Vlak dětství a naděje

Když Věra Sládková napsala tyto příběhy v Brně jako rozhlasové hry, rozdrtil je svým kritickým pohledem na padrť Jan Lopatka, který v samizdatové knize "Radiojournal v ko(s)mickém věku" hodnotil např. seriál Jak se máte, Vondrovi?. - Jak vidno, televizní zpracování se povedlo více, byť by zcela jistě Pumplmě jako bývalý legionář těžko vyhlížel s radostí v srdci sovětská vojska... Román Malý muž a velká žena vznikl až po TV adaptaci... Odkazy na rozhlasové zpracování: http://mluveny.panacek.com/rozhlasove-hry/8436-posledni-vlak-z-fryvaldova-1978.html a http://mluveny.panacek.com/rozhlasove-hry/8437-bile-puncochy-1979.html . (12.07.2007)

Československá válečná kinematografie je nejobsáhlejší sbírka událostí v Evropě po roce 1938 do roku 1945. Tento výjimečný seriál se může bez diskuze zařadit mezi plně vypovídající, kvalitní válečné příběhy. Perfektní atmosféra Sudet, měnící se mezilidské vztahy, neúprosná a nevyhnutelná německá demagogie na každém kroku. Vynikající forma vyprávění a nakonec Anna Urbanová, která svojí životní filosofií, dokáže v podstatě cokoli, v jakékoli době. Přímý důkaz výborné univerzálnosti Heleny Růžičkové, která zde zanechala jednu ze svých vrcholných rolí. (02.08.2012)

Vlak jsem viděl jako dítě a měl jsem na to ty nejkrásnější vzpomínky. Občasný rozporuplný reakce tady mě ale trochu zarážely, a protože i Kachyňu už jsem poznal z jinejch filmů, tak jsem se začal bát, estli ten můj původní dojem z dětství neni přece jenom poznamenanej nějakym vzpomínkovym optimismem - po dalšim zhlídnutí ale s klidnym svědomim zvyšuju na plnej počet; z toho, co jsem od Kachyni viděl, je to podle mě to nejlepší. Jasně, že tomu dost nahrává předloha, ale to, co zní vykřesal, to prostě neni nic jinýho než krásný, přirozený a hluboce lidský - a já si neumim představit, že by to šlo udělat líp. Drobný výhrady bych měl klasicky k dětskejm hercům, Fuchsová se toho ale zhostila celkem se ctí - bezprostředost z ní je cejtit mnohem víc a častějc než ňáký to občasný přehrávání. Zato duo Zindulka + Růžičková je jedna z nejkrásnějších, nejpoetičtějších, nejbarvitějších a nejlidštějších filmovejch dvojic, který si vůbec vybavuju. Sledovat a poslouchat ty dva, to je něco neuvěřitelně pozitvního a krásnýho. Taky mě potěšila hloubka a charakterová "neplochost" postav, jedinej vyslovenej hajzl je snad Sepp, ale i pro něj má Věrka vlastně určitý pochopení. I ten konec války a určitý zúčtování s Němcema a kolaborantama bylo zvládnutý skvěle - na jedný straně bez zkratek a vyhejbání se choulostivejm situacím nebo osudům, na straně druhý bez patosu nebo nějakýho lynče "těch zlejch uzurpátorů a okupantů", navíc a kupodivu ale i bez jakýhokoli opěvování našich slovanskejch osvoboditelů. A ta skvělá a perfektně padnoucí hudba Fišera už je "jenom" takovou třešničkou na dortu. (19.11.2015)

Možná je můj nekritický pohled na tento skvost daný hodně nostalgií a tím jak moc mě to vzalo v dětství, ale i kdyby, tak co. Každá z postav zde je výborně napsaná i zahraná. Přes období, ve kterém se seriál odehrává, celkovou posmutnělost a jedno zkažené dětsví má neuvěřitelně optimistický náboj. Je milý i klasicky česky tragikomediální. Asi jediný (a vlastně zcela bezvýznamný) zápor je, že první část je oproti ostatním o něco horší. A nebo ani ne tak horší jako spíše se zbytečně pozvolným rozjezdem. (20.03.2005)

Helena Růžičková nebyla pouze komediální herečka. Ona byla PANÍ herečka a já smekám před její výkonem v tomto seriálu. Nikdy by mě nenapadlo dát jí dohromady se Stanislavem Zindulkou. Je vidět, že pan Kachyňa byl geniální režisér, což ale dokázal v mnohých svých dílech. Vynikající seriál, na který se vždy znovu podívám. A jak stárnu, pokaždé ho vidím trošku jinak, ale vždy s nadšením. Nelze hodnotit jinak, než *****. (04.07.2010)