Vlak dětství a naděje

Z tohohle seriálu jsem pokaždé naměkko, je smutný, ale díky hercům opravdový. Ž. Fuchsová a S. Zindulka jsou dobře zvolenou dvojicí dcery a otce. Ostatní dokonale dotvářejí kolorit života v pohraničí. Malá Věrka je nucena rychle dospět, spoustu věcí pochopit a zůstat hrdou vlastenkou. Líbí se mi zejména období, kdy je ještě malá, kdy získává novou matku. (29.03.2010)

Seriál se zvláštní melancholickou až tísnivou atmosférou, což samozřejmě k obsahu pasuje. Jako malýmu se mi to moc nelíbilo - neni to úplně lehký na sledování a z Javorskýho jsem byl hodně vystresovanej. V pozdějším věku jsem otočil a považuju tuto "mašinu" za jednu z nejlepších, co kdy ČR v oblasti seriálu vyrobila. POŠŤÁKU!!!!!! A pane CAFÚ, styďte se! :-)  P.S. Když jsem se zaměřil na tvůrce - pánové Kachyňa, L. Fišer, ve spolupracovnících byl uveden i František Vláčil - není divu, že se dílo vydařilo... P.P.S. Po mnoha letech viděno uceleně a soustředěně znovu a pro mě překvapivě už mi výkon Terezy Brodské nepřišel vůbec jako špatný a dojem mi nekazil. Snad jen brečet ji mohli naučit líp :-). Každopádně jeden ze skvostů československé tvorby pro děti a mládež. Docela by mě zajímalo, jak to vidí dnešní dětské oči... (24.11.2007)

Nejlepší seriál, který v té době běžel. Helena Růžičková předvedla nezapomenutelný výkon a řekla bych, že to byla její životní role. Stáhla veškerou pozornost na sebe a to dokonale. Zvláštní, přestože se seriál odehrává v období protektorátu a za druhé světové války, tak na mě působil uklidňujícím dojmem. To se mi často nestává. (14.10.2008)

Je to hezký a příjemný seriál, ale má jednu chybičku. Není pro mě. Pro mě, jako příznivce dynamických podívaných spíše ze současnosti, než z předválečného období, i když je příběh protkán komickými situacemi, o které se stará atypicky obsazená Růžičková, je to přece jen určeno starší generaci. Šest dílů je tak akorát, prožitek jsem neměl skoro žádný, ale za snahu tvůrců pod 60% nejdu. (11.01.2012)

Můj nejoblíbenější český seriál, a jelikož ho natočil můj nejoblíbenější český režisér, není se čemu divit. Poetické vyprávění z pohledu mladé dívky v podání Žanety Fuchsové (později trochu méně přesvědčivé Terezy Brodské) dává příběhu nadhled a excelentní herecký koncert Heleny Růžičkové a Stanislava Zindulky dodává příběhu šmrnc a grácii. Kachyňovy snímky mě umí vždycky pohladit na duši a já mu za tento skvělý seriál děkuji. (19.04.2008)