Klute

Velmi zvláštní film, něco mezi detektivkou a psychologickým dramatem. Donald Sutherland jako detektiv John Klute pátrá po zmizelém příteli a poslední stopou je obscénní dopis adresovaný prostitutce Bree (Jane Fonda). Cesta špinavým New Yorkem plným bordelů, feťáků, hippíků a dalších podivných existencí. Film plný sexu bez lásky, polibků bez vzrušení a placené rozkoše. V roli pasáka se představí velmi přesvědčivý Roy Scheider. Film o samotě v anonymním městě, o hledání lásky, vztahu, strachu z nich, i o tom, jak těžce nalezenou lásku vlastním jednáním zatracujeme. (22.06.2010)

Vibrující osa pátrání po pohřešovaném středostavovském obchodníkovi magnetizuje přepestrý a jedovatý jinosvětský kal newyorské osamocenosti: drobnokresba fetišistického unikání životu je sice místy přitažlivá, ale oslnivého jasu sametového podzemí nedosahuje, protože není dostatečně věcná, tj. není zachycena jako součást tohoto světa, ale jen jako příliš umělá hra na něj. V tomto pestrém kino-kaleidoskopu, který nedokáže nabídnout než omezený sled jinakých sexuálních klišé ve fádních celuloidových paspartách, vše spočívá na hercích, a právě oni spolehlivě zaštiťují tu zfilmovanou marnost. Zvláště to, jak Sutherland v neotřesitelně jímavém sklíčení neopatrně loupe cibuli nevidomého smutku prodejného děvčete v naději na rozřešení případu, ale prázdno na konci mu položí ještě závažnější otázku – po povaze vlastního Já – již nezodpoví jinak než pádem; žel dopadnutí zůstane mimo záběr: film končí příliš brzy - o několik týdnů či měsíců dříve. Výjimečná je psychoanalytická dimenze snímku, jejíž explicitnost poskytuje paradoxní kritiku herectví Jane Fondové: terapeutické schůzky zpětně interpretují její herectví – doslovují (potvrzují či vyvracejí) její tělesný výraz, a maximálně tak odcizují rodící se děj. Místy ten stálé rozrušovaný celek působí poněkud směšně svou nepravděpodobností. Je až zábavné, jak vyrůstá z prosté nevěstky novosvětská Julie Kristeva za dohledu vysloužilé freudiánky, zatímco se okolo vraždí muži a ženy, jedni se opásávají zbraněmi, druzí propadají drogovým závislostem a jiní nacházejí svou životní cestu v nezdravé infuzi polymorfní perverze: kde terapeutka mlčí, vše zodpoví pacientka. Tento imaginativní chaos poprockové „ovocné směsi“ dříve nebo později začne lést do zubů a ty začnou bolet. Osa se roztříští, hrozny obrazů se vychýlí na všechny strany a nezbude nic než pár detailů a polodetailů. (01.07.2017)

Místy velmi podivně poskládaný film. Co mě ale dostalo je psychický vývoj Jane Fonda. Ta ženská je vlastně průvodcem a vypravěčem zároveň. Takže na jednu stranu detektivka, dosti odfláknutá, na druhou stranu psychologický film, který ale nedbá žádných pravidel. Vzniklý galimatyáš dostává tvar až ve druhé polovině a nádherně krystalizuje do očekávaného závěru. Nebýt těch rozhovorů s psycholožkou, asi bych hodnotil níž. Ten druhý plán byl zábavný a dal tomu koule. 85% (19.07.2017)

Představte si, že jste režisér a natáčíte posezení několika lidí u stolu. Za prvé můžete jít od detailu k celkovému pohledu na scénu. A za druhé obráceně, tedy od celkového orámování scény, kterým se divák zorientuje v prostoru, a poté najíždět na předměty doličné a tváře postav. Klute jako mystery thriller volí kvůli žánru přirozeně první cestu. ____ Prostitutka není děvka, jen divákův zasvětitel (zprostředkovávající důležité informace), a Donald Sutherland zas zasvěcovaný (zástupce filmového diváka). (22.06.2008)

bree daniels je call-girl.. john klute je soukromý detektiv vyšetřující zmizení svého přítele, s kterým ta nádherná bruneta s laníma očima může, ale také nemusí mít něco společného.. hm.. zní to jako detektivka, thriller, film plný napětí.. a chcete vědět, čím je tento film pro mě? pro mě je to film o samotě, zoufalství v každém z nás.. je to film o hledání sebe sama, o zoufalé potřebě lásky, porozumění, uznání, užitečnosti.. a bree samota a zoufalost jsou tak strašně hmatatelné, až mi děsivě připomínají mojí vlastní existenci.. mou vlastní samotu.. mé vlastní zoufalství.. (věnováno léně) (13.09.2007)