Vlak dětství a naděje

Pekných pár epizód vo vkusnej réžii Karla Kachyňu. K povahe našinca zmierlivé, ale bez ústupkov. Krutosť a absurdnosť doby vykreslená síce bez príkras, ale rovnako tak bez zbytočných explicít či citových vydieračiek. Tak nejako to bolo vtedy aj u nás, pamätám z rozprávania starej mamy a preto na mňa Vlak detstva a nádeje o to príjemnejšie dýchal. Univerzálne vo zvolenom jazyku, pravdivé v spomienkach. Intenzívny zážitok, v rámci rodinného (pretože takým tento seriál v prvom rade je) filmu unikát! (06.12.2010)

V detstve som to miloval. Dnes to pozerám a je to trocha smiešne. Chápem, že Kachyňa chcel všetko priblížiť detskému divákovi a preto sa mu veľa vecí zredukovalo na vysvetľovaciu ilustratívnosť. Čo však zostáva silné sú hudba, herecké obsadenie a voiceover už dospelej hrdinky, ktorý s veľkou empatiou komentuje vojnové udalosti. A Růžičková tu padáva životný výkon. Jej replika Na tragickej život jsem já pes! ma vie ešte stále dojať. (06.08.2012)

Když Věra Sládková napsala tyto příběhy v Brně jako rozhlasové hry, rozdrtil je svým kritickým pohledem na padrť Jan Lopatka, který v samizdatové knize "Radiojournal v ko(s)mickém věku" hodnotil např. seriál Jak se máte, Vondrovi?. - Jak vidno, televizní zpracování se povedlo více, byť by zcela jistě Pumplmě jako bývalý legionář těžko vyhlížel s radostí v srdci sovětská vojska... Román Malý muž a velká žena vznikl až po TV adaptaci... Odkazy na rozhlasové zpracování: http://mluveny.panacek.com/rozhlasove-hry/8436-posledni-vlak-z-fryvaldova-1978.html a http://mluveny.panacek.com/rozhlasove-hry/8437-bile-puncochy-1979.html . (12.07.2007)

Tak tenhle seriál rozhodně není „kapitální békovina“, a ačkoliv v každém díle jsem se sem tam chviličku nudil a starší „dcéra vlasti“ mi příliš neseděla (oproti té mladší), v celkovém součtu za pojetí a scénář rozhodně přetrvávají jen pozitiva. Samozřejmě za vyzdvihnutí stojí „Amazonka“, ale mě se ze všech zúčastněných nejvíce zamlouval opravdu oduševnělý výkon "hraničáře" Stanislava Zindulky. Poctivé čtyři hvězdičky. (20.11.2011)

Možno som tento seriál podhodnotil, ale tak ako ma prvé diely potešili atmosférou,, trefnými empatickými Vierkinými monológmi a Pani Herečkou Ružičkovou, tak ma posledné časti sklamali: 1. ústupom role HR do úzadia, 2. silnejúcou prokomunistickou ideologizáciou, 3. snahou o dobré a podrobné zachytenie motívov konania jednotlivcov v kontraste s načrtnutou hrubou čiarou medzi lepšími Čechmi a horšími Nemcami a kolaborantmi, 4. patetické deklarácie tipu "Odejdi smrtihlave, chci se smířit s Bohem, i když už není nade mnou, ale pode mnou." (24.06.2011)