Vlak dětství a naděje

Seriál přímo s brutalitou popisuje před válečnou a lehce poválečnou ČSR. Pochod nácků ve mě vždycky uvaří krev stejně jako ten zmrd co hodil zraněnou kočku ze schodů. Na tu scénu se nikdy nedívám. Myslím si, že první polovina seriálu je lepší. A taky si dost dobře neumím představit, jak by Růžičková porodila to dítě (22.10.2011)

Helena Růžičková nebyla pouze komediální herečka. Ona byla PANÍ herečka a já smekám před její výkonem v tomto seriálu. Nikdy by mě nenapadlo dát jí dohromady se Stanislavem Zindulkou. Je vidět, že pan Kachyňa byl geniální režisér, což ale dokázal v mnohých svých dílech. Vynikající seriál, na který se vždy znovu podívám. A jak stárnu, pokaždé ho vidím trošku jinak, ale vždy s nadšením. Nelze hodnotit jinak, než *****. (04.07.2010)

Možno som tento seriál podhodnotil, ale tak ako ma prvé diely potešili atmosférou,, trefnými empatickými Vierkinými monológmi a Pani Herečkou Ružičkovou, tak ma posledné časti sklamali: 1. ústupom role HR do úzadia, 2. silnejúcou prokomunistickou ideologizáciou, 3. snahou o dobré a podrobné zachytenie motívov konania jednotlivcov v kontraste s načrtnutou hrubou čiarou medzi lepšími Čechmi a horšími Nemcami a kolaborantmi, 4. patetické deklarácie tipu "Odejdi smrtihlave, chci se smířit s Bohem, i když už není nade mnou, ale pode mnou." (24.06.2011)

Už dlouho tvrdím, že nejpozději od Lynchova Městečka Twin Peaks se to opravdu zásadní v audiovizuální kultuře odehrává nikoliv na poli celovečerních filmů, ale na půdě televizních seriálů. Boom kvalitních seriálů posledních dvou dekád nás sice minul a je to spíš děs běs sledovat výtvory televizních harcovníků v českém prostředí, ale pár perel v dřívější historii se přece jen dá najít a Vlak dětství a naděje k nim beze sporu patří. Stačí angažovat schopného filmaře s poetickým viděním a s citem pro atmosféru a zobrazení lidských emocí, k jakým určitě Kachyňa patřil, a najít nosné téma. 30. a 40. léta v českém prostředí konfrontovaném nacionalistickými střety se sudeťáky a posléze válkou takový potenciál poskytují a Kachyňa toho využil beze zbytku. Určitě jde o jeden z vrcholů československé televizní tvorby, ke kterému přispěl i výborný casting, který využil herectví Stanislava Zindulky a Heleny Růžičkové. Z pozdějších pokusů o podobný projekt vyšel snad už jenom Bylo nás pět. Celkový dojem: 90 %. (23.08.2014)

Z tohohle seriálu jsem pokaždé naměkko, je smutný, ale díky hercům opravdový. Ž. Fuchsová a S. Zindulka jsou dobře zvolenou dvojicí dcery a otce. Ostatní dokonale dotvářejí kolorit života v pohraničí. Malá Věrka je nucena rychle dospět, spoustu věcí pochopit a zůstat hrdou vlastenkou. Líbí se mi zejména období, kdy je ještě malá, kdy získává novou matku. (29.03.2010)