Báječná léta

Srdeční záležitost, jako malý jsem tento seriál sledoval pravidelně, byl to můj "denní emoční chléb". Lásky a strasti Kevina Arnolda a Winnie Cooperové pro mne tehdy byly - v nadsázce myšleno - velkými milníky. Po značném odstupu jsem si seriál dal znovu a mohu říci, že mě vůbec nezklamal. Ano, některé herecké výkony jsou slabé (nebo mají kolísavý průběh), i přesto mohu seriál jen doporučit, jedná se totiž převážně o vtipnou a místy hořkou ukázku života šedesátých a sedmdesátých let v USA, která nám sic nejsou nejbližší, ale určitě si v něm můžeme najít své paralely. (28.10.2010)

Tenhle seriál jsem zbožňoval. Na rozdíl od mnoha jiných seriálů nepopisuje jen dění běžných životních událostí, ale hlavně vnitřního Kevinova světa, což dělá s takovou autentickou citlivostí, že se se slzami v očích nelze ubránit vzpomínkám z vlastního života, mládí a dětství. Nádherná ukázka toho, jak to, co je vidět, je sotva procento toho, co někteří prožívají společně s tím, co vidět není. (25.05.2008)

K Wonder Years jsem se dostal díky komentářům u seriálu Freaks and Geeks, se kterým mají WY společnou hezkou hlavní ženskou (dívčí) postavu a naprosto vynikajicí hudbu (Cockerovu With a Little Help... už budu mít navždy spojenu s tímhle úžasným seriálem). Obě díla ukazují, že jde (šlo) natočit i teenage seriály, na které se dá koukat; tady je to navíc umocněno tím, že se děj odehrává koncem 60./začátkem 70. let minulého století, což je moje oblíbená éra a u téměř všeho z hudby a filmu té doby zažívám neuvěřitelnou nostalgii, přesto, že jsem 60. léta minul o čtvrt století. Seriál si drží vysokou úroveň od začátku do konce, přesto, že poslední dvě série už jsou o něco málo slabší (Kevin už není ten roztomilý klučina z junior high - dospívá, řídí auto, zevluje, je často naštvaný...), jediné dvě věci, které bych vytknul je možná až moc časté moralizování (a komentáře "dospělého" Kevina ve stylu "A v tu chvíli jsem věděl, že se můj vztah s XY jednou provždy změnil") a konec poslední epizody, zejména to, jak dopadl vztah Kevina s Vinnie... V nějaké alternativní realitě bych chtěl žít v 60. letech někde v USA na předměstí a prožít si svoje Wonder Years... (27.01.2011)

Nostalgický seriál. Amerika 60. letech viděna očima dvanáctiletého kluka. Příběh nejen o dospívání. Seriál měl velmi vysokou úroveň po celou dobu svého trvání. Jeden z mých hodně oblíbených seriálů. Báječná léta mě dokázala připoutat k obrazovce a hned tak se od neodrthnout. Neuškodila by repríza. Při vyslovení názvu mě napadnou dvě postavy, asi nemusím připomínat, že jde o Vinnie a Kevina. (18.12.2008)

Velmi sofistikovaně podané zlaté šedesátky ze dnešního pohledu dosti neamerického amerického seriálu (jen zkuste postavit Kevina do latě např. vedle Beccy z CALIFORNICATION) s jednou ohromnou předností, a to je naprostá a netypická reálnost v postojích i dialozích, díky níž, domnívám se, nebylo třeba v seriálu "propagovat" 60. léta skrze opravdu radikální témata (Kennedy, King, Studená válka, hippies, Vietnam...) - spíš mě napadají ekvivalenty jako obyčejnost, přízemnost, citlivost, srdečnost, nostalgie. Navíc, některé prosté americké postavy (Lauriův bručoun, Landesův protěžovaný křupan) jsou ve svém hrubém mustru naprosto dokonalé. Ani WONDER YEARS se se nevyhnul nějaký ten opakovaný lapsus, jako příležitostné nafukování banálních světských problémů (Kevínek má díru v zoubku, Kevínkovi se zaběhl zhrzený čokl...) a v podstatě v každém díle se ozve úsměvná replika typu "Umědomili jsme si, že tím dnem se něco změnilo...", nicméně aktuálnost toho seriálu je i po X dekádách a o X tisíc kilometrů jinde na zemi pozoruhodná. (04.03.2008)