím podobným, dokáže ztotožnit. Protože tyhle problémy jsou stejné všude, bez ohledu na zemi či kontinent. Osvěžující na tom je hlavně to, že se to neodehrává na pozadí večírků, palem Los Angeles či mrakodrapů New Yorku, nejsou tam mladí a krásní lidé, ale normální zamindrákovaní teenageři. A celé to má hlavně nadhled, což už se dneska moc nenosí. Seriál mého dětství a mládí, s vynikajícím dabingem, ale i sympatickými, chybujícími hrdiny. Poslední díl mě rozbrečel i na potřetí. (26.12.2009)

K Wonder Years jsem se dostal díky komentářům u seriálu Freaks and Geeks, se kterým mají WY společnou hezkou hlavní ženskou (dívčí) postavu a naprosto vynikajicí hudbu (Cockerovu With a Little Help... už budu mít navždy spojenu s tímhle úžasným seriálem). Obě díla ukazují, že jde (šlo) natočit i teenage seriály, na které se dá koukat; tady je to navíc umocněno tím, že se děj odehrává koncem 60./začátkem 70. let minulého století, což je moje oblíbená éra a u téměř všeho z hudby a filmu té doby zažívám neuvěřitelnou nostalgii, přesto, že jsem 60. léta minul o čtvrt století. Seriál si drží vysokou úroveň od začátku do konce, přesto, že poslední dvě série už jsou o něco málo slabší (Kevin už není ten roztomilý klučina z junior high - dospívá, řídí auto, zevluje, je často naštvaný...), jediné dvě věci, které bych vytknul je možná až moc časté moralizování (a komentáře "dospělého" Kevina ve stylu "A v tu chvíli jsem věděl, že se můj vztah s XY jednou provždy změnil") a konec poslední epizody, zejména to, jak dopadl vztah Kevina s Vinnie... V nějaké alternativní realitě bych chtěl žít v 60. letech někde v USA na předměstí a prožít si svoje Wonder Years... (27.01.2011)